Češi se do manželství nehrnou, ale rozvádět se nebojí

Češi a Češky zaujímají první místa v Evropě v počtu rozvedených svazků, zároveň do manželství nepospíchají, obdobně jako jejich vrstevníci v ostatních evropských zemích.

Svatba ve 30 letech

Nevěsty a ženichové krátce po maturitě dnes předstupují před oddávající úředníky jen velmi zřídka. Průměrný věk snoubenců se pohybuje okolo 30 let.

Ženy poprvé vstupují do manželství přibližně ve 29 a muži ve 32 letech. Přitom ještě na začátku devadesátých let byly nevěsty přibližně o 7 a ženichové o 8 let mladší než dnes.

KDY SE LIDÉ NEJČASTĚJI (NE)BEROU
NEJVÍCE OBLÍBENÉ MĚSÍCE:	NEJMÉNĚ OBLÍBENÉ MĚSÍCE:
1/ Červen	1/ Leden
2/ Červenec	2/ Prosinec
3/ Září	3/ Únor
4/ Duben	4/ Květen

„Před dvaceti lety bylo zvykem dokončit školu a s partnerem pak založit co nejdříve rodinu. Avšak v dnešní době mladí lidé zaujali přesně opačný postoj. Chtějí svého partnera více poznat,“ vysvětluje Martina Horáková, odbornice na vztahy seznamovacího portálu Leyter.com.

Může vás zajímat Když jsme zamilovaní, je nám mnohem lépe Láska s přidanou hodnotou Inspirace při výběru partnera? Pohádky!

Nejdříve zkouška

„Řada dvojic žije před svatbou ve společné domácnosti, aby si potenciálního manžela či manželku otestovali v běžných životních situacích. Pozdější vstup do manželství souvisí i s možnostmi, které dnes lidé mají. Studují, cestují, budují kariéru a na rodinný život jim tak logicky nezbývá čas,“ dodává Martina Horáková.

Zvyšující se věk novomanželů kopíruje trendy v ostatních evropských státech. Nejpozději vstupují do manželství obyvatelé severských zemí, především Švédové, Dánové a Islanďané. S uzavřením manželství nepospíchají ani lidé v Německu nebo Finsku. Se svatbou naopak neotálejí mladí v Bělorusku, Makedonii, na Ukrajině nebo v sousedním Polsku.

Názorně to ukazuje graf o průměrném věku snoubenců v okamžiku svatby:

Když nám to neklape

Počet rozvodů se v České republice v posledních letech příliš nemění, přesto však patří k jednomu z nejvyšších v Evropě. Zvyšuje se především počet dlouhotrvajících manželství, která se rozpadají. Například v roce 2010 se zdvojnásobil počet manželství, ze kterých lidé odcházeli po 15 a více letech.

„Důvodů může být celá řada, například děti. Tito lidé se mohli totiž brát velmi mladí, protože takzvaně museli. A děti pro ně byly jediným pojítkem v manželství. Jakmile opustily domov, rodiče ztratili důvod, proč ve vztahu zůstávat,“ říká Martina Horáková.

A důvody rozchodu?

Podle Českého statistického úřadu nejčastěji manželé uvádějí jako důvod rozchodu obecné příčiny jako rozdílnost povah, názorů a zájmů. Jen desetina rozvádějících se partnerů uvede konkrétní problém. Tím bývá u největšího počtu z nich nevěra nebo alkoholismus partnera.

„Mnoho lidí již nepovažuje rozvod za životní prohru nebo společenské stigma jako tomu bylo dříve. Je pro ně spíše logickým ukončením nefunkčního vztahu a možností najít si vhodnějšího partnera,“ doplňuje odbornice na vztahy.

Počet sňatků a rozvodů na 1000 obyvatel v roce 2011. Zdroj: Eurostat

Není dobré rezignovat

Především ženy se po rozvodu často obávají seznamování a odkládají je. Mnoho lidí má již děti a hledat vhodný protějšek v nočních klubech nebo na diskotékách jim přijde nepatřičné.

„Přátelé a známí většinou bývají zadaní. Svou roli může sehrát i obava z nového vztahu a dalšího možného zklamání,“ vysvětluje Martina Horáková.

Po rozvodu by však člověk neměl rezignovat na partnerský život a zůstávat sám. Měl by nového partnera hledat, aktivně pátrat po "spřízněné duši".

tzo, ŽenyproŽeny.cz