Jsme přesolení! Česko je evropským rekordmanem

Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany.

„Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje okolo 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky,“ říká Doc. Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.

Pro dospělé je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučeno méně než 5 gramů soli denně – to je jedna kávová lžička. Čeští muži ale konzumují denně 16,6 gramu soli a ženy pak 10,5 gramu soli. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku.

Průzkumy jídelníčků těch nejmenších ukázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. Tím, že si takto brzy zvykají na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech života a přirozeně si pak vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené – potřeby.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Sůl je nad zlato, proto s ní šetřete Neměníte i vy potřebnou sůl v zabijáka? Sůl a léky proti bolesti berou ledvinám zdraví

Experti doporučují, aby dítě do 6 měsíců věku konzumovalo denně maximálně 0,06 gramu soli, do jednoho roku pak 0,18 gramu, do tří let věku 2,17 gramu, do osmi let 2,6 gramu a do svých 18 let 3,2 gramu soli denně.

Přesolování vede nejen k hypertenzi

Jak prokázaly odborné studie, s nadměrným příjmem kuchyňské soli souvisí vznik hypertenze.

„Existuje tady přímá souvislost mezi příjmem soli a krevní tlakem. Snižováním příjmu soli klesá dlouhodobé riziko kardiovaskulárních příhod a mrtvice,“ upozorňuje MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, ředitelka Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice.

Vysokým tlakem trpí téměř polovina dospělých v České republice – 20 lidí ze 100 ale o tom vůbec neví. V klinických studiích se ukázalo, že i poměrně malé snížení významně snižuje výskyt srdečního infarktu a náhlých mozkových příhod.

Moc soli, moc váhy

„Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou. Vysoký příjem soli zbytečně zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům,“ přidává se endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý.

„Velmi slané potraviny – chipsy, fast food, uzeniny, sýry – bývají celkově chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ zdůrazňuje MUDr. Petr Hlavatý:

„V případě nadbytečného příjmu soli dochází ke zvýšenému vylučování sodíku močí, a tím i ke zvýšeným ztrátám vápníku. Nadměrné solení tak zvyšuje rovněž riziko osteoporózy. To je důležité zejména v dětství a dospívání, protože v tomto období se vytváří maximum kostní hmoty, ze které pak organismus čerpá ve stáří.“

Solná pyramida

1 – VELMI SLANÉ POTRAVINY – konzumujte v omezené míře (například chipsy, hamburgery, solené oříšky, čínské polévky, uzeniny, plísňové sýry).
2 – MÉNĚ AŽ STŘEDNĚ SLANÉ POTRAVINY – tvoří podstatnou část denního příjmu (těstoviny, pečivo, vajíčka, mozzarella, losos).
3 – NEOBSAHUJÍ PŘIDANOU SŮL (zelenina a ovoce).

Od toho, abychom při jídle tak často sáhli do slánky, by měl odrazovat i fakt, že výrazně vysoký krevní tlak v dospělosti vede také k poškození ledvin, které v řadě případů končí jejich selháním. Nadměrná konzumace soli rovněž může způsobit rakovinu žaludku.

Většina soli je skrytá

Odkud se do organismu dostává nejvíce soli? Je to většinou skrytě, například z uzenin. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 až 80 procent celkového denního příjmu.

Znamená to, že nestačí přestat si jídlo solit, ale také sledovat obsah soli v kupovaných potravinách a nápojích a apelovat na výrobce hotových potravin, aby obsah soli snižovali.

Sůl je v potravinářském průmyslu důležitým konzervačním prostředkem, zvyšuje soudržnost výrobků, protože váže vodu, ovlivňuje vlastnosti lepku – pevnost těsta.

Používá se při fermentaci, například při výrobě kyselého zelí. V masném průmyslu se používá do dusitanových směsí, které pomáhají udržovat barvu a brání růstu bakterií.

Tipy na snížení spotřeby soli

Z doporučené denní dávky 5 gramů soli připadá 1 gram na vlastní solení a dosolování a 4 gramy na sůl v potravinách.

• Snažte se na talíři již nedosolovat. A aby vás to nedráždilo, nemějte při stolování ani slánku v dosahu.
• Příjem soli snižujte postupně – redukce o 20 až 25 procent ještě není chuťově rozpoznatelná.
• Nahražte část soli bylinkami, kořením, česnekem nebo ořechy
• Zvyšujte příjem čerstvé zeleniny a ovoce – draslík v nich obsažený vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv na krevní tlak způsobený vysokou konzumací soli.
• Nakupujte potraviny s logem Vím, co jím – hlídá obsah soli ve výrobcích.
• Vařte si z čerstvých surovin, jen tak si sami můžete kontrolovat solení.
• Čtěte informace na obalech potravin a vybírejte nutričně vyvážené potraviny a tím i nižší podíl soli.

Vím, co jím

S výběrem výživově hodnotných potravin přehledně poradí logo Vím, co jím. Posuzuje výživové hodnoty potraviny z pohledu obsahu klíčových živin a napomáhá tím k efektivnímu výběru potraviny (více na:  VimCoJim.cz).

Spotřebitel nemusí dlouho studovat číselné informace o obsahu jednotlivých živin. V každé skupině výrobků jsou zvolena kritéria pro jednotlivé parametry s cílem:

• Snížit obsah nasycených mastných kyselin, transmastných kyselin, sodíku (soli) a cukru, tj. živin, u nichž byl při jejich nadměrné konzumaci
• prokázán negativní účinek na lidské zdraví.
• Zajistit příjem prospěšných živin, jako například vlákniny.
• Podporovat odpovídající příjem energie.

Každé druhé pečivo přesolené

Průzkum publikovaný Evropskou unií na konci roku 2014 ukázal, že chléb a pečivo patří v řadě členských států EU mezi nejvýznamnější zdroje příjmu soli. Pekařské výrobky se podílejí na celkovém příjmu soli z 20 až 30 procent.

V Česku nechala iniciativa Vím, co jím a piju otestovat nutriční hodnoty 20 běžných druhů pekařských výrobků. A výsledek?

Každé druhé pečivo bylo přesolené! Pouze 11 z 20 vzorků splnilo kritéria pro obsah soli, doporučovaný WHO a iniciativou Vím, co jím a piju.

„Navíc jen 9 z 20 vzorků splnilo všechna nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju, která kromě soli hodnotí též přidané cukry, rizikové tuky (SAFA a TFA), vlákninu a celkovou energii,“ připomíná Doc. Ing. Jiří Brát, CSc., a dodává:

„Nejhůře v testech dopadlo běžné pečivo, konkrétně pšeničný rohlík solený, který měl obsah 1,83 gramu soli ve 100 gramech. Tento rohlík byl navíc posypán hrubou solí, čímž se tak ještě zvýšil celkový obsah soli v pečivu.“

Jak vybírat chléb a pečivo?

• Kupujte pečivo, které není viditelně posypáno solí
• Ptejte se personálu na obsah soli ve výrobcích
• U baleného pečiva hledejte obsah soli v tabulce výživových hodnot
• Vybírejte podle loga Vím, co jím

zto, ŽenyproŽeny.cz