Vztah na dálku: Je to konec, nebo snad ne?
zpět do příběhů3.12.2010 00:00 | Příběhy
Odloučení jsme vždy velice těžce nesli oba, avšak v kontaktu jsme byli neustále. Rozuměli jsme si po všech stránkách a plánovali společnou budoucnost, až za půldruhého roku dokončím dálkovou školu.
Ještě před pěti měsíci, kdy jsem u přítele byla, se všechno jevilo v naprostém pořádku. On si však ze dne na den našel jinou dívku.
Říkal, že mě miluje i přesto, že už měl dávno jiný vztah. Osobně mi to nebyl schopen říci.
Rozhodla jsem se proto za ním vypravit. Jela jsem k němu a bylo domluveno, že si vše vysvětlíme z očí do očí.
Přítel se ale celý týden kontaktu vyhýbal. Když jsme se nakonec sešli, tak řekl, že na mě má čas pouhých deset minut, jelikož musí za kamarádem (za novou přítelkyní).
A ještě navrhl, abychom si dali půldruhého roku pauzu, než dodělám školu. Od té doby v kontaktu nejsme.
Já se psychicky zhroutila. Jsem na silných antidepresivech a od sebevraždy mě odrazuje naděje, že si třeba uvědomí, co udělal. Před měsícem se prý zasnoubil a s novým vztahem začal znovu kouřit (kvůli mě přestal).
Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮBojím se, že si něco udělá! Mám ho vzít zpátky? |
Dokonce jsem byla i u kartářky, která mi kdysi tohoto muže předpověděla. Sama tomu nemohla uvěřit a řikala, že se vrhne do něčeho, co nefunguje už teď. Bez lásky.
Za čtrnáct dní se s přítelem nejspíš setkám, jelikož u něho mám nějaké osobní věci. Jak se k němu mám chovat? Bojím se toho, co bude!
Chci ho zpátky a nevím, co dělat, aby se mu rozsvítilo. Jsem naštvaná na sebe, že se s tím nedokáži vyrovnat a psychicky to nezvládám.
Máme ještě naději? Je to konec, nebo snad ne?