Připadám si málo milovaná. Poradíte mi?

zpět do příběhů
10.11.2011 17:00   |   Příběhy
Uvítám jakoukoliv radu. Víc jak rok řešíme s přítelem jeden a ten samý problém. Neustále se to opakuje v různých obdobách. Přitom oba se máme opravdu rádi.

Chodím s přítelem dva a půl roku. Když náš vztah začínal, cítila jsem se zbožňovaná a milovaná. Dával mi najevo svou lásku všemožně – i okolí to fascinovalo, jak mě pořád obletoval.

Ve vztahu byl přítel vždycky ten hlavní iniciátor ať šlo o trávení společného času, volání si, plánování. A doteď to tak je.

Samozřejmě, já už nejsem tolik pasivní, jak jsem bývala. Avšak pořád je on ten iniciátor.

Problém je, že mi občas přijde, že už všechno není takové, jak bývalo. A já to pak chci mermomocí vrátit nazpátek.

Vím, zřejmě je to sobecké vyžadovat neustále tolik lásky od druhého. Nemohu ale jinak. Jsem asi hrozně náročná.

Není to vždycky. Když jsme sami, je to v pořádku a přítel mi dost projevuje svou lásku. I když tedy občas se ve mě ozve touha po silnějších projevech...

Celý problém nastává ve chvíli, kdy jsme spolu ve společnosti nebo když je ve společnosti pouze on sám a já s ním nejsem. Baví se tam i s ostatními kamarády.

V ten moment se u mě začne projevovat pocit úzkosti, že se mi přítel dost nevěnuje a že už mě tolik nemá rád. Nezadržitelně se ve mě probudí zoufalost z toho, že nikdy nebudu tak milovaná, nebo alespoň že už mi to nikdy nebude tak projevovat jako tomu bylo první rok.

On mě pořád přesvědčuje, že mě nemá o nic méně rád. A také tvrdí, že ho unavuje neustále mi to dokazovat.

Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ

Mám smůlu na partnery. Vždycky potkám exota
S druhým sňatkem přišly zoufalé problémy
Kvůli manželovým dcerám myslím na rozchod
Bojím se, že si něco udělá! Mám ho vzít zpátky?

Měli jsme dokonce krizi – svými "výstupy" jsem přítele dohnala do stavu, kdy si nebyl jistý, jestli mě miluje. Protože, jak mi řekl, jsem mu pořád opakovala, že mě nemá dost rád, až si tím nebyl jistý ani on sám.

Když nastane taková situace ve společnosti, nedokáži si poručit. Najednou v sobě cítím nějakou tíseň a nevím si rady. Přemýšlím nad tím, jak přítele zaujmout, aby se mi věnoval... i když jsem tedy zatím na nic nepřišla. A tím pádem začnu být zoufalá, přestanu se s ním bavit, úplně ho ignoruji.

Jednou jsem dokonce takhle ze společnosti utekla, aby se o mě přítel zajímal. Zabralo to, měl o mě strach. Dosáhla jsem ale opačného efektu, než jsem původně chtěla. Byl naštvaný a lásku jsem si pochopitelně nevynutila.

Samozřejmě, on to bere jako scénu, že jsem strašně přecitlivělá a je z toho pokaždé na nervy. Pak to vždycky řešíme a snažíme se přijít na to, jak s tím bojovat.

Ty chvíle jsou pro nás oba moc těžké, jsme z toho emocionálně vyřízení a já žiji ve strašné nejistotě. Nikdy nevím, jestli ty moje výstupy jsou oprávněné nebo ne.

Přitom to není tak, že by se mi přítel vůbec nevěnoval. Ale on už se prostě na mě pořád zamilovaně nedívá, není na mě pořád přilepený...

Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ

Také máte na mateřské pořád jen dovolenou?
Vztah na dálku: Je to konec, nebo snad ne?
Manželství máme hezké, můj muž mě ale ranil
Jsme ideální pár, kamarád nechce ideální vztah

Nevím, co s tím mám dělat. Nechci příteli ubližovat. Jemu přijde, že mi svou lásku dává najevo dost a je z toho unavený. Několikrát mi i řekl, že možná potřebuji někoho jiného, kdo to bude umět lépe a s kým budu šťastná.

Já však vím, že to přítel dokázal a že s ním jsem byla šťastná a že to byl on, kdo mi to předtím tak projevoval. Nedokáži si představit, že by to někdo jiný uměl lépe. Ale proč to dělal předtím a teď tu potřebu takovou nemá?

Na tuhle otázku mi pokaždé vysvětlí, že to není tak, že by mě nemiloval, ale že v tu chvíli chce být ve společnosti i s ostatními. Říká, že se mnou přece může být, až se s nimi rozloučí a navíc že spolu máme také jiné chvíle pouze pro nás.

Vím, že každý vztah se vždycky někam posouvá a že to nikdy nebude stejné jako na začátku. Já se ale nějak neumím smířit s tím, že už s přítelem nezažívám ty chvíle jako předtím.

Všechno beru strašně emotivně a jsem přecitlivělá. Vím, že ani já to příteli neprojevuji tak moc, jak sama od něho vyžaduji. Pak se cítím hrozně provinile. Ovšem v ten okamžik nevím, jak to řešit a jak si to vysvětlit, abych z toho nebyla zoufalá.

Předem moc děkuji za jakoukoliv radu.

Aňa

Diskuse: Připadám si málo milovaná. Poradíte mi?

Můj partner si připadá málo milovaný a vyžaduje to

9.9.2013   |   15:56   |   od: Káča
Já mám opačný problém. S přítelem jsme spolu necelý rok a je to on, kdo chce být více a více milovaný. Řešíme to každý druhý týden. Vždy přijde domů a je celý přešlý. Několik minut se z něho snažím dostat, co se děje. A on, že se nic neděje. Později s tím přijde sám. Každopádně, já si nějak neuvědomuji, že by si toto měl myslet.
Ale teď je to posledních pár týdnů super. Neviděla jsem zatím jakýkoliv náznak toho, že by byl nespokojený.
Samozřejmě, jsou dny, kdy člověk nemá na nic náladu a naopak. Ovšem přece kvůli tomu si přítel nemůže myslet, že ho nemám ráda.
Nějak už nevím, jak z toho ven. A čím dál víc mě to utvrzuje v tom, že nevím, jak dlouho to vydržím. Ale co s tím?

Mám podobný problém

11.7.2013   |   18:03   |   od: Linda
Ahoj, řeším podobnou situaci jako Aňa. Naše dohady a moje výstupy - že mě má málo rád - jsou stejné. Akorát je tu malý rozdíl, my jsme teprve na začátku vztahu (5 měsíců).
Já jsem se zamilovala až po uši, ale on říká, že mě má rád. Otevřeně mi řekl, že mě nemiluje a ani není zamilovaný. I když to bolelo, vím na čem jsem. Řekl: Mám pocit, že všechny naše dohady plynou z jednoho - ty mě miluješ, ale já tě mám pouze rád. A pak se mě ještě zeptal: Nebyla bys šťastnější s někým, kdo tě bude milovat tak, jak potřebuješ?
Já o něj stojím, chci ho! Snažím se být lepší a dělám pro něj všechno. Takže se podvědomě ponižuji, sebezapírám, jen abych před ním vypadala lepší. Dovolím mu vše. On říká, že se mu to nelíbí, že pro něj nemohu tolik dělat a že je to občas až nepříjemné.
Nevím, jak se zachovat, aby se zamiloval. Jsem v bludném kruhu, protože já potřebuji pozornost a když ji náhodou nemám, tak dělám scény, což ho odrazuje ještě víc. Nedám mu šanci se zamilovat, bojovat o mě, dusím ho svou náklonností. Jsou ale i chvíle (pár dní, týden), kdy jsem v pohodě a pak je všechno moc hezké a oba to baví.
Snažím se méně věcí řešit. Například když večer nenapsal SMS, tak nevyvádím, jdu spát. A on se ráno omluví, že byl unavený nebo že přišel pozdě od kamaráda. Dříve jsem se méně držela a už bych v takové situaci vyšilovala.
Jeho mrzí, že se nechová, jak bych si přála. Prý je pro něj složité vycítit, co bych ráda. Říká mi: Ty všechny věci děláš a říkáš srdcem, ale já to musím řešit hlavou a občas mi to nejde.
Vím, že citům neporučím a láska se nedá vynutit. Poraďte, jak se zachovat. Začínám od sebekontroly.

Rada

8.5.2013   |   13:45   |   od: inkognito
Zdravím, ono ze začátku je to vždy jiné než potom dál.
Ovšem, Aňo, já se ani nedivím tvému příteli, že je z toho unavený. Sám to mám podobně. Přítelkyni moc miluji, také ji obletuji, jak jsi psala ty. Jenže v mém případě ona na mě nemá chuť a neopětuje moji přítulnost. Mě to trápí, ale nechci se dívat po jiné.
V tvém případě je to snadné. Prostě buď v klidu a hodně se věnuj příteli pro změnu ty a nebuď pasivní. Nech ho v klidu dýchat a snaž se, aby to bylo od obou dvou nejlépe na stejné úrovni. Ty výstupy, co jsi popsala, ho rozhodně odeženou.
Snad ti to klapne a bude vše v pořádku.

Všeho s mírou

7.12.2011   |   14:20   |   od: Haribo
Milá Aňo, opravdu mám z tvých slov pocit, že jsi přecitlivělá. Tímto způsobem od sebe přítele jen odeženeš. Neustálým dokazováním toho, jak tě má rád, jen způsobíš, že se časem poohlédne po jiné, která to tolik vyžadovat nebude.
Z tvých slov jsem pochopil, že tě má přítel opravdu rád, neboť už vydržel více než dost! Tak se pokus zůstat nad věcí a dopřej mu trochu volnosti. Uvidíš, jak se vám oběma uleví.
Najdi si novou zálibu, koníčka, vyčleňte si třeba jen nějaké dny v týdnu, kdy tu budete výhradně jeden pro druhého. Uvidíš, že když se chvíli neuvidíte, budete se na sebe pak třeba i více těšit a projevy lásky se objeví...
Hlavně už ale přestaň tlačit na pilu, protože by byla škoda, aby váš vztah ztroskotal na přemíře tvých citů. Ne nadarmo se říká, všeho s mírou.
Držím palce, ať to dobře dopadne. Ahoj
Zobrazeny poslední 4 příspěvky, celkový počet 4 příspěvky.
poslední příspěvek: 9. 9. 2013 15:56
ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci