Od silikonu k dočasnému poprsí, aneb Plastika prsou má 50 let

První operace za využití moderních prsních implantátů se uskutečnila v roce 1962 v USA. Do té doby byly zájemkyně o úpravu ňader nuceny podstupovat řadu nebezpečných zákroků, například injekce parafínu nebo průmyslového silikonu.

V té době v Československu profesor Otto Wichterle a jeho tým dokončovali model prvního českého prsního implantátu. Jeho výplň netvořil klasický medicinský silikon jako u amerického modelu, nýbrž speciální hydrofilní gel, ze kterého se vyráběly i celosvětově první kontaktní čočky.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Prsa zvětší bez implantátů. Kmenovými buňkami Muž roku byl pro Julii premiérou Malé poprsí – méně sexu, věří čtvrtina Češek

Zatímco však v USA plastiky poprsí zaznamenaly boom, v Československu politická situace neumožnila další výzkum a vývoj implantátů.

Češi mezi průkopníky

„Plastická chirurgie obecně zaznamenala v Československu bouřlivý rozvoj po pádu komunismu. I proto si řada lidí myslí, že před rokem 1989 se u nás dnes populární ´plastiky´ neprováděly. Opak je však pravdou, naši odborníci byli skutečnými průkopníky v oblasti plastik prsou i ostatních,“ říká doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. (na snímku vpravo) z kliniky plastické chirurgie Esthé.

První české prsní implantáty byly implantovány pacientkám po odnětí prsou v důsledku nádorového onemocnění poprvé v roce 1964. Používaly se ale pouze krátce, protože stát nebyl ochoten finančně podpořit jejich další vývoj.

Oproti americkým silikonovým výplním měly omezenou plasticitu, kuželovitý tvar zůstával trvalý a nedocházelo k přelévavému efektu, který u moderních implantátů imituje chování pravé prsní tkáně. S věkem pacientky se nepřizpůsobovaly změnám tvaru prsů a ty po čase až nepřirozeně „trčely“. Implantovány byly zhruba stovce žen a jeden stál přibližně 800 Kčs – bylo to v době, kdy průměrná hrubá měsíční mzda činila asi 1500 Kčs.

Soudy vývoj zbrzdily

V roce 1975 doc. MUDr. Ladislav Bařinka, CSc. a jeho tým nechal patentovat odlehčený prsní implantát, který byl zbaven nevýhod hydronu. Odlehčený implantát sloužil jako dočasný a našel uplatnění především při rekonstrukcích prsů po nádorovém onemocnění nebo při nápravě vrozených vad.

Když už se zdálo, že vývoj stále lepších silikonových prsních implantátů nic nezastaví, přišla na přelomu 80. a 90. let dvacátého století v USA řada soudních sporů, které zpochybňovaly bezpečnost implantátů. Pacientky žalovaly jejich výrobce o vysoká odškodnění a spory většinou vyhrávaly.

V roce 1992 zakázal Americký Úřad pro bezpečnost potravin a léčiv (FDA) výrobu a prodej prsních implantátů, dokud nebude jejich bezpečnost prověřena. Teprve v roce 2006 znovu povolil vybraným výrobcům (Mentor, Inamed) silikonových prsních implantátů, kteří splnili nejpřísnější kritéria, jejich výrobu a prodej za účelem estetického zvětšení poprsí.

Hlavní je přirozenost

Od prvních plastických operací prsou z 60. let bylo dosaženo pokroku nejen v kvalitě a bezpečnosti implantátů, ale i v oblasti operačních postupů. Nejvýznačnějším současným trendem je snaha, aby výplně, potažmo samotná úprava prsou, působily přirozeně.

Běžné je tak vložení implantátů malým řezem v podprsní rýze nebo řezem vedeným okrajem dvorce prsní bradavky. Po zahojení je jizva téměř neznatelná.

„Jak lékařům, tak pacientkám se před dvaceti třiceti lety ani nesnilo o tom, co je dnes při zvětšení či modelaci prsou běžné,“ říká MUDr. Libor Kment z kliniky plastické chirurgie Esthé. „Stále žádanější jsou především anatomické prsní implantáty s kapkovitým tvarem, které věrně imitují přirozený vzhled prsu.“

Věra byla v Česku první! První ženou v České republice, která zákrok pomocí kmenových buněk podstoupila v roce 2010, byla šestadvacetiletá Věrka z Prahy. Jak sama uvedla, z výkonu je přímo nadšená. „Dřív jsem měla prsa taková nijaká. Teď je moje poprsí o jedno číslo větší, pevnější, kulatější. Také v podprsence je to skvělé, mnohem příjemnější,“ líčí své pocity. Šestihodinový zákrok podstoupila Věra pouze v místním znecitlivění, bez hospitalizace. Operaci vedl primář MUDr. Vlastimil Víšek, CSc. na tehdejší Klinice plastické a estetické chirurgie MEDICOM VIP. „Na kliniku jsem přišla ráno a už odpoledne jsem se vracela domů. Samotná operace nijak nebolela, spíš jsem byla ve stresu. Cítila jsem první vpichy a potom jen tlak,“ říká. Je navíc šťastná, že na rozdíl od své kamarádky, která si nechala prsa zvětšit pomocí implantátů, nemusela pečovat o jizvy. „Měsíc po zákroku jsem se už cítila skvěle. Sedmý den jsem byla, jak se říká, práceschopná. Ale hlavně – je to úplně bez jizev!“ dodává Věrka.

U nás je prozatím jejich podíl 20%, ale trend kopíruje vývoj v zahraničí, kde tyto implantáty tvoří až 60 %. Kapkovité výplně mají vždy texturovaný povrch, jehož zpracování může výrazně snížit riziko postoperačních komplikací.

„Na klinice Esthé používáme anatomické implantáty s texturací Siltex, které mají studiemi dlouhodobě prokázané nejnižší riziko rotace, kapsulární kontraktury nebo zdvojené kapsuly. Uvnitř implantátu se nachází speciální kohezivní gel, který nevyteče ani při vzácném protržení obalu implantátu, například v důsledku autonehody,“ dodává MUDr. Libor Kment.

Co přinese budoucnost?

Může se zdát, že některá řešení jsou z oblasti sci-fi, jiné úplně v nedohlednu, ale jednou třeba skutečně plastické operace prsou takto vypadat budou…

Dočasné poprsí

V budoucnosti možná budou ženy moci po takové možnosti sáhnout. V současnosti na dočasných prsech pracují newyorští odborníci. Novinka bude vhodná pro ženy, které malé poprsí omezuje, nicméně nejsou ochotny mít implantáty po celý život.

Princip by dle předběžných záměrů měl probíhat tak, že ženě bude do prsu vstříknut fyziologický roztok, který zvětší objem prsou po následující 2-3 týdny. Existují úvahy o tom, že by stejný roztok mohli používat i muži pro zvětšení jimi požadovaných partií.

Celý projekt je nicméně ve stádiu výzkumu a mnozí lékaři jsou zatím skeptičtí vzhledem k možným zdravotním rizikům.

Kmenové buňky

Jako reálné řešení, ovšem pravděpodobně až ve vzdálené budoucnosti, se jeví být používání kmenových buněk pro „vypěstování“ nového poprsí. Kmenová buňka je základním typem buňky, která je schopna dělení a přeměny na jiný typ buňky, což umožňuje tělu vytvořit nové buňky a opravit tak poškozené části těla.

Odborníci předpokládají, že toto řešení bude optimální volbou pro pacientky po odstranění prsu.

Mikroimplantáty

Další zajímavou zkoumanou metodou zvětšení poprsí, která je v současnosti ve stádiu výzkumu a vývoje, je technologie mikroimplantátů.

Jedná se o malé kuličky plněné silikonem, které by se do prsou vkládaly místo klasických prsních implantátů. Jedná se o podobnou situaci, jako by se do sáčku vložily kuličky. Výhodou je menší pnutí uvnitř mikroimplantátu a menší riziko jeho prasknutí díky malým rozměrům.

Nanotechnologie

Nanotechnologické řešení spočívá v přímém ovlivňování atomů a molekul silikonového gelu k zajištění nejvyšší míry kompatibility implantátu s tělem pacientky.

Uvažuje se dokonce i tom, že by implantáty mohly obsahovat malé množství léků (například antibiotik k zajištění bezproblémové rekonvalescence po operaci nebo onkologických léků v případě nádorového onemocnění).

I zde se ale jedná čistě o teoretickou možnost, která nebude využitelná v blízké budoucnosti.

otz, ŽenyproŽeny.cz