Pracovní směny? Šest hodin, delší jsou nezdravé a neefektivní
19.6.2018 00:00 | Peníze
Podle zkušeností společnosti Déhora, která radí firmám, jak správně směnný režim plánovat s ohledem na zdraví, výkon i osobní život zaměstnanců, většině lidem s určitými výhradami nevadí. Ale podstatná část zaměstnanců by uvítala větší svobodu při jejich plánování.
|
Špatné nastavení směn má vliv na biorytmus a zdraví, ale většina lidí si to neuvědomuje. Vypovídá o tom i zjištění, že více než polovina dotázaných preferuje systém 12hodinových směn, který je například vi e srovnání s 8hodinovým neefektivní a nezdravý.
Nejlepší pro všechny
Naopak systém šestihodinových směn by volilo jen zanedbatelné procento zaměstnanců, nicméně alespoň „na zkoušku“ by si tuto pracovní dobu rádo otestovalo až 10 % zaměstnanců.
Přitom na základě vědeckým výzkumů i zkušeností Déhory ze zahraničí, je právě tento model co se týče produktivity, efektivity i dopadu na zdraví ideální jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele.
V ČR jsou lidé z hlediska kulturního a historického vývoje zvyklí jen na 8hodinovou nebo 12hodinovou pracovní dobu a na to, že svůj soukromý život musí přizpůsobit striktně a plošně stanoveným podmínkám zaměstnavatele.
Do změn se nám nechce
„Svou roli často hraje i neochota něco zaběhnutého měnit, nebo kvůli dojíždění vidí zaměstnanci výhodu v menším počtu směn,“ vysvětluje Roman Urban, konzultant v české pobočce Déhory. Délky směn, jejich druh i řazení za sebou, to vše má nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost.
Zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.
Mezi nejčastější zdravotní potíže způsobené pracovním zatížením uvedli dotazovaní zaměstnanci zhoršení zraku, bolesti kyčlí, kolen, nohou, zad a hlavy. Tyto obtíže pociťují zejména v druhé polovině směny a někteří i několik hodin či dní po jejím skončení.
Při dlouhodobém pracovním vytížení ve směnném režimu trápí zaměstnance poruchy spánku a občasné deprese. To vše může být důsledkem špatně rozvržených, nebo příliš dlouhých směn, nedostatku odpočinku i stresu.
Polovina nespokojená
Podle očekávání z průzkumů dále vyplývá, že nejnáročnější jsou pro pracující noční směny, které pro člověka představují nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, a naopak ranní směny zvládá většina velmi snadno.
Více než polovina dotázaných není spokojena s podmínkami, ve kterých momentálně pracují. Ocenili by, kdyby si mohli část směn rozvrhnout podle svých osobních požadavků. Mnohdy pro ně není jednoduché si například dopředu naplánovat dovolenou…
Z průzkumů je současně patrné, že zaměstnancům chybí potřebná doba na zotavení se mezi sériemi směn a to zejména po nočních směnách a tam, kde jsou na danou práci kladeny vyšší fyzické nároky.
Samoplánování
„V zahraničí se osvědčilo tzv. samoplánování, zaměstnavatel umožní zaměstnancům plánovat si směny i přesčasy podle jejich preferencí. Sami tak skloubí soukromý život s tím pracovním,“ upozorňuje Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení společnosti Déhora.
Podle Urbana je většina zaměstnanců, kteří se v Česku průzkumu účastnili, změnám a inovacím v rámci plánování směn otevřena. „Koncept tzv. samoplánování by rádo vyzkoušelo až 40 procent dotazovaných,“ dodává Roman Urban.
zto, ŽenyproŽeny.cz
Přečtěte si také