Víte, jak se bránit v hádce s partnerem?

Jde hlavně o to uchovat si tvář sami před sebou, i kdybychom měli zkreslit realitu. V partnerské hádce jsou často tím, kde se to lidově řečeno zadrhne.

Karolína to nevzdala

Karolína se ocitla v poradně po rozchodu se svým partnerem. Ten odešel ze společné domácnosti poté, co nedokázali najít společnou řeč k řešení problémů, které s sebou přineslo narození jejich dcery. Tak to alespoň popisovala Karolína.

Například místo toho, aby se dohodli o večerním koupání miminka, partner Petr seděl u počítače a evidentně se mu do pomoci nechtělo. Když Karolína vyjádřila nelibost s takovým chováním odpovídal, že muži se nikdy o takové věci nestarají. A věřil tomu (racionalizace). To dohánělo Karolínu do vzteku a pocitů bezmoci.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Jak si neužít sex v partnerství PORAĎTE: Po rozvodu na vážný vztah nemám Ženy, které pijí víno, mají lepší sex

Jako malé dítě

Když si s ním chtěla o všem promluvit, tak nechápal o čem to vlastně mluví. Opakoval, že se mají dobře a co Karolína vlastně chce řešit (popření).

Začal chodit na bojové sporty, i když o sobě rád prohlašoval, že je klidný člověk, který založil rodinu (sublimace vzteku a bezmoci). To opět znamenalo, že nechával partnerku samotnou a dál neřešil její ani svojí nespokojenost.

Když se náhodou podařilo Karolíně jej přeci jen dostat do konfrontace s tím, že neřeší jejich společné soužití, začal se chovat jako malé uražené dítě, bouchal s věcmi a nemluvil s ní (regrese).

Odhalit pravou příčinu

Během terapie v poradně, kam nakonec s partnerkou přišel, vyplynulo, že se cítí na roli otce nezralý. Dítě neplánovali. Karolína na rozdíl od něj mnohem rychleji dokázala přijmout závazek mateřství i s omezeními, které to znamenalo.

Petr si někde v sobě byl vědom odpovědnosti, ale nedokázal se podle toho začít chovat. Chtěl ještě dospívat, bavit se. Zároveň věděl, že o rodinu by se postarat měl. Tím se dostal do vnitřního konfliktu, který začal vyrovnávat právě nevědomými obranami, které jeho partnerku tak popuzovaly.

Když na společných sezeních odhalili pravou příčinu jeho neochoty věci řešit a začali společně pracovat na tom, jak společně tuto situaci vyřešit, začaly se věci obracet k lepšímu.

Překrucování reality

„Obranné mechanismy jsou důležitou součástí naší psychické výbavy. Objevují se v situacích, kdy naše pojetí sama sebe je v rozporu s tím, co chceme někde uvnitř a nepřipouštíme si to,“ vysvětluje psycholožka PhDr. Irena Černá „Společným jmenovatelem těchto obran je , že jsou nevědomé.“

„Člověk vlastně neví, že potlačuje svou pravou potřebu. Místo toho zdánlivě přijímá realitu. Realitě se ale brání tím, že jí překrucuje a tím vhání partnera do slepé uličky, protože je jasné, že se chová odmítavě či iracionálně. Třeba chce zůstat svobodným a nezávislým, nebýt ještě otcem, i když se jím reálně stal a vědomě si přeje tuto roli naplnit, protože to je takzvaně správné. Tento vnitřní konflikt pak člověk vyrovnává podobně jako partner Karolíny,“ objasňuje Černá jak obrany fungují.

Může vás zajímat Rozčiluje vás nepořádek nebo pořádek? PORAĎTE Míše: Se šéfem málem v posteli Umíme si vzájemně naslouchat?

Obrana jako řešení vnitřního napětí a konfliktu

Mezi nejčastější obrany patří mimo jiné ty, které byly popsány v příběhu Karolíny.

Racionalizace

Jde o to vysvětlit něco nepříjemného, co nechceme přijatelným způsobem. Nechuť podílet se na péči o miminko vysvětlovat tím, že to muži nedělají.

Popření

Zavření očí před tím , co nedokážeme přijmout. Problémy v manželství, které se začaly hromadit popírat a dál trvat na představě, že je vše v pořádku.

Sublimace

Přesun nepříjemných pocitů z cíle na přijatelný objekt. V případě hromadícího se vzteku místo jeho vybití v konfrontaci s partnerkou se přesune do oblasti bojového sportu, kde se vybije.

Regrese

V situaci, kdy je člověk frustrován, se zachová nezralým způsobem, kterým reagoval v dětství. Například boucháním dveřmi a nemluvení s partnerem.

Existují další popsané obranné mechanismy. Mezi ty, se kterými se můžeme ještě nejčastěji potkat patří například projekce, kdy své nepřijatelné pocity či názory připisujeme druhým. Například pomlouváme někoho jiného za chování, které si nedovolíme sami mít.

Odhodit berličky znamená dospělost

S nevědomými obranami to je jako s berlemi, které někdy opravdu potřebujeme použít. Zvlášť v situacích, které nedokážeme zvládnout jiným způsobem. Pomáhají nám vyrovnat se se skutečností, která je příliš zatěžující.

Nicméně jejich časté používání nás odděluje od reality a prožívání dobrého i zlého, a to nejen se svými partery.

owl

Přečtěte si také
Může být přátelství mezi podřízenými a šéfem? Proč se ženám líbí zženštilí muži? Muže na lovu prozradí jeho pohled