Naši věrní kamarádi trpí ve vedru stejně jako my. Co jim pomůže?

V horkých dnech a nocích pejskům hrozí především přehřátí, tepelný stres, vyčerpání organismu. Mnohdy se tepelná pohoda našich mazlíčků podceňuje a přitom z horka může přijít i smrt. Především ve městech a zejména u malých plemen.

Chodník jako plotna

Pamatovat bychom měli na to, že náš jezevčík či jorkšírek boty nenosí a než s ním dojdeme třeba do parku na trávu, musí urazit pro něj dlouhou vzdálenost po rozpálené ulici, dlažbě nebo asfaltu.

Navíc, z takového povrchu teplo opravdu sálá – ve výšce dvaceti třiceti centimetrů to ucítíte na vlastní ruce. A malí pejskové se tak pohybují v nebezpečné sauně… Pokud možno ve velkých vedrech procházku radši odložte, nebo klidně mazlíčka do parku přeneste.

U velkých plemen zase není vhodné venčení při jízdě na kole. Pes si během po rozžhaveném povrchu doslova "odpálí" polštářky tlapek – pod polštářky vzniknou puchýře a kůže pak odpadne až do živého podkoží!

Taková zranění jsou pro našeho čtyřnohého kamaráda velmi bolestivá. Pes si navíc stav ještě zhorší olizováním postižených míst.

Mokrý ručník pomůže

V případě, že přeci jen dojde k přehřátí psa, což se projeví neochotou k pohybu, zrychleným dechem, sliněním, výrazným tlukotem srdce, v těžších případech neschopností pohybu, průjmem, zvracením a teplotou přes 40 ºC (měřeno v konečníku), je nutné psa bezodkladně ochladit.

Určitě tedy pejskovi nenabízejte zmrzlinu, ani ho nedávejte do studené vody. Nejvhodnější je zabalit psa do mokrých ručníků, zapnout na chvilku stolní ventilátor, je-li k dispozici, využít můžete i sáčky mražené zeleniny z mrazáku. A neuděláte chybu, když si hned poté domluvíte návštěvu veterináře.

Investujte do prevence

Léto a podzim jsou častou dobou nejrůznějších kožních onemocnění. U dobré poloviny s kůží nemocných psů je prvotní příčinou obtíží zablešení a alergie na bleší kousnutí. Stojí tedy opravdu za to jednou za dva měsíce investovat do svého miláčka dvě tři stovky, zakoupit pipetku a aplikovat na kůži mezi lopatky a na hřbet látku, která psa opravdu účinně ochrání.

Za dalším balíkem problémů stojí koupání ve volné přírodě a alergie. Plavání většina psů miluje. Aportují z vody klacky, potápí se pro kameny nebo se snaží ve vodě zchladit. Veterináři ale letní vodní hrátky moc nedoporučuji.

Může vás zajímat Čistí si váš pes zuby? Teriéři, mopsi a knírači trpí nejvíc Trápí také vašeho psa svilušky?

České vody jsou plné řas, sinic a baktérií a v kožichu zůstávají všechny „nasbírané“ nečistoty bez další důkladné hygieny. A tedy mohou kůži psa dráždit, alergizovat a výrazně podráždit. Navíc kůže se při časté koupání zbavuje ochranné mazové vrstvy, paří se a otevírá cestu infekci.

Z vody NE na slunce

Když už pes tolik miluje vodu, nedovolte mu, aby si mokrý lehl na slunce a vyhříval se. Je dobré zvířeti třeba holou rukou protřít srst, načechrat ji, zbavit přebytečné vody a chvilku psíka nutit běhat (aporty), aby proschl.

Promočená srst se totiž na sluníčku rychle zapaří. A je-li infikována mikroorganismy z vody a znečištěna, vzniká velmi rychle akutní hnisavý zánět kůže označovaný jako „hot spot“. Místo je velmi svědivé, psi se intenzivně olizují a drbou - nejpostiženější bývají boky, krk, líce a kořen ocasu. Zhusta se jim pak vytvoří výrazně zmokvalá, vylízaná či vydrbaná krvavá ložiska.

Jako první pomoc u „hot spotu“ je na prvním místě důkladné ostříhání postiženého místa (mnohdy velmi rozsáhlého), sprchování psa vlažnou čistou pitnou vodou, omytí ostříhaných mokvavých ložisek heřmánkem a nasazení košíku či límce, aby se psík nemohl olizovat a stav si zhoršovat.

Návštěva v ordinaci je nutná. Veterinář obvykle předepisuje antibiotika, zklidňující preparáty a desinfekční koupele. Terapie zanedbaných akutních letních dermatitid se může protáhnout i na několik týdnů. Hot spoty trpí převážně dlouhosrstá plemena velkých plemen, která milují plavání.

Osiny a třísky umí potrápit

Letní cesty na chaty a chalupy jsou často provázeny nepříjemným návratem k veterináři, který pak vytahuje nejrůznější osiny z tělních otvorů či tlapek. Osina mezi prsty zprvu vůbec nevadí, ale po několika dnech se místo zanítí, objeví se hnisavý puchýřek, který si pes velmi intenzivně líže.

Puchýřek někdy praskne, ale osina se většinou posouvá dále do hloubky. Když situaci majitel psa podcení, může osina projet i desítky centimetrů od původního místa vpichu. Přitom pomoc veterináře je relativně jednoduchá - drobným řezem při lokálním znecitlivění místo otevře, vyčistí a většinou je za pár dní pes bez obtíží.

Do ucha raději nesahejte

Jestliže osina vnikne do ucha, všimnete si toho hned. Pes intenzivně třepe hlavou, naříká a tlapkou si drbe ucho. Nastane-li taková situace od května do října, rozhodně se nesnažte psovi jakkoliv ucho čistit sami. Většinou zatlačíte osinu ještě hlouběji a perforujete bubínek.

Veterinář je přece jenom daleko zkušenější a pro něj vyjmutí čerstvé osiny z ucha není nic složitého. Jakmile ale v uchu zůstane několik dní, zánět mnohdy osinu skryje a při prohlídce si jí ani veterinární lékař nemusí všimnout.

Pro sběrače je košík

V létě býváme rádi a častěji v přírodě, samozřejmě k radosti našich psů. A radost jim udělá i kdejaký poklad v podobě zapomenutého buřtíka, zdechlé rybičky na břehu rybníka či vyhozených kostí, sladkého shnilého ovoce. Každý majitel by měl vědět, zda má doma „sběrače“, nebo zda se mu podařilo tento nešvar výchovou eliminovat. Když ne, košík je na místě.

SERIÁL: Mazlíčci na cestách Od jara do podzimu s námi čtyřnozí kamarádi jezdí na chalupy, chaty, návštěvy i dovolené. Víte, co je na cestách nejvíce trápí?

Zvíře obvykle dobře ví, že bychom mu jeho dobrůtku nenechali, proto ji obvykle co nejrychleji zhltne. Výsledkem bývají „záhadné“ opakující se průjmy, se kterými si nikdo neví rady, potravní alergie, svědivost kůže, vyrážky nebo v dramatičtějších případech (u větších a velkých plemen) akutní vážná příhoda břišní - dilatace či torze žaludku.

Kosti bývají hrob

Nebezpečné je pozření kostí hovězích a vepřových s kouskem hlavičky žebra - ta je prakticky nestravitelná. Těžko prochází zažívacím traktem a především u menších plemen představuje vážné nebezpečí. Jako cizí těleso se zasekne při průchodu tenkým střevem a je zle. Pes začne být divný, odmítá potravu, event. zvrací, polehává a může mu přestat odcházet stolice. Pokud majitel nechá zvíře několik dní bez odborné pomoci, hrozí protržení střeva a úhyn zvířete na sepsi.

Někteří mudrlanti argumentují tím, že pes v létě více lítá a tak může i více žrát. Ale zvýšený příjem energie (přilepšení od snídaně, oběda či na grilovací párty + vlastní dávka večerních granulí k tomu), vedro a tím i neochota k pohybu udělají od července do září z vyšvihaného štíhlého sportovce obézního hrocha. Samozřejmě se všemi nebezpečími, jako u obézního člověka.

Hladovka často pomůže

V případě náhlých zažívacích problémů – nechutenství, zvracení či průjmu bychom měli našemu kamarádovi neprodleně pomoci. Zahájit hladovku, zvíře nepouštět pár dní volně ven po zahradě, venčit ho jen na vodítku, abychom viděli, co zvíře kálí a aby nemohlo venku nestřeženě něco sežrat a popásat se trávy. Mnozí majitelé se mylně domnívají, že při zažívacích problémech je žraní trávy ku prospěchu. Opak je pravdou.

K pití se doporučuje slabý tmavý čaj, neslazený a bez bylinek. Pokud pes čaj nepije, nic se neděje. Rozhodně není dobré mu násilím čaj nutit. Každý pes si čaje dříve či později lokne. Čaj zklidní sliznici žaludku a nenutí zvíře ke zvracení. Někteří psi na hladovce mají tendenci k utišení hladu chlemtat nadměrná množství vody, což u čaje neudělají. Hladovka, tedy skuteční absolutně nic, by měla trvat minimálně 36 hodin, optimum je 48.

Jako první krmení je dobré podat psovi buď osvědčené kvalitní granule, nebo rýži s kuřecím masem, vše postupně po malých dávkách, kdy během např. odpoledne zkrmíte 50% běžné dávky, kterou psík denně dostává, je-li zdráv. Pakliže se do druhého dne neobjeví zažívací komplikace, může zvíře již jíst normálně. Čaj by měl dostávat asi tak tři dny. Samozřejmě při déletrvajících problémech neváhejte a zajděte do ordinace veterináře.

jik