I ženy mají své dny, kdy jim cosi chybí
19.10.2011 00:00 | TV a film
„Nechápu, jak mi za rok může být pětačtyřicet, když pořád ještě nevím, čím chci být, až vyrostu.“ Existenciální otázku hlavní hrdinky přetavila režisérka Alice Nellis (sama si napsala scénář podle divadelní hry Lizy Lochhead) v originální komedii, jejíž hlavní hrdinka nestihla dospět.
Co chybí úspěšné čtyřicítce?
Celý příběh začíná čtyřiačtyřicátými narozeninami Eriky (Ivana Chýlková), která sice nedostane největší kytici, jakou si dovede představit, zato ale pěkné přáníčko od své bývalé švagrové (Zuzana Bydžovská), trapný vzkaz v rozhlasovém pořadu od bývalého manžela (Bob Klepl), krém na vrásky od homosexuálního kamaráda Richarda (Ondřej Sokol) a dárkový striptýz od své nevyzpytatelné matky (Zuzana Kronerová).
| Video |
Přáníčko si doma vystaví, při vzkazu se dojatě rozpláče a dárkového striptéra jí okamžitě přebere Richard. Takhle vypadá úspěšný život Eriky Oskarové, hvězdy televizního pořadu “Před a po”. Přitom Erika má skoro všechno – vlastní pořad, vyhlášený kadeřnický salón, velký byt s terasou a svobodu, ale s každým přibývajícím rokem víc a víc touží po tom jediném, co nemá – a to je dítě.
Ve starém kuse nové nápady
Erika tedy nastolí plán “Dítě” a pustí se do něj se stejnou vervou, se kterou budovala jak svůj podnik, tak své vlastní já. Jenže některé věci se nalinkovat nedají, například mladičký barman Adam (Vojta Kotek).
|
„I když jsem točila hru, kterou jsem už leta znala, spousta věcí mě dokázala překvapit a spousta nápadů - hereckých, výtvarných nebo třeba i hudebních přinesla do filmu něco, co jsem si u své psacího stolu vymyslet nemohla,“ říká režisérka.
Ta se oproti zpracování v Divadle Na zábradlí rozhodla pro kompletní změnu hereckého obsazení, v němž zbyla jen Zuzana Bydžovská. V divadele hrála roli, kterou ve filmu převzala Chýlková. "Ivana je výborná herečka a krásná žena, která má nadhled a humor, který je pro tu postavu potřeba, ten nejde zahrát, tu ironii je potřeba v sobě prostě mít,“ dodává Nellis.
Film není divadlo
Sama Chýlková charakterizuje svoji postavu jako ženu, které se tzv. všechno daří. „Ale přece jenom jí schází něco, čeho se rozhodne, stůj co stůj dosáhnout, poměrně nestandartními řešeními. A jak to bývá, připletou se do toho zcela nečekané okolnosti.“

„Alice určitě nějakou představu měla, ale protože je to velmi nadaný, citlivý a kreativní člověk, tak taky vycházela z toho, jak jednotlivý herci na daný text a na sebe navzájem reagujou a to spolu se svou představou dávala dohromady,“ říká herečka ke spolupráci s režisérkou. „Divadlo je přece jenom jiná disciplína, např. víc věcí se musí říct, ve filmu je můžete jenom ukázat ...“
Na bedničky nedošlo
Vzhledem k výškovému rozdílu mezi Vojtou Kotkem a Ivanou Chýlkovou se prý musely jejich společné scény „speciálně“ připravovat. „Příště až budu s Ivankou něco točit, chci být už u obhlídek. Budu dbát na to, aby se vybírali především svahovité lokace, abych mohl stát v kopci,“ podotýká s úsměvem Kotek.
„Na bedničky naštěstí teda nedošlo. Také díky Ivaně, která se krásně umí podlamovat, přiopírat a velmi přirozeně krčit. Je v tom doslova nepřekonatelná. Koneckonců má doma dobrej „trenažér“…“ rýpl si barman Adam.

Prostor? Když se režisérka styděla
Ivana Chýlková narazila na hereckou improvzaci. A jak to vidí režisérka? „Vzhledem k tomu, že některé lokace byly opravdu velmi maličké, prostoru nebylo mnoho pro nic. A také Liz Lochhead je natolik dobrá dramatička, že zase tolik improvizace není k oživení její práce třeba.“
„Ale například při striptýzových scénách jsem Vojtovi Kotkovi a Ivaně dala prostor zcela neomezený. Protože jsem se v podstatě dost styděla. A je tu také jedna scéna Ondřeje Sokola v koupelně - tam jsem ho prostě jen poslala,“ přiznává Alice Nellis.
boh
Foto: Bontonfilm
| Přečtěte si také |
|---|

Naše tipy do kuchyně
GEORGE CLOONEY 



