Mladí odkládají život na dobu, až zhubnou. Kvůli váze se vyhýbají lidem i lékařům

S rostoucí hmotností stud postupně střídá frustrace z toho, co všechno jim váha nedovoluje. U lidí s BMI 35 a více totiž začíná výrazněji zasahovat do běžného fungování a přibývají zdravotní problémy.

Odklad i preventivních prohlídek

Téměř čtyři z deseti mladých respondentů ve věku 18–25 let, které v něčem omezuje váha, odkládají některé aktivity nebo plány na dobu „až zhubnou“.

Nejčastěji se to týká například návštěvy bazénu, sauny či fitness, kde je třeba převlékat se před ostatními, dalších sportů nebo i výletů.

Značná část z dotazovaných ale odkládá také návštěvy lékaře. Vyšší tělesná hmotnost ovlivňuje dokonce i to, zda člověk vyhledá zdravotní péči.

Mezi lidmi s BMI 35 a více, kterých se v posledních 12 měsících týkala návštěva lékaře, preventivní prohlídka nebo vyšetření, odložila nebo vynechala některou z těchto návštěv třetina z nich.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT V léčbě dětské obezity chybí vůle rodičů Co nejdéle kojit znamená předcházet obezitě Rodiče často diskriminují

„Za důležitý považuji moment, kdy hubnutí přestane být jedním z cílů a začne se z něj stávat podmínka toho, abych vůbec mohl žít tak, jak chci. Na koupaliště půjdu, až zhubnu. Začnu sportovat, až zhubnu. Člověk si postupně vytváří pravidlo, že se svým současným tělem musí některé aspekty života vynechat nebo oželet,“ vysvětluje Mgr. Martin Cvrkal, psycholog a psychoterapeut, který pracuje s klienty s obezitou.

Zdravotní komplikace

S rostoucí tělesnou hmotností se k psychickému nepohodlí přidávají fyzická a zdravotní omezení. Výraznější zlom ukázal průzkum u lidí s BMI od 35, kdy začíná váha citelněji zasahovat do běžného fungování.

Takto vysoké BMI již přináší pacientovi daleko větší subjektivní nepohodlí a obtíže – bolesti kloubů a zad, špatný spánek, bolesti břicha a mnoho dalších.

Kromě toho se v tomto stadiu častěji objevují další nemoci, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, a v horším případě kardiovaskulární komplikace.

S rostoucím BMI se mění i to, co lidi na jejich hmotnosti nejvíce trápí. Zatímco lidi s BMI pod hranicí nadváhy sužuje nejvíce stud, tak u těch s vyšším BMI prudce roste frustrace z životních omezení.

„Neřekl bych, že s vyšším BMI psychická zátěž mizí. Spíš se mění její podoba. S vyšší hmotností přibývají velmi konkrétní omezení – hůř se mi chodí, nestačím tempu ostatních, některé činnosti jsou fyzicky náročnější, komplikuje se cestování nebo osobní hygiena. A když vám hmotnost opakovaně brání dělat něco, co dělat chcete, je pochopitelné, že sílí frustrace,“ popisuje Mgr. Cvrkal.

Kdy začít léčit

Optimální je začít obezitu řešit co nejdříve, ještě v době, kdy člověk nemá výrazné obtíže. Možnosti léčby se navíc v posledních letech výrazně posunuly.

Moderní farmakoterapie může vést k poklesu hmotnosti o více než 20 % a mezi další zdravotní pozitiva patří například snížení rizika kardiovaskulárních komplikací.

Lékař volí léčbu podle konkrétního pacienta a závažnosti jeho obezity. Vedle režimových opatření je dnes k dispozici farmakoterapie, u pacientů s těžkou obezitou také bariatrická chirurgie.

Prvním odborníkem, na kterého se může člověk obrátit, je zpravidla praktický lékař. U pacientů se závažnějšími komplikacemi jsou k dispozici také specializovaná obezitologická centra.

vk, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také
Jeden z páru chce držet dietu a druhý ne. Co s tím? Osm důvodů, proč vlastně tloustneme Vaše nadváha může zkomplikovat život i vašim dětem