Co pořídit proti komárům a klíšťatům

Komáří bodnutí nejenže svědí, může však do krve přenést i velice nebezpečnou chorobu, stejně jako klíště. Komáři mohou šířit takzvanou valtickou horečku, klíšťata zejména encefalitidu a lymskou boreliózu.

Podle čeho vybírat

A jak se komárům a klíšťatům ubráníme? Na trhu se nabízí poměrně značná škála přípravků. Stačí si vybrat, když víme, podle jakého kritéria…

Obecně je nejlepší volit repelenty, které obsahují dietyltoluamid, známý DEET (pro chemiky: N,N-dietyl-meta-toluamid). Doba trvání účinnosti repelentu s DEET je závislá na procentuálním obsahu ochranné látky.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Špeky a obezita. Jak poznat zdravý tuk? Vitamíny z lékárny? Dětem je moc nedávejte! Čím se mohou vaše děti otrávit?

Při nákupu si nechte poradit od informovaného prodavače, nebo si určitě přečtěte pečlivě leták – například pro děti jsou vyvinuté speciální repelenty, šetrnější k dětské pokožce.

Přípravek obsahující 23,8 procenta DEET je schopen vás kompletně ochránit před hmyzem po dobu zhruba pěti hodin, při padesátiprocentním obsahu je minimální doba účinnosti šest hodin. Pro srovnání: u přípravků na bázi eukalyptu je to kolem dvou hodin a u přípravků na bázi rostlinných výtažků pouhých deset až dvacet minut.

Zajímavé výsledky zjistili vědci z americké University of Florida v Gainesville, když nedávno testovali celkem šestnáct "odpuzovačů" hmyzu na různé bázi. Největší ochranu poskytly právě prostředky na bázi DEET.

Repelentní látka DEET byla vyvinuta na sklonku druhé světové války původně pro americkou armádu, od roku 1957 je však registrována i pro veřejné použití. V roce 1998 americká federální agentura EPA pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí vydala důležité rozhodnutí, že nejsou známy žádné důvody (z hlediska rizik pro životní prostředí i z hlediska rizik pro lidský organismus), které by využití DEET omezovaly.

Repelent nepodceňujte

Rozhodně nákup repelentu nepodceňujte. „Nynější situace s komáry je vážná, můžeme ji srovnat se stavem po povodni roku 2006,“ připomíná meteoroložka Alena Zárybnická (na snímku vpravo).

Letošní jarní počasí se totiž výrazně podepsalo na množství komárů, kteří se v České republice teď vyskytují.

Kořeny současného stavu musíme hledat již v zimním období. I v nižších polohách se díky dlouhotrvajícím mrazům udržovalo velké množství sněhu. Při jeho tání vznikla na jaře řada tůní, co vysychaly jen velmi pozvolna.

K vylíhnutí nakladených vajíček komárů je třeba, aby byla zaplavena vodou. A té bylo letos na jaře dostatek. Při vydatných a přívalových srážkách se navíc vytvořily i další tůně.

Kde je u nás nejhůře?

„Hygienici doslova počítají komáří útoky a za kalamitu označují stav, kdy hmyz útočí víc než desetkrát za minutu. Ve skutečnosti je počet útoků dvoj- až trojnásobný. Nejvíce komárů se líhne tam, kde řádila velká voda, tedy na jihu Čech a v Moravskoslezském kraji. Komáři se díky pro ně příznivému počasí vylíhli třikrát po sobě a nyní se líhnou znovu,“ připomíná Alena Zárybnická.

K nynější situaci významně přispěl i pomalý nástup vysokých teplot. Mezi nejhůře postižené oblasti patří Chomutovsko a lužní lesy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Silná komáří aktivita je také v Kojetíně, Tovačově a na dalších místech na Přerovsku – tedy v oblastech, které zasáhly letošní květnové povodně.

jik, ŽenyproŽeny.cz