Nezapomínáte pít? Ale s minerálkami to nepřehánějte!

Avšak prevencí můžeme takovým problémům předcházet či je výrazně minimalizovat. S konkrétními radami přichází výživový specialista Ing. Petr Havlíček, odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju:

Pitný režim je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Stále se říká, že bychom měli vypít 2 až 3 litry tekutin denně. Jde to vůbec?

Mnoho lidí nevypije během 24 hodin ani půl litru tekutin... a přitom se domnívají, že to stačí. Část odborné veřejnosti zase tvrdí, že potřebné množství tekutin je u každého člověka rozdílné a nemusí to tudíž být nutně 3 litry za den.

Množství tekutin, které bychom skutečně měli denně přijmout, je závislé na mnoha faktorech jako například pohlaví, věk, výška, váha, krevní tlak, zdravotní stav, teplota vzduchu a podobně. Při zvýšené fyzické aktivitě je samozřejmě vhodné tělu dopřát zvýšený příjem tekutin.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Potřebujete se ochladit? Průběžně pijte! Horké léto a studený čaj – to se rýmuje Budoucí maminky, umíte pít správně?

Ideální množství tekutin, které bychom měli denně přijmout, lze zjistit takto:
Tělesná váha v kg x 100 = potřebné množství tekutin v ml

Napít bychom se měli i tehdy, když nemáme žízeň. Ta se totiž ozve až v případě, kdy je už naše tělo mírně dehydratováno.

Jaké tekutiny jsou vhodné?

Vhodnými tekutinami, které patří do pitného režimu, jsou voda, ideálně přímo z kohoutku, slabě mineralizované minerální vody s nižším obsahem sodíku, ovocné čaje a slabší černé a zelené čaje.

Ale pozor, některé ovocné čaje jsou ve skutečnosti pouze ochucenými černými čaji. A černý čaj obsahuje velké množství povzbuzujících látek – pokud bychom ho denně vypili 2 až 3 litry, zbytečně tím organismus nabudíme.

Do pitného režimu patří i mléko. K celkovému příjmu tekutin přispívají také polévky, mléčné výrobky, ovoce, zelenina a rovněž káva.

S minerálkami opatrně

Některé minerálky mají vyšší obsah sodíku. A se solí se to nemá přehánět, proto důkladně čtěte údaje na obalech.

Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje okolo 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky – podrobně si můžete přečíst TADY.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje pro dospělé denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička.

Dostatečný pitný režim:

• Pomáhá odplavovat toxiny z těla, které vznikají při metabolických procesech
• Slouží jako "chladící" kapalina – brání přehřátí organismu
• Zlepšuje kvalitu pokožky

Nedostatečný pitný režim:

• Dlouhodobý – předčasné stárnutí tkání, potíže s klouby a páteří, větší pravděpodobnost vzniku ledvinových kamenů
• Krátkodobý – pocit únavy, pokles výkonnosti, zhoršené soustředění, bolest hlavy, malátnost

„Přestože je příjem tekutin velmi důležitý, jejich nadměrný přísun může vést ke zdravotním potížím. Může dojít k převodnění, tedy ke stavu, kdy jsou nadměrně zatíženy ledviny a srdce,“ říká výživový specialista Ing. Petr Havlíček.

V extrémních případech může vést k jejich selhání. K převodnění ale dochází zpravidla při tzv. nárazové konzumaci tekutin (například 5 litrů naráz).

Glukózu a vlákninu vyváženě

Ačkoliv vláknina nemá téměř žádnou výživovou hodnotu (je to nestravitelná část potravy), je pro nás důležitá. Ne nadarmo se jí přezdívá "kartáč střev" – má příznivý účinek na zažívání a udržuje tlusté střevo v kvalitním stavu. Je proto výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva.

Vláknina na sebe váže cholesterol, čímž snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Umí regulovat hladinu krevního cukru (inzulinu), proto může její nedostatek vyvolat diabetes.

Vláknina je též vynikajícím pomocníkem při hubnutí a redukci váhy. V žaludku dokáže svůj objem mnohonásobně zvýšit a navíc ji trávíme pomaleji. Po jídle bohatém na vlákninu se tak cítíme déle sytí a vystačíme si s menšími porcemi pokrmů.

Nerozpustná vláknina, která až do tlustého střeva putuje nerozštěpená, je obsažena v obilninách, zrnech (především se jedná o kvalitní celozrnné pečivo a otruby) a v semenech. Díky ní se zvyšuje objem stolice, podporuje se střevní peristaltika a tím i pravidelné vyprazdňování.

Rozpustná vláknina po smíchání s tekutinou v žaludku výrazně nabobtná, tudíž pak zpomalí jeho vyprazdňování. Obsahuje ji ovoce (především jablka, banány), zelenina, oves, ořechy, luštěniny a sójové mléko. Rozpustná vláknina ovlivňuje hladinu cukru v krvi, kdy hladina krevního cukru stoupá i klesá pomaleji.

Glykemický index potravin

Glykemický index (GI) je hodnota, která určuje, jak rychle se sacharidy v určitém pokrmu transformují na glukózu (hroznový cukr) a ta se pak dostane do krevního oběhu.

Čím rychleji potravina dokáže zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má vyšší glykemický index. Sníme-li potravinu, která má vysoký glykemický index, tak velice brzy po jídle dostáváme hlad a často i chuť na sladké – detailní rady k výběru vhodných potravin a k jídelníčku přinášíme ZDE.

Nízký GI (pod 30)	Střední GI (30 – 70)	Vysoký GI (nad 70)
avokádo, grapefruity, olivy, ořechy, luštěniny, květák, rajčata, zelí, hořká čokoláda, minerálky, zeleninová šťáva, bílá káva bez cukru	jablka, banány, brambory, mrkev, melouny, žitný chléb, čokoláda, nutella, jogurt, tvaroh, mléko, kys. smetana, ovocné džusy, kakao, suché víno, knäckebrot	cornflakes, rohlík, bábovka, cukr, knedlíky, med, tyčinky, zákusky, bonbóny, vodové zmrzliny, limonády, energ. nápoje, pivo, likéry, bílá rýže

zot, ŽenyproŽeny.cz