Bojím se, že si něco udělá! Mám ho vzít zpátky?

Já jsem ho nezajímala, ani sex ho nezajímal. Byl sprostý, když jsem ho s pláčem prosila, aby se mi věnoval, že to není život. Jen mě poslal někam, řval, abych vypadla, že na mě nemá náladu.

Píši to ve zkratce, opravdu je toho hrozně moc. K tomu všemu je přítel strašně žárlivý. Jak viděl, že se s někým bavím, vyváděl a nadával.

Jeho nezájem o mě vyústil v to, že jsem poznala někoho, kdo je něžný, hodný, prostě jiný. Půldruhého roku jsem to tajila. Bála jsem se přítele, že mi ublíží – a měla jsem pravdu.

Právě před tím čtvrt rokem na to přišel. Napadl mně před celou naší rodinou a známými. Škrtil mě, fackoval. Sprostě, skutečně hodně sprostě nadával, až ho nakonec moji rodiče vyhodili (bydleli jsme u nich). Musel se sbalit, ale všechno mi vzal, včetně dárků, které jsem od něho dostala.

Je to tři měsíce a jediný den mi nedal pokoj. Chvíli vyhrožoval, že se zabije a pak zase, že nás vystopuje a zabije nás oba. Další dny brečel a prosil, že chce zpátky, že mě miluje a že už si mě bude všímat. Když řeknu: "Ne, nevěřím Ti", tak začne znovu vyhrožovat.

Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ Manželství máme hezké, můj muž mě ale ranil S druhým sňatkem přišly zoufalé problémy Kvůli manželovým dcerám myslím na rozchod Mám smůlu na partnery. Vždycky potkám exota

Upřímně však musím říci, že mi je přítele líto, a to i přesto, že mně on nelitoval. Jsem dokonce přesvědčená, že kdyby si mě všímal, budu ho milovat. Přitom on sám mě nahnal do náruče jinému. Žádná by tohle nevydržela – byl to teror.

Jen se teď bojím, aby si přítel něco neudělal. Ale, mám ho brát zpátky? Kvůli tomu, aby netrpěl, mám snad opustit nového partnera?

A může se člověk vůbec změnit? Je mi bez něho doma fajn – nikdo do mě nerýpe, nenadává, neponižuje.

Pomůžete mi, prosím, co s tím? Jak říkám, je to napsané ve zkratce. Ve skutečnosti je toho ještě moc a moc, co bych chtěla napsat.