Kam až je žárlivost normální

19.5.2021 00:00   |   Sex a vztahy
Anna je dvanáct let vdaná. Po mateřské nastoupila zpátky do zaměstnání, které již postrádala, protože každodenní starosti o děti a domácnost sice zvládala velmi dobře, ale chyběla jí seberealizace. A také se zamilovala.

zarlivost

Její muž Ondřej se věnoval hodně své práci, aby zajistil rodinu. Tak se postupně partnersky odcizili. Jako rodiče ale Anna s Ondřejem fungovali výborně. Odcizení si vlastně ani pořádně nevšimli.

Cesta k nevěře

S nástupem do zaměstnání se Anně otevřel svět – znovu získávala svou sebejistotu, nejen profesionální, ale i ženskou. Okolí ji přijalo, chovali se k ní hezky a tak se do práce těšila.

Na služební cestě sympatie s jedním kolegou přerostly ve vzájemnou přitažlivost a Anna byla poprvé svému muži nevěrná. U toho však nezůstalo...

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT

Kdo nežárlí, nemiluje? Jen mýtus!
Květomluva, aneb Co a jak říci květinou
O dětské žárlivosti: Objevil se vetřelec

I když Anna věděla, že manžela opouštět nechce, s kolegou i nadále udržovala intimní poměr. Ten ji naplňoval vzrušením a zaměstnával její mysl. Byla zamilovaná. To se doma pochopitelně projevovalo změnou chování, kdy na dlouhé chvíle odcházela, aby si psala SMS se svou láskou.

Ondřej jednoho dne nevydržel a podíval se do jejího mobilu, kde se dočetl o nevěře své ženy. Následovaly scény, které nakonec vyústily v manželskou krizi. Ondřej při každé příležitosti Annu kontroloval, i když ta se v zájmu zachování manželství nejen, že rozešla s milencem, ale dala i výpověď v zaměstnání.

„To, že žárlíte na partnera v situacích, které konkrétně ohrožují vztah nebo jeho vývoj, je naprosto normální,“ říká o tzv. normální žárlivosti psychoterapeutka Helena Zemanová a dodává:

„Jde o situace, kdy partner reálně prožívá vztah s někým jiným, například jste našli SMS, svědčící o nevěře. Anebo je třeba přistižen v intimní situaci, která pro něho znamená jen sexuální sblížení – to se však opravdu těžko vysvětluje.“

„Avšak patologická žárlivost, na rozdíl od výše popsaných situací, nevzniká na reálném základě, ale opírá se o blud, kterým se partner neustále zaobírá a ničí tím život sobě i partnerce. Blud je blud a vyvrátit jej nelze. S takovým žárlivcem pak žít je velmi obtížné.“

O nevěře musí partneři hovořit...

Je zřejmé, že objevená nevěra partnera zasáhne. A ten bude pravděpodobně žárlit. Pak je namístě, pokud chcete vztah udržet, racionálně argumentovat.

„To by mělo zmírnit a uklidnit rozbouřené emoce. Partner se sice bude cítit zraněný, ale o vztah nebude chtít přijít také,“ vysvětluje psychoterapeutka své zkušenosti s klienty.

„Sice se určitě bude vracet k této události třeba jedovatými poznámkami (ty mohou přetrvávat týdny, někdy měsíce), ale zhruba po roce se již k události zpravidla nevrací.“

V tomto období je vhodné poradit se s odborníkem, který pomůže páru odkrýt, z jakých důvodů k nevěře došlo.

Často totiž až díky tomu žárlivec zjistí, že se jednalo o takzvanou SOS nevěru. Šlo tedy o takový mechanismus chování, kdy člověk nevěrou v jinak kvalitním vztahu vlastně posílá svému partnerovi vzkaz: "Všímej si mě!"

... ale také umět přestat

Anna se snažila situaci řešit návštěvou manželské poradny. Až při terapii tak s Ondřejem došli k závěru, že již nějaký čas pro svůj partnerský vztah nic nedělali. Nebyli nikde sami, nepovídali si o svých pocitech. Stali se především rodiči...

S pomocí odborníka pracovali rovněž na tom, aby si Ondřej uvědomil, co on dělal nesprávně, že ho pak manželka podvedla. A také na tom, jak je důležité odpustit. Museli si vzájemně vyříkat vše, co je trápí. O nevěře sice spolu často mluvili, ale také dovedli přestat a dál normálně začít fungovat v manželství.

Patologický žárlivec je nenapravitelný

„Právě tímto přístupem k problému nevěry se Ondřej liší od patologických žárlivců“ popisuje situaci psychoterapeutka Helena Zemanová.

Chorobný žárlivec totiž i bez zjevné příčiny bude o domnělé nevěře diskutovat celé hodiny, a to s velkou chutí. Bude o tom hovořit s kýmkoliv, kdo mu bude ochoten naslouchat.

Patologický žárlivec zpravidla používá taktiku biče a cukru, urážky a odprošování a to pořád dokola. Své scény vnímá jako projev lásky a také se tímto tvrzením zaštiťuje.

Chce po partnerce, aby byli stále spolu, nerespektuje to, že část času by měli manželé trávit každý po svém, byť by to bylo čtení knihy či návštěva divadla s kamarádkami. Přes své scény a výhrůžky je na partnerce zcela závislý, přitom zdánlivě zaujímá rozhodovací pozici.

Kdo žárlí, ten i miluje

Jestliže partner ve vztahu žárlí, znamená to také, že toho, na koho žárlí, miluje. Každý máme hladinu žárlivosti jinde. A příčiny mohou být velmi různorodé.

Každopádně, pokud člověk není patologicky žárlivý, měl by si vždy zachovat sebeúctu, ať už příčiny k žárlení jsou zjevné či nikoliv.

owl

Přečtěte si také

Diskuse: Kam až je žárlivost normální

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci