Hmyz se s námi opět utká, aneb Co a kdy zaútočí

29.5.2020 00:00   |   Bydlení
Zima zase nebyla moc mrazivá a tak lze očekávat četná hmyzí nebezpečí – hlavně co se týče klíšťat a také vos, kterým právě mírná zima vždy přeje. Kdy se čeho obávat a jak se chránit?

vosy, komáři, mravenci

Mravenci jsou již připraveni brát naše byty útokem prakticky pořád. Ale po zimě přichází doba hledání dostatku potravy. A protože žijí ve velkých společenstvech s počtem okolo jednoho milionu, měli bychom se před nimi mít na pozoru.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT

Co si pořídit proti komárům a klíšťatům
Jak se zbavit nevítaných nájemníků
Klíšťata nepodceňujte, mohou zabít!

V žádném bytě tmavé řádky mravenců nepůsobí dobře. A stejně tak nepříjemný pocit z cizího „návštěvníka“ či dokonce neškodné leč nepříjemné mravenčí poštípání. Účinným prostředkem tu může být aerosol na mravence ve spreji.

„Spreje proti lezoucímu hmyzu, takzvané kontaktně působící insekticidy, si s mravenci poradí okamžitě. Jejich účinnost je ale jen lokální, takže z mravenčí kolonie k nám dále mohou proudit zástupy dělnic.“ vysvětluje Mgr. Kateřina Jůzová, entomoložka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Použít lze i speciální nástrahy na mravence, takzvané pastičky (například Biolit), které v sobě ukrývají atraktivní potravinovou složku lákající lezoucí hmyz. Ten se po požití vrací do svého úkrytu, kde dál roznese účinný jed a dochází k vyhubení celého mraveniště.

KVĚTEN, ČERVEN

Teplé květnové dny přinášejí první komáří nálety. A to je značná nepříjemnost, protože těmito malými pijáky krve jsme pak pronásledováni až do podzimu.

U nás se vyskytuje převážně druh komára obecného. „Samec není pro člověka nepříjemný – živí se pouze rostlinnými šťávami. Zato jeho samička dokáže pěkně potrápit, to ona saje krev. Důvodem je vyšší potřeba energie pro tvorbu vajíček.“ říká entomoložka.

Komáří samičky navíc útočí většinou v podvečer a večer. Jsou totiž malé a musí umět dobře hospodařit s vodou. Přes den odpočívají, ideálně někde v místě s vyšší vlhkostí. Není tedy překvapením jejich zvýšená koncentrace právě u vody či bazénů. Ty navíc poskytují ideální podmínky pro líheň dalších komárů.

Štípnutí od komára není nijak závažné. „V Česku je výskyt komáry přenášených onemocnění velmi vzácný. Alergie také nejsou časté, štípance ale neúprosně svědí a do ranky si navíc můžeme zanést nečistoty a tudíž drobnou infekci,“ upozorňuje Mgr. Kateřina Jůzová.

Na vzniklé pupínky lze aplikovat lokální protizánětlivé přípravky ve formě gelů. Snazší je však útoku komárů předejít – vybavte se tedy na léto ochrannými prostředky v podobě sprejů a repelentů (pro děti volte speciální jim určené přípravky).

Pokud preferujete spaní s otevřeným oknem, určitě sáhněte po elektrických odpařovačích (pro děti opět varianta Kids).

ČERVENEC, SRPEN

Letní grilování jsou velkým lákadlem pro vosy. „Vosy nejdou jen ´na sladké´, jak se mnozí domnívají, živí se také masem. Loví proto jiný hmyz. Tím potom krmí své larvy. Atraktivní je však pro ně nejen naše jídlo, ale i náš pot, který vycítí na desítky metrů,“ vysvětluje entomoložka Mgr. Kateřina Jůzová.

Vosa obecná je nejhojnějším evropským druhem vosy a na rozdíl od včel útočí i na lidi. Vosí jed, který vpouští do těla směs kyselin, může být pro alergiky velmi nebezpečný.

„V jedovém váčku se nachází nejen samotný jed – peptid, ale také feromon, kterým vosy nepřítele ´označkují´, aby upozornily další vosy na nebezpečí a ty mohly nepřítele snáze zacílit.“ Může se tak stát, že člověk dostane „bezdůvodně“ žihadla i od dalších vos.

„Přes zimu přezimují jen oplodněné královny. Pro početnost vos v další sezóně je tedy klíčové, zda pro ně byla zima příznivá a dokázaly ji přežít. Letos tedy můžeme opět očekávat vyšší početnost vos,“ upozorňuje entomoložka.

Mírné zimy přejí nejen vosám, ale také hojnému množení klíšťat, která mohou být životu nebezpečná. Vyskytují se stále častěji, navíc jich je velká část infikovaná a mohou tak způsobit závažné zdravotní problémy.

Zajímavostí je, že se stále častěji vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, proto ani na horách už nejste před útokem klíšťat chráněni.

„Ráda bych také upřesnila, že klíšťata opravdu nepadají ze stromů. Pohybují se blízko nad zemí, tedy například v trávě. Do horní části těla se klíště dostane díky lehnutí si do trávy, případně může velmi snadno přelézt po oděvu či pod oblečením.“ vyvrací značně rozšířený mýtus Mgr. Kateřina Jůzová.

Platí tedy vhodně investovat do ochranných prostředků. Na výběr jsou repelenty, spreje proti vosám (vybírejte ten, který zaručí okamžitý podchlazující účinek a tím sníženou pohyblivost vos). V boji proti klíšťatům používejte opět repelenty, pro děti pak ve variantě Kids či Baby.

zto, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také

Diskuse: Hmyz se s námi opět utká, aneb Co a kdy zaútočí

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci