O nežádoucím účinku léku dejte vědět!

Loni přišlo 1436 hlášení, z nich 1303 o závažných účincích a 133 o nezávažných. Nejčastěji šlo o kožní reakce a poruchy trávicího a dýchacího ústrojí, nejvíce jich způsobily léky na infekce, cévní a nervový systém a cytostatika. Podle odhadů může být ročně v Česku po lécích až 300 000 nežádoucích účinků.

Nežádoucí účinky léčiv lze hlásit zde

Podle Informačního portálu pro veřejnost SÚKL jsou počty hlášení jsou ve srovnání s dalšími zeměmi EU velmi nízké. Pokud se česká data vezmou jako sto procent, hlásí Dánové na milion obyvatel šestkrát víc nežádoucích účinků, Irové 5,5krát, Finové dvakrát víc. Naproti tomu Bulharsko udává jen necelou pětinu a Litva třetinu nepříznivých účinků ve srovnání s Českem.

Všechno testovat nelze

Pokud hlášení potvrdí nepříznivé vedlejší účinky u některého léku častěji nebo v závažnější míře, než se čekalo, mění se text příbalového letáku, omezuje se použití léku, mění se dávkování, lék se váže na recept a ve vzácných případech se stahuje z trhu.

K českým pacientům se nedostane lék, který by neprošel rozsáhlým testováním. Počet účastníků studie ale je vždy omezený. V praxi pak může být lék podán i za jiných podmínek, než za jakých byl testován, například ho dostanou nemocní s vyšší citlivostí na účinnou látku.

Lékaři, farmaceuti a další zdravotníci v ČR mají ze zákona povinnost nežádoucí účinky léčivých přípravků hlásit. Tuto možnost mají jako jedni z mála i čeští pacienti.

irt, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také
Dokrmování miminek: Neriskujte obezitu  Proti pneumokokům plošné očkování zdarma Tuk v jídle ještě neznamená tloustnutí