Ano, šéfe! v hluchoněmé kuchyni

24.3.2010 00:30   |   TV a FILM
Šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha mohli v Benešově vzít čerti. Ať dělal, co dělal – odpovědí mu bylo pouze hrobové ticho. Jak si tedy s personálem v kavárně s restaurací Fantazie poradil?

Pohlreich naštvaný

Do centra Benešova si Zdeňka Pohlreicha pozvala majitelka podniku Klára Zárubová. Toužila mít nekuřáckou restauraci, do které by rády chodily i maminky s dětmi. Jenže návštěvnost je nízká a manžel paní Zárubové dotuje kavárnu s restaurací zhruba sedmdesáti tisíci měsíčně. Takže musel přijít sám velký šéf, aby zjistil, v čem je zakopaný pes.

Nikdo nic neumí

Po pravdě – tady byl zakopaný rovnou celý psí útulek. Jedinou výjimku tvořil příjemný vzhled restaurace a sympatická servírka, která do značné míry zachraňovala průšvihy, přicházející z kuchyně. Ale jinak to opravdu byla bída.

provozní

Provozním je ve Fantazii otec majitelky, člověk bez zkušeností z gastronomie, který celý život pracoval jako obráběč kovů. A v kuchyni je čerstvě vyučený kuchař spolu s kolegou, co se kuchařem sice také vyučil, avšak dvanáct let se této profesi nevěnoval. Ale nešť, kdyby alespoň měli o kuchařinu zájem. Na obou však bylo vidět, že vařit je v podstatě nebaví a berou to jako nutné zlo.

Jídelní lístek je plný nesmyslných jídel. Ulítlé názvy, z nichž člověk nepozná, o co jde, nebo třeba smažák se šunkou mezi bezmasými jídly. Je jasné, že vše se bude muset předělat.

Ticho léčí – ale nevaří

Oba kuchaři spolu nekomunikují a přiliš se nebaví ani se servisem. Zdeněk Pohlreich na to jen zírá. Dobře ví, že komunikace je v kuchyni naprosto nezbytná, průběžně je nutné si sdělovat, co kdo potřebuje nebo co má kdo hotové. I přijetí objednávky je třeba nahlas potvrdit, aby servírka věděla, že se pokrm už začíná připravovat. Jenže tady to vypadá jako u hluchoněmých. K tomu se kuchaři plouží kuchyní a modlí se, aby už kamery vypadly a oni měli znovu svůj klid.

kuchaři

Aby je Zdeněk Pohlreich trochu rozmluvil, zavádí dvě věci. Za prvé, prasátko. Kdykoli řekne něco, co vyžaduje odpověď a nikdo se k odpovědi nemá, vhodí kuchaři do prasátka dvacetikorunu. A aby to bylo spravedlivé, on zase hodí do prasátka dvacku za každé neslušné slovo. Avšak v této kuchyni by zřejmě byl potřeba spíš porcelánový hroch v životní velikosti – a to pro obě zúčastněné strany.

Ano šéfe! v prasečím chlívku

Zdeněk to chlapcům vůbec neulehčuje. Aby je donutil mluvit hlasitě, donesl si traktoristická hluchátka. Kuchaři proto musí hovořit skutečně nahlas, jinak šéfův prst nekompromisně ukáže na hromádku dvacetikorun a na prasátko.

Pohlreich se sluchátky

Šéf také brzy odhalí, proč z kuchyně neustále odchází jeden nechutný pokrm za druhým. Tady se totiž, prosím pěkně, neochutnává! Kuchaři jídlo uvaří a aniž by vzali byť jen minisousto do úst, pošlou ho hostovi. Vůbec přitom netuší, jestli je například dostatečně dochucené či slané. Zkrátka, gastronomický horor.

Rezerva jak od traktoru

Majitelka restaurace oba kuchaře omlouvá. Prý je vzala, protože jsou tvární a mají velkou rezervu, takže se mohou rozvíjet. Inu, mohli by, kdyby chtěli. Internet je plný receptů, stačí jen zkoušet. Jenže tady to vypadá, že kuchařina je jim ukradená, stejně jako vztah k potravinám.

majitelka

Když totiž Zdeněk Pohlreich vzal pana provozního na nákup, aby mu ukázal, jaké výborné věci se dají obstarat a následně i uvařit a prodat, nakoupil rovněž trochu dražší ryby. Kuchaři ale nebyli schopni potraviny ani převzít a správně uskladnit, takže luxusní masíčko platýzů shnilo při pokojové teplotě. Děkuji pěkně za kuchaře s takovou rezervou.

Vymyslet nové menu? To je moc práce...

Zdeněk Pohlreich jim dává alespoň za úkol, aby během dvou dnů sestavili nové menu, ve kterém zohlední zamýšlenou cílovou skupinu – tedy mladé ženy a paní, které si většinou libují v těstovinách a chutných salátech. Očekává, že mu tak předloží kompletní menu a budou mít jasnou představu, z čeho vařit a jaké konkrétní pokrmy na jídelním lístku budou.

platýzi v koši
A realita? Když se Zdeněk Pohlreich na nové menu zeptá, pan provozní mu předá papírek s tímto textem: dvě jídla z hovězího, tři z vepřového, tři z kuřecího, tři těstoviny, nějaké saláty a dvě ryby. Jen takto. Žádné konkrétní názvy jídel. Evidentně sepsáno rychle na poslední chvíli. Nu, jak to Zárubovi chtějí mít, tak to bude.

Hodnocení s odstupem: mírné zlepšení

Šéf odjíždí a vrací se zhruba po měsíci. S překvapením zjišťuje, že jídelní lístek doznal mnohých změn k lepšímu. Zmizely všechny nesmysly, jídelníček nabral jasnější směr. Bohužel, i přesto, že se kuchyň oproti prvnímu natáčení velmi zlepšila, je pořád nedostatků mnoho.

Místo objednaných špaget dostává Zdeněk Pohlreich linguine (sice vypadají jako špagety, ale jsou plošší a z jiného těsta), houbový salát je špatně umytý a navíc nedochucený, fazolky mají stopky a pepřová omáčka je připravena z mletého černého pepře, i když do ní patří především celé kuličky nakládaného zeleného pepře.

Na co se můžete těšit

Legendární Sanitka bude pokračovat

Zdeněk Pohlreich tedy rovněž z Benešova odjíždí a nálepku si odváží sebou. Kavárna s restaurací Fantazie sice udělala rázný krok dopředu i kuchaři už komunikují, ale na šéfkuchařovo doporučení to stále nestačí. Benešovští se ovšem nevzdávají a slibují, že na sobě budou dál pracovat, aby u Zdeňka Pohlreicha v budoucnu složili reparát.

Lída Švédová
Foto: z TV obrazovky

Přečtěte si také


Diskuse: Ano, šéfe! v hluchoněmé kuchyni

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci