Není ňouma, jen introvert

Totéž už matka slyšela ve škole. A paní učitelka se navíc zlobí, že se od Marka často nedočká na otázku konkrétní odpovědi. Co s tím. Podle všeho je Marek schopné hodné dítě, které má povahu introverta. Tedy toho, který se sice rád pohybuje mezi lidmi, ale čas od času potřebuje „vypnout“, být sám, dobít energii a vstřebat nahromaděné zážitky.

Takový člověk se pak i uprostřed zábavy stáhne do sebe a všechny dotazy na jeho osobu ho jen dráždí. Která matka by neměla starost, že takové dítě se v dnešní době tvrdých loktů naprosto ztratí kdesi v davu?

Posilujte sebevědomí

Introvert není zdaleka odsouzen k neúspěchu. Potřebuje jen respekt a pochopení od nejbližšího okolí. Neměli bychom dopustit, aby takovému dítěti klesalo sebevědomí jenom proto, že není stejně aktivní ve společnosti jako jeho vrstevníci. Buďme proto vnímaví k jeho potřebám.

„Když vidíme, že dítěti příliš hlučná společnost vadí, odveďme ho pod nějakou záminkou chvíli stranou. Když si trochu „odfrkne“ rádo se mezi kamarády opět vrátí,“ radí psycholožka Dagmar Veselá.

Nikdy bychom také neměli introverta podrobit palbě otázek. "To pro něj není a jen mezi námi vznikne zbytečné napětí. Na druhé straně je dobré, abychom byli připraveni si udělat čas ve chvíli, kdy se rozpovídá. Pak se všechno i bez ptaní dozvíme,“ tvrdí psycholožka.

Spolupracujte se školou

Našeho introverta není třeba zbytečně skrývat. O jeho povaze by měli vědět ve škole i všude tam, kam chodí. Ať už jde o sportovní kroužky, hudebku či jazykový tábor. Pokud budou dospělí vědět, že jeho váhavé a někdy nedostačující odpovědi nejsou o tom, že dítě nechce spolupracovat nebo, že něco neví, vyhneme se zbytečným nedorozuměním.

Extrovert z něj nikdy nebude

Důležité je také mít na paměti jedno: I když sami jsme extroverti, povahu syna či dcery nepředěláme. Přestaňme za něj doříkávat věty, pokud se nám zdá, že je k nesnesení pomalý. Nevyřizujme za něj věci ve snaze mu pomoci. To jsou jen medvědí služby. Raději mu dejme najevo, že ho respektujeme takového, jaký je. O to snadněji si pak získá důvěru a respekt i u cizích lidí.

Nicnedělání je také činnost

Rodiče někdy ve snaze „rozhýbat“ své jakoby zamlklé a stydlivé dítě, pro něj zorganizují nepřeberné množství aktivit. Domnívají se, že se tak potomek lépe zapojí do kolektivu svých vrstevníků a zalíbí se mu to.

Jenže nic takového se nestane. Jediné, čeho se docílí bude to, že dítě se stáhne ještě více do sebe a bude se cítit velmi nepříjemně. Podle psycholožky Dagmar Veselé bychom do aktivit dítě neměli příliš nutit. A když touží po pohodičce a nicnedělání, občas mu je s klidným svědomím dopřejme.

Lada Mašková

Přečtěte si také
Nezatracujte dědečky a babičky S ním se kamarádit nebudeš Neměli bychom prázdniny zkrátit?