Kojení je pro děťátko i maminku to nejlepší!

Statistiky a studie zpracovávané na předních českých i zahraničních pracovištích potvrzují, že kojené děti jsou, oproti nekojeným, méně často nemocné. A případné onemocnění u nich probíhá lehčeji, v daleko menší míře se přidávají i komplikace. Látky obsažené v mateřském mléce chrání miminko před působením řady virů a bakterií.

Imunitní systém novorozeného děťátka je nezralý, potřebuje proto obranné látky, které získává právě od maminky v mléce. V České republice je v sedmdesáti procentech příčinou úmrtí dětí s nízkou porodní hmotností právě infekce, před kterou může chránit právě kojení.

Problémy s kojením

„Své dítě chce kojit devadesát procent matek,“ uvádí neonatoložka MUDr. Anna Mydlilová (na snímku vpravo) z Laktační ligy. Při odchodu z porodnice kojí ale již jen osmaosmdesát procent maminek. „Do šesti týdnů pak přestává být kojena pětina dětí,“ upozorňuje.

Pokud se podíváme na další statistiky, tak zjistíme, že podíl dětí, kojených šest měsíců a déle, dosahuje ke čtyřiceti procentům.

Smutné je, že polovina matek má s kojením problémy již v porodnici a další poté, co ji opustí. Odborníci proto vyzývají, aby maminky měly už v nemocnicích možnost získat co nejlepší rady, jak kojit.

Zároveň by měly i maminky být samy aktivní a rady od lékařů a sester v porodnici vyžadovat, i když je pochopitelné, že první dny po porodu pro ně nebývají jednoduché. V případě nejistoty či problémů se rovněž mohou obrátit na Laktační ligu, která sídlí v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Případně na její poradce, kteří sídlí po celé republice, kontakty naleznete zde.

Kojte i při chřipce

Odborníci radí, že by maminky měly pokračovat v kojení i v případě nachlazení či chřipky. „Dítě už totiž bylo vystaveno viru předtím, než se u matky objevily příznaky onemocnění. Pokračování v kojení může pomoci omezit závažnost příznaků kojence,“ radí lékařka Anna Mydlilová. Matka by měla kojit i v případě, pokud bude užívat tzv. antivirotika.

Dítě cítí bezpečí

Mateřské mléko je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jediným bezpečným zdrojem výživy pro děti, které je neustále k dispozici. Její odborníci doporučují zahájit kojení co nejdříve po porodu, kojit nejméně do šesti měsíců a poté dítě do dvou let nebo déle současně kojit i přikrmovat.

Kojení neznamená pro miminko jen způsob příjmu potravy. Dítě při kojení získává pocit bezpečí, jistoty. Rozeznává hlas, pokožku i vůni matky.

Kojit je důležité i pro maminky

Kojení chrání i matky. Kojící maminky pociťují méně stresu (i při stejném počtu stresujících událostí), mají méně často deprese, jsou méně úzkostlivé a mají pozitivnější přístup k životu.

Kojení zvyšuje účinnost vrozené a specifické imunitní reakce u matek, takže jsou méně náchylné k nemocem a lépe se vypořádají s péčí o miminko.

„Neznamená to však, že by snad všechny matky s depresí měly být nuceny ke kojení, nebo že by se matky s depresí, které krmí děti formulí, měly cítit vinny. To opravdu ne! Znamená to, že nyní lépe chápeme, jak chránit děťátko a maminku zároveň,“ zdůrazňuje neonatoložka MUDr. Anna Mydlilová.

V neposlední řadě je kojení i ekonomicky výhodné. Rodina s miminkem díky kojení ušetří kolem dvou tisíc korun měsíčně, které by jinak musela vydat za umělou výživu.

tm

Přečtěte si také
Varování: Sprcha může poškodit zdraví! Spěte odděleně, je to zdraví prospěšné Meningokok útočí na děti a teenagery