Au, to bolí! Emoční podpora dětem po nehodách a pádech

Jednou z nich je bezprostřední přítomnost u traumatické situace dítěte. Ať už se jedná o nehody a pády na rodinném výletě, či při hrách na letních táborech.

Ty bývají většinou součástí zvídavého dětství. Některé nehody a pády v dětech nezanechají vůbec žádné stopy a do budoucna je nijak neovlivní.

Jindy může dojít k prožitku traumatické reakce, i u těch nehod, které vypadají na první pohled bezvýznamně.

Jak na takové situace reagovat

Pokud je dítě v ohrožení zdraví či života, většinou se rozhodujeme intuitivně, zda mu poskytnout první pomoc, či zavolat záchrannou službu nebo obojí.

Kromě toho mu můžeme prospět tím, že mu poskytneme emoční podporu tak, aby jeho traumatický zážitek mohl být bez větších problémů vědomě prožit a zacelen.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Dostatek soukromí by měly mít i vaše děti Umí vaše dítě bezpečně používat tablety a telefony

Uvědomte si vlastní reakce

Děti jsou citlivé na emocionální stav dospělých mnohem víc, než si myslíme. Velmi často se stává, že býváme zlostní nebo vyděšení, protože máme o dítě strach.

Důležité je si jej přiznat. Doporučuje se zhluboka nadechnout a pomalu vydechnout, a tím se zklidnit a minimalizovat svůj strach a emoce.

Vaše klidné nastavení významně sníží pravděpodobnost, že vyděsíte dítě ještě víc. Je dobré mít na paměti, že děti jsou velmi odolné, a když je podpoříte, jsou schopné se velmi rychle z náročných situací zotavit.

Udržujte dítě v klidu a tichu

Pokud je dítě v šoku, což se může projevovat tím, že reaguje klidně, že se nic nestalo, nebo je naopak dezorientované, přehnaně emocionální, je dobré mu nedovolit, aby si začalo hned dál hrát.

Můžeme mu klidně, ale sebejistě sdělit např. „Na chvilku si tady sedneme a počkáme, až ten šok odezní“.

Přiveďte pozornost dítěte k jeho tělesným pocitům

Když začne šok a strnulý pohled ustupovat, opatrně přiveďte pozornost dítěte k jeho tělesným pocitům, jak se momentálně cítí v těle, např. Co cítíš v těle? Kde ten pocit cítíš?

Někdy děti rády užívají metafory (např. mám tam balvan). Doporučujeme také dodržovat rytmus dítěte.

Dejte dítěti najevo, že jeho tělesné reakce a pocity, které se objevují, jsou v pořádku.

Netlumte projevy dítěte

Neříkejte, přestaň plakat, uklidni se. Naopak tím posilujeme obranu dítěte. Když dítě vystoupí z šoku, začne plakat nebo se třást, jeho projevy nezastavujte, netlumte.

Vytvořte bezpečný prostor

Vaším úkolem je v těchto situacích vytvořit pouze bezpečný prostor. Doporučuje se neměnit pozici dítěte a neodvádět jeho pozornost.

Jakmile se dítě začne orientovat na vnější svět, začíná se proces dokončovat. Nezačínejte sami mluvit o nehodě či se dítěte vyptávat

Později, když se dítě vyspalo, je klidné a odpočaté, je dobré se znovu zeptat, jak se cítí.

Udělejte si s ním čas pro vyprávění příběhu, o podrobnostech nehody.

toz, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také
Chůze po špičkách nebo zakopávání jsou varovnými signály Péče o miminka se v čase mění  Přibývá „kontejnerových“ miminek – hodiny strávené v sedačkách mají své následky