Sen je odpovědí na naše bolesti
27.9.2009 13:30 | EzoterikaTento názor zastává známá numeroložka, kartářka a psychoterapeutka Marie Gita Gabrielli, která se mimo jiné věnuje rovněž výkladu snů. „Hledáme řešení našich problémů a potíží někde venku, mimo nás. A přitom odpovědi k nám přicházejí ve spánku pomocí snu,“ tvrdí.
Mnoho lidí v životě opravdu naráží na překážky a často s nimi neumí bojovat. Nevědí, jaké zbraně použít, ani jak je použít.
„Máme v sobě boj již zakódovaný,“ vysvětluje Marie Gita Gabrielli. „Zůstalo v nás to ´zvířecí´, kdy zvíře bojovalo o přežití, o stravu. Většinou zabíjelo, až nakonec bylo samo zabito.“
Jak říká, i dnes se stále snažíme bojovat. Avšak pudové, instinktivní jednání jsme nahradili promyšlenou logikou, rozumem. „Bojujeme zejména myšlením, mozkem, šedou kůrou mozkovou. A to nám pak přináší nemoce, deprese i emocionální výkyvy.“
Éra bohů pominula
Marie Gita Gabrielli připomíná doby předkřesťanské, ve kterých měli lidé trochu jiné sny, než máme dnes. „Nepoužívali totiž mysl mentální, ale procházeli vědomím mýtickým. Navštěvovali je tehdy bohové, případně předkové – a jak jim bylo ve snu zjevováno, tak se v bdělém stavu i chovali.“
Věděli tak, kdy mají zasít a kdy sklidit, kam jít na lov a který den lovit, čím a jak se léčit...
„Více také používali pravou mozkovou hemisféru, která je intuitivnější. Neuměli psát ani číst a především neměli televizi. Byli mnohem více spjatí s přírodou. Ani smrt nepříjímali s takovým strachem, jako dnešní člověk. Sen byl pro ně důležitější, než bdělý život.“
Změna pak nastala s příchodem křesťanství. „Také přišlo písmo a – jak bylo psáno – ...na počátku bylo slovo. Už nebylo mnoho bohů, ale jeden Bůh,“ dodává Marie Gita Gabrielli. „Nastoupilo mentální myšlení a rovněž se začala více používat levá mozková hemisféra.“
Přesto tehdy lidé i nadále snům rozuměli. „Až posledních dvě stě let ve stále více přetechnizovaném světě se snům rozumí méně a méně. Narážíme na zeď, jakou jsme si ve své hlavě vytvořili,“ odhaluje problémy dnešního moderního člověka.
„Odmalička jsme vedeni k logice. K hmotným věcem. A zapomněli jsme na mýtické, biblické nebo pohádkové příběhy, které jsou určitým snovým vzorem,“ pokračuje. „Náš život je však stále spojen s archetypem individuálním i univerzálním. Jen mu porozumět...“
Sny, přání, proroctví
Jak sny vznikají? „Bývají založené na vizuálních či sluchových vjemech. Mohou také vycházet z prožitku v bdělém stavu,“ pokračuje dále Marie Gita Gabrielli.
„Bývají však i sny prorocké,“ dodává. A jak takový prorocký sen poznáme, na to už odpověď není tak jednoduchá. „Říká se, že vystupujeme-li ve snu jako herci, je to sen o naší osobě. Když se stáváme diváky, může to být sen prorocký. Jenže to úplně vždy platit nemusí.“
Existuje ještě jiná kategorie snů: „Mohou se nám zdát sny, které plní naše přání, jež jsou ´v reálu´ neuskutečnitelná. Takže se nám o nich alespoň zdá,“ přibližuje další typ snů Marie Gita Gabrielli a dodává, že můžeme mít i sny o svém zdraví a ve snu dokonce získat návod na léčbu nemoci.
„Tohle se dá rovněž nacvičit. Jde o to, abychom ´snovou postavu´ poprosili o návod k vyléčení. Praktikoval to například světově proslulý Edgar Cayce.“
Sny nám mohou v životě pomoci i jinak. „Většina vynálezů se jejich tvůrcům zrodila právě ve snu. Sen dopomohl k jejich vyřešení.“
Dobrý terapeut je citlivý průvodce
Podle Marie Gity Gabrielli pouze každý sám v sobě může nejlépe porozumět svému snu. Proč tomu tak je?
„To, co máme v této oblasti společné, jsou archetypy,“ vysvětluje. „Indiánovi v Kanadě se bude zdát jiný snový příběh a promítat ve snu jiný obraz, než nám. Žije totiž v jiné kultuře, odmala je veden k jiným zvyklostem, má jiné kolektivní vědomí.“
MŮŽE VÁS ZAJÍMAT:Skořice pomáhá řidičům lépe se soustředit, |
A jaká je praxe? „Z psychoterapeutického hlediska probíhá výklad snů tak, že klient svůj sen převypráví a za pomoci otázek terapeuta si sám nachází odpověď,“ prozrazuje Marie Gita Gabrielli.
„Bude-li se například pěti lidem zdát o koni, u každého bude mít sen jiný výklad, protože každý má ke koni jiný vztah. Jeden ho miluje, druhý má před ním respekt, další se ho bojí... a někdo může mít špatnou zkušenost, když třeba z koně spadl.“
Každý se tedy proto musí ke svému snu vyjádřit individuálně. Dobrý psychoterapeut jen citlivě pomáhá toto všechno u svého klienta rozkrýt. Výsledkem by měl být stav, kdy si snící osoba už pak sama odpoví, co jí měl sen pocitově přinést.
Odpověď najdeme i sami
Pokud z nějakého důvodu nemůžeme nebo nechceme přijít se svým snem k odborníkovi, můžeme si pomoci také sami.
„Je dobré si sen nahlas převyprávět, a to co nejdříve po spánku,“ napovídá Marie Gita Gabrielli. „Pak se začít sám sebe ptát. Například: ...proč asi tam byla taková tma?... jak se tvářil a choval ke mně ten člověk, co tam byl se mnou?...“
Když se budeme takto ptát a opět se v mysli přiblížíme svému snu i pocitům, odpovědi na otázky bychom měli najít.
„Ještě lepší je, když je nablízku kamarád či kamarádka – někdo, kdo je ochoten náš sen vyslechnout. Výborné je, když nám navíc ještě sám pokládá otázky, aby si mohl sen snadněji představit. Pak najednou ve svém vyprávění nacházíme další a další odpovědi.“
To je dáno tím, že druhý člověk má od nás odstup. Může vidět a slyšet to, co my zrovna nevidíme a neslyšíme, co jsme nezachytili.
100 KŘESTNÍCH JMENVybíráte jméno pro miminko? |
Popsat vše co nejpodrobněji
Marie Gita Gabrielli vybízí, aby každý, kdo chce od terapeuta vyložit svůj sen, jej co nejpodrobněji popsal. „Při výkladu nejprve hledám archetypy, které máme společné. A posléze to, co je každému individuální,“ zasvěcuje nás podrobněji do problematiky.
„Proto je dobré vědět, zda je snící osobou Seveřan, nebo třeba Jižan či Asiat. Zda jde o muže či ženu. Vhodné je rovněž znát datum narození – to proto, že například lidem ve znamení Ryb se mohou zdát poněkud jiné sny, než lidem narozeným ve Střelci.“
Ke kvalitnějšímu výkladu snu můžeme přispět také informacemi o zdravotních či osobních problémech, které právě prožíváme. „Zvláště, pokud se sen opakuje, potřebuje snící osoba poradit, jak by na příští podobný sen měla zareagovat.“
Jak svůj sen nezabít
Ale co když si svůj sen nejsme schopni vybavit, prostě si ho nepamatujeme?
„Sny si většinou pamatujeme, avšak nepřikládáme jim dostatečnou váhu. A tak je vzápětí zapomeneme,“ říká Marie Gita Gabrielli. Někdy prý stačí vzbudit se o trochu dřív a sen si ještě v polospánku zopakovat. „Jenže my po probuzení zapneme okamžitě mysl, a tím sen zabijeme“ dodává.
MŮŽE VÁS ZAJÍMATKameny pro zdraví, štěstí i kondici |
Navzdory všemu, co tady bylo uvedeno, se určitě vyplatí pracovat na tom, abychom si sny co nejpřesněji zapamatovali.
„Když totiž své sny vyřešíme, vyřešíme si tím i svůj život v bdělém stavu. Pak nebudeme bojovat, ale s lehkostí a nad věcí můžeme prožívat plný a kvalitní život,“ uzavírá Marie Gita Gabrielli naše pozoruhodné setkání, díky němuž jsme měli možnost nahlédnout do tajemství snů.
dp
Přečtěte si také |
---|