Dojíždět do práce? Jako řídit stíhačku!
1.4.2009 00:00 | PenízePilot to má alespoň v rukou
„Dojíždění lidi skličuje a u mnohých vyvolává úzkost,“ tvrdí odborník na problematiku stresu David Lewis. A proč jsou dojíždějící stresováni víc, než pilot stíhačky? „Pilot může na stresující situaci nějak reagovat, ale pasažér, zavřený ve vlaku či autě, nikoli,“ dodává Lewis.
V našich podmínkách však mnoho jiných možností, než dojíždět, lidé nemají. „Do práce jezdím z Roudnice nad Labem denně až do Prahy,“ říká Kateřina Malá, která pracuje jako pokladní v pražském hypermarketu. „Kdykoli mi někdo radí, abych se za prací odstěhovala, musím se smát. Mám malý byt, za který bych dostala zhruba 300 tisíc korun. Za ty peníze ale v Praze nepořídím ani boudu pro psa. A hypotéku si dovolit nemohu,“ vysvětluje K. Malá, jež má přes 12 tisíc korun hrubého.
Ať už jsou důvody dojíždějících jakékoli, je většina z nich smířená s každodenní zdlouhavou cestou do práce. Podle nového průzkumu společnosti Factum Invenio je třetina lidí (33 procent) srozuměna s tím, že na cestě do práce stráví celou hodinu. O dvě procenta víc chce do zaměstnání cestovat maximálně 30 minut. Ale najde se i pár jedinců, kteří kvůli práci kývnou na dvouhodinové dojíždění.
Lelkujte! Je to prospěšné
Jestli máte pocit, že nudná cesta do práce je ztrátou času a chcete jej mermomocí využít třeba k opakování slovíček z angličtiny, uklidněte se. I lelkování může být prospěšné. Při klimbání nebo snění s otevřenýma očima totiž vaše tělo částečně odpočívá. Podle psychologů se totiž takzvaný aktivní přístup nehodí pro každého. A jestli vás nebaví číst nebo se vzdělávat, zkuste si dát za úkol co nejvíc během cesty odpočívat.
Jak si odpočinout?
Postupně se soustřeďte na své smysly v pořadí zrak, sluch, čich, chuť, hmat a pak si začněte uvědomovat své pocity. Měli byste se přitom příjemně uvolnit. Pokud se vám do toho nechce, zkuste nenásilně zaměstnat mozek. Můžete si třeba sestavovat slova z písmen na reklamním letáku na okně autobusu či pozorovat spolucestující a spřádat fantazie o jejich osudech, povolání a životě vůbec.
Anna Procházková
Přečtěte si také |
---|