Hledáte někoho, kdo za vás má rozhodnout?

Tereze rovněž vadí, že s manželem netráví více času a z odcizení viní jeho. Jedním dechem přiznává, že si našla milence, s nímž prožívá to, co jí v manželství chybí. „S ním je to, jako s manželem před lety,“ říká.

Pořád ale váhá, jestli od manžela odejít. Přijde jí, že je vláčena okolnostmi a k tomu se zlobí na milence, že jí jasným postojem nepomůže se rozhodnout nebo spíš nerozhodne za ni. Takže se Tereza teď spoléhá na manželskou poradnu, která by měla jednoznačně napovědět, tedy vlastně rozhodnout, jak vše řešit.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Tři do páru: Patří – Nepatří? Když je partner vaším dalším dítětem Láska s přidanou hodnotou

„To, jak vnímáme a prožíváme svůj život, to si ve značné míře vytváříme sami. Totiž svět sám o sobě sice existuje, ale jak se nám v něm žije a jaké si utváříme vztahy, tak na tom máme výrazný podíl zejména my sami,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Hana Nováková a dodává:

„Jednu a tutéž situaci lze prožívat různými způsoby. Takže například Tereza by třeba naopak mohla začít sama řešit vztah s manželem, aniž by volila variantu ´Milenec´. Znamenalo by to nepochybně odvahu v manželství něco měnit. Musela by investovat čas i energii, aby manželovi řekla o svých potřebách a navrhla řešení, ať už by šlo ´jen´ o to, jak společně trávit více času – vždyť společné zážitky vztah posilují, dodávají mu šťávu a chuť dále pokračovat.“

Odpovědnost za svá rozhodnutí neseme sami. To nám dává možnost pohlédnout na problém jinak. Například rozhodnutí Terezy odejít od manžela může pro ni znamenat začít žít nový vztah plně partnersky, nikoliv pouze milenecky. Také by to znamenalo budování nových hranic s milencem a nový život. Na druhou stranu by ji to pochopitelně stálo ztráty, spojené s odchodem z manželství.

Avšak i rozhodnutí opačné – tedy opustit milence a zůstat se svým mužem – přináší nutnost změny, a to v manželství. Týká se to plánování společně tráveného času, ale zejména vzájemné komunikace o svých potřebách. Takováto komunikace by v desetiletém manželském vztahu měla být přítomna.

Odpovědnost za své rozhodnutí je někdy obtížné přijmout a unést. Je to totiž spojeno s možnými ztrátami, které v jeho důsledku vzniknou.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Kam až je žárlivost normální? Návod, jak zacházet s mrzutým mužem Dovedete si poradit s manipulátorem?

„Snažíme se proto hledat někoho (partnera, instituci, rodiče či terapeuta), kdo za nás má rozhodnout a v podstatě i nést odpovědnost. Tím se sice zbavíme mučivého rozhodování, ale zároveň se připravíme o možnost vytvářet svůj život svobodně,“ vysvětluje principy odpovědnosti ve vztazích psycholožka Mgr. Hana Nováková.

Každý vztah se v průběhu času mění a je proto důležité svoji vzájemnou spokojenost aktivně utvářet. Měli bychom mít na paměti, že ten, kdo vytváří náš svět, jsme především my sami.

Velmi často se ale naopak situaci jen přizpůsobujeme a teprve ve chvíli, kdy se cítíme nesvobodní a doslova vláčeni okolnostmi, hledáme cesty úniku. Jako Tereza, která si našla milence, na něhož se pak zlobí, že za ni nechce rozhodnout problém s jejím manželem, tedy to, co by ona sama měla rozhodnout.

Rozhodnutí vytvářet svůj život aktivně nám dává možnost žít jej tak, že se cítíme dobře. Na druhé straně nás nutně nechává v nejistotě, zda jsme se rozhodli správně. Máme pak obavy ze světa, který tak pro sebe stvoříme.

Avšak – jak víme – svět sám o sobě sice existuje, ale to jak v něm žijeme a jak život prožíváme, je především naše vidění a vnímání. A jestliže přestaneme hledat chyby pouze mimo sebe, tak jsme na dobré cestě začít svůj pohled měnit.

owl