Ano, šéfe! v prasečím chlívku

10.3.2010 00:00   |   TV a FILM
Po odvysílání prvního ostrého dílu ze třetí série "Ano, šéfe!" se asi nejeden návštěvník libovolné restaurace bude snažit alespoň po očku nahlédnout do kuchyně.

Pohlreich

Co bylo k vidění v kralupském koktejl baru a restaurantu Blue Note, na to zřejmě žádný divák hned tak nezapomene. Dost dobře se tomu ale nedá uvěřit, když v televizi už předtím běžely dvě řady tohoto pořadu.

Každý, kdo má svůj podnik, se přece z mnoha předcházejících dílů mohl dávno náležitě poučit a navíc zadarmo, bez ostudy získat desítky dobrých rad, jak podnikání vylepšit a vést restauraci k větší prosperitě. Takže by se dalo předpokládat, že šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha si nyní bude zvát jen ten, kdo si je jistý, že ze sebe vydal maximum a přesto se mu v podnikání nedaří.

kuchaři

Krevety, hadry a pneumatika

Co si ale má člověk myslet, když vidí, jak to vypadalo v Blue Note? Vchod do restaurace nevábný, interiér průměrný, ale ta kuchyň! Ta kuchyň!!! Po výbuchu bomby by to snad vypadalo lépe, zbyl by krásný čistý kráter. Takhle se tam povalovaly staré hadry, počítačové součásti, nefunkční kuchyňské spotřebiče, dokonce i pneumatika se našla.

pohled na kuchyn

A všude mezi výše zmíněným se nacházely zbytky jídla, rozsypané krevety a knedlíčky, upatlané misky, mastnota, špína. Bylo vidět, že i ostřílený harcovník Zdeněk Pohlreich byl dost vykolejený. Tohle už nebylo nic vtipného. To byl hazard se zdravím všech, kdo v Blue Note cokoliv pozřou.

Zapomněli na školu

Všichni tři provozovatelé podniku, dva kuchaři a barman, jsou vyučenými kuchaři. Dobře vědí, jak by měla kuchyň vypadat, jaké jsou hygienické normy, jak se který pokrm připravuje. Jenže znovu se ukázala nepochopitelná věc, již tolikrát spatřená snad v každé druhé české hospodě – kuchaři nedodržují receptury.

Salát césar

Řada jídel je klasická, jejich recept je jasně daný, mají přesně stanovené ingredience a nic by se nemělo nahrazovat. Třeba takový Salát Caesar se jmenuje Caesar, protože do něj patří římský salát. Kluci tam dali salát ledový a místo krutonů rovnou celý kus toustového chleba. Přitom, když na ně Zdeněk uhodil, dobře věděli, jak to má být správně. Vědomosti ze školy v hlavě zůstaly, ale oba kuchaři je opomíjeli. Těžko říct, jaké důvody je k tomu vedly.

Kdo pořad neviděl, najde ho ve videoarchivu zde

Nejdřív šůrovat, pak vařit

Zdeněk Pohlreich se ovšem nechtěl věnovat vaření dříve, než se tady uklidí. Takže si mládenci i servírky dali noční směnu a celou kuchyň vycídili. Ta prokoukla! Pak už mohlo přijít na řadu vaření. Zdeněk naučil kluky pár fíglů, nebo jim spíš osvěžil to, co se učili ve škole, ale teď přestali používat.

Na co se můžete těšit

Legendární Sanitka bude pokračovat

K tomu přidal pár moderních trendů a hlavně se kuchařům snažil vštípit, že kšefty půjdou lépe, když budou vařit kvalitně. Zákazník totiž nechutný blaf dobře pozná a příště půjde raději ke konkurenci, i kdyby to snad měl být lángošový strejda v maringotce.

Ani bar nebyl bez chyby

Své si vyslechl rovněž barman. Pohlreich mu přivezl Romana Uhlíře, který dokonce provozuje barmanskou školu. Ten pak v Blue Note vysvětloval, jak by měli mít bar uspořádaný pro efektivnější, ale i efektnější práci. A také poradil, jak mají v tomto koktejl baru připravovat koktejly, aby jich i více prodali.

barman

Je to jednoduché – nepřehánět to s alkoholem. Když zákazník odpadne po třetím koktejlu, nelze ho ekonomicky "vytěžit". Podnikání v gastronomii není altruismus, provozovatel restaurace a baru si musí vše dobře spočítat, aby vydělával. A samozřejmě by to mělo být na kvalitních službách, nikoliv na šizení zákazníků.

Velký šéf na kontrole

Na konci týdne se Zdeněk Pohlreich s podnikem rozloučil a vrátil se tam po více než měsíci. Do Blue Note nejprve poslal tajné agenty, kteří si objednali jídlo podle jeho pokynů. Až pak vstoupil do sálu i kuchyně sám velký šéf. To, co viděl, ho hodně překvapilo. Kluci udrželi pořádek a čistotu, dokonce kuchyň dovybavili odsávačem pachů – na zápach tady předtím Zdeněk hodně poukazoval. Bylo zřejmé, že v tomto kralupském koktejl baru a restaurantu už konzumace jídla přestala být ruskou ruletou.

Pohlreich s maskou

Kuchaři se tetelili a doufali, že dostanou samolepku, označující podnik, který může Zdeněk Pohlreich s klidným svědomím doporučit. Ale nedočkali se. Pokrok v úklidu byl jistě značný, nicméně v jídle byly stále nedostatky. Přepečený biftek, nevhodné těstoviny, neosolené brambory, nedochucený salát. Zdeněk byl proto přísný a klukům samolepku nedal. V podstatě si jen uklidili kuchyň a jsou teprve na začátku dlouhé cesty, během níž budou svoji reputaci postupně napravovat.

Začali dobře, změnili jídelníček podle Pohlreichových rad, zeštíhlili a zpřehlednili menu. A samozřejmě hlavně zlepšili onu čistotu. Kuchaři si věří a hodlají Zdeňka po čase pozvat na opakovanou kontrolu, aby dokázali, že si alespoň jednu hvězdičku zaslouží. Rad od profesionála se jim dostalo hodně, teď už je to hlavně na nich, jestli chtějí pozvednout svoji restauraci na solidní úroveň nebo se vrátit zpět k prasečímu chlívku.

Lída Švédová
Foto: z TV obrazovky

Přečtěte si také


Diskuse: Ano, šéfe! v prasečím chlívku

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci