Moře – největší lékárna světa

1.4.2009 01:00   |   Styl
Reklamy nás denně nabádají k tomu, abychom si kupovali množství vitamínů a stopových prvků nezbytných pro udržení rovnováhy v organismu. A přitom stačí alespoň jednou za rok vyjet k moři.

Moře – největší lékárna světa

Kdybychom měli uposlechnout všech "vitamínových" rad, pak by náš život byl jen polykáním medikamentů. Podle odborníků bychom za ty peníze měli raději vyrazit k moři a dosyta si užívat jeho blahodárného vlivu.

Když plaveme v moři, tak se léčíme

V mořské vodě jsou látky, které obsahuje i naše krevní sérum a bez kterých se tělo neobejde. Patří mezi ně sodík, vápník, draslík, hořčík, jód a síra. Draslík je prvek, jež potřebuje především srdce, zároveň pomáhá vylučovat přebytečnou vodu z organismu. Hořčík je také nezbytný pro srdce, ale i pro cévy a posílení imunity. Sodík zase váže vodu a udržuje pokožku elastickou.

Když se koupeme ve slané vodě, dochází k biofyzikálnímu jevu, takzvané osmóze. Jelikož je koncentrace soli na pokožce vyšší než v samotné tkáni, začínají se tekutiny vyrovnávat povrchem pokožky. Část tekutiny obsažené v podkožních vrstvách se vyloučí a do pokožky vniknou minerální látky a stopové prvky - zatím není zjištěno, jak hluboko.

Řečeno jednodušeji: sůl tkáním odebírá vodu a pokožka se mladistvě vyhladí. Mořská voda samozřejmě také velmi blahodárně působí na léčení drobných kožních chorob. A pokud jde o ty závažnější - třeba o lupénku - ty se léčí pod odborným dohledem například u Mrtvého moře.

Mořský vzduch je balzám

Slaný mořský vzduch je přímo balzámem na naše unavené plíce, které jsou pod vlivem smogu dlouhé měsíce. Krásně nám pomůže plíce vyčistit a uvolnit dýchací cesty. Přitom stačí tak málo - delší procházky podél moře a hluboké dýchání. Tím se do těla dostane i jód a síra, které organismus ve stopovém množství nezbytně potřebuje. V místech, kde je na mořském pobřeží také zeleň, jako například v Chorvatsku, jsou ve vzduchu obsaženy i léčivé silice, jež dobře působí na hojení dýchacích cest.

Člověk by měl strávit u moře alespoň čtrnáct dní v roce. Při dodržování určitého režimu dostane tak svůj organismus do patřičné rovnováhy. Během dovolené by se lidé neměli přepínat, například intenzivním sportem - pokud ovšem nejsou celoročně trénovaní.

Stačí dlouhé procházky po pláži před snídaní i po večeři a vyhýbat se příliš ostrému polednímu slunci. Ne nadarmo dodržují ve všech přímořských zemích dlouhou polední siestu, a tak si ji dopřejme spolu s "domorodci".

Bazény máme doma

Podle svých fyzických možností bychom měli hodně plavat v moři - bazény si raději odpusťme, těch si můžeme užít doma, ve městech. Plavání nemusí být příliš intenzivní, spíše uvědoměle protahovací. Mořská voda nadnáší, takže tělo i těch baculatějších lidí se protahuje jedna radost. Uvolní se ztuhlé klouby a sluníčko, teplo i umírněný pohyb dobře působí na zklidnění revmatických bolestí. Strava v přímořských zemích nabízí množství ryb a mořských produktů vůbec, ovoce i zeleniny. Toho všeho si dopřejme, co hrdlo ráčí. A večer si klidně můžeme dát pohár lehkého vína nebo si jít zatančit. Vždyť dobrá psychická pohoda, smích a optimismus také pomáhají tělu k regeneraci a dokonalému odpočinku.

str

Přečtěte si také


Diskuse: Moře – největší lékárna světa

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci