Pracovní směny? Šest hodin, delší jsou nezdravé a neefektivní

19.6.2018 00:00   |   Peníze
Lidé pracující ve směnném režimu nemají většinou dostatek času na soukromý život a často čelí zdravotním problémům i únavě. Uvítali by proto možnost se na plánování svých směn podílet, aby je přizpůsobili svým potřebám?

pracovn směny

Podle zkušeností společnosti Déhora, která radí firmám, jak správně směnný režim plánovat s ohledem na zdraví, výkon i osobní život zaměstnanců, většině lidem s určitými výhradami nevadí. Ale podstatná část zaměstnanců by uvítala větší svobodu při jejich plánování.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT

Jak se bránit, když vám nechtějí vyplatit mzdu?
Komu lze nařídit práci ve svátek?
Nechte si poradit, jak si najít dobrou práci

Špatné nastavení směn má vliv na biorytmus a zdraví, ale většina lidí si to neuvědomuje. Vypovídá o tom i zjištění, že více než polovina dotázaných preferuje systém 12hodinových směn, který je například vi e srovnání s 8hodinovým neefektivní a nezdravý.

Nejlepší pro všechny

Naopak systém šestihodinových směn by volilo jen zanedbatelné procento zaměstnanců, nicméně alespoň „na zkoušku“ by si tuto pracovní dobu rádo otestovalo až 10 % zaměstnanců.

Přitom na základě vědeckým výzkumů i zkušeností Déhory ze zahraničí, je právě tento model co se týče produktivity, efektivity i dopadu na zdraví ideální jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele.

V ČR jsou lidé z hlediska kulturního a historického vývoje zvyklí jen na 8hodinovou nebo 12hodinovou pracovní dobu a na to, že svůj soukromý život musí přizpůsobit striktně a plošně stanoveným podmínkám zaměstnavatele.

Do změn se nám nechce

„Svou roli často hraje i neochota něco zaběhnutého měnit, nebo kvůli dojíždění vidí zaměstnanci výhodu v menším počtu směn,“ vysvětluje Roman Urban, konzultant v české pobočce Déhory. Délky směn, jejich druh i řazení za sebou, to vše má nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost.

Zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.

Mezi nejčastější zdravotní potíže způsobené pracovním zatížením uvedli dotazovaní zaměstnanci zhoršení zraku, bolesti kyčlí, kolen, nohou, zad a hlavy. Tyto obtíže pociťují zejména v druhé polovině směny a někteří i několik hodin či dní po jejím skončení.

Při dlouhodobém pracovním vytížení ve směnném režimu trápí zaměstnance poruchy spánku a občasné deprese. To vše může být důsledkem špatně rozvržených, nebo příliš dlouhých směn, nedostatku odpočinku i stresu.

Polovina nespokojená

Podle očekávání z průzkumů dále vyplývá, že nejnáročnější jsou pro pracující noční směny, které pro člověka představují nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, a naopak ranní směny zvládá většina velmi snadno.

Více než polovina dotázaných není spokojena s podmínkami, ve kterých momentálně pracují. Ocenili by, kdyby si mohli část směn rozvrhnout podle svých osobních požadavků. Mnohdy pro ně není jednoduché si například dopředu naplánovat dovolenou…

Z průzkumů je současně patrné, že zaměstnancům chybí potřebná doba na zotavení se mezi sériemi směn a to zejména po nočních směnách a tam, kde jsou na danou práci kladeny vyšší fyzické nároky.

Samoplánování

„V zahraničí se osvědčilo tzv. samoplánování, zaměstnavatel umožní zaměstnancům plánovat si směny i přesčasy podle jejich preferencí. Sami tak skloubí soukromý život s tím pracovním,“ upozorňuje Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení společnosti Déhora.

Podle Urbana je většina zaměstnanců, kteří se v Česku průzkumu účastnili, změnám a inovacím v rámci plánování směn otevřena. „Koncept tzv. samoplánování by rádo vyzkoušelo až 40 procent dotazovaných,“ dodává Roman Urban.

zto, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také


Diskuse: Pracovní směny? Šest hodin, delší jsou nezdravé a neefektivní

ČÍST VŠE / REAGOVAT

LÁZNĚ MŠENÉ ZVOU
DO DĚTSKÉHO POKOJÍČKU

Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci