Nezavařte si mozek informacemi, naordinujte si denně offline

19.7.2019 00:00   |   Wellness
Raketový rozvoj technologií se dostává do hledáčku nejen psychologického výzkumu, ale i do klinické praxe. Domácí technologie, jako jsou smart telefony, tablety, non-stop emailová dostupnost či chytré domácnosti, postupně ovládají naše životy.

technostres

Provázání našich životů s technologiemi kromě nesporných výhod, a že jich není málo, přináší i odvrácenou stranu, která se projevuje stresem technologiemi způsobenými tzv. technostres.

Samotný termín technostres poprvé použil v roce 1984 psychoterapeut Craig Brode v době prvního boomu osobních počítačů, která se tehdy týkala pouze malého zlomku lidí – na rozdíl od dnešní doby. Technostres se nejvíce projevuje v práci, kdy se díky vlivu mnoha digitálních podnětů nemůžeme tolik soustředit.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT

Vůně posečené trávy zbavuje stresu
Co jíst a co pít při stresu a únavě
Za bolestmi zad nemusí být páteř

„Stres mohou přinášet už samotné nároky na zvládnutí ovládání digitálních zařízení – nové aplikace a jejich efektivní využívání mohou přinést obavy z toho, zda ještě zvládneme všechny novinky vstřebat,“ upozorňuje psycholog Ondřej Pečený z kliniky Kappa.

Od bolestí k nespavosti

„Pokud jste generace, která si pamatuje ještě telefony s ciferníkem a vytáčením telefonního čísla, určitě vidíte v chytrém telefonu náročnější výzvu, než generace, která se už s chytrým telefonem ‚narodila‘ v ruce,“ dodává Pečený.

Příznaky techostresu mohou být fyzické (bolesti pohybového aparátu či očí) a psychické (špatná soustředěnost, nespavost, noční můry nebo psychosomatické potíže) – toto všechno může vést k úplnému odmítání digitálních technologií či strachu z pracovního selhání.

Riziko home office

Mnoho lidí vyměnilo pevnou pracovní dobu za „volnost“ v podobě tzv. home office či odkudkoliv pracují pomocí svého počítače. Toto jistě přináší mnoho benefitů, ale na druhou stranu díky pracovní volnosti pak lidé pracují po večerech, na dovolené a kontrolují své e-maily více méně po celý den.

A s tím přichází i stres z toho, že musíme na všechny zprávy odpovídat okamžitě. „Pokud tedy pracujete mimo „kancelář“, tak je dobré si na práci zvolit pevnou dobu. A mimo tuto dobu již pokud možno nečteme emaily a nebereme pracovní hovory.

Možná někdy odpovíte na nějaký e-mail až ráno, ale díky tomu budete více v psychickém klidu. Dobré je se také se svým zaměstnavatelem či klienty domluvit na komunikaci ve vámi zvolený čas.

Špatná pracovní produktivita

Ale ani v klasické kanceláři nejsme od stresu z technologií uchránění. Věčně se připomínající mobilní telefony nás ruší při práci a zároveň snižují pracovní soustředění.

Průzkum společnosti Microsoft na více než 20 tisících evropských zaměstnancích ukazuje, že stres z digitálního multitaskingu (schopnost několika procesů najednou) postihuje většinu z nás.  Pouze 11,4 % dotázaných uvedlo, že se cítí více produktivní a pracovně uspokojeni, pokud při práci používají sociální sítě či jiné digitální aplikace.

Většina dotázaných přiznala, že stálé příchody emailů, SMS či jiných oznamek jim brání ve větší soustředění a být produktivní a zároveň se tak dostávají do většího stresu.

„V pracovní oblasti chytré technologie zamlžují hranici mezi pracovním časem a časem osobním. Díky internetu a e-mailům, které můžeme číst sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně, se nám může práce dostat do osobního života velice rychle,“ říká psycholog.

Ono opravdu není snadné nereagovat na e-mail nadřízeného, který jste obdrželi v půl jedné ráno... Je ale důležité si určit pracovní hranice a ty nepřekračovat.

Informační přehlcenost

Kromě stresu z neustálého používání technologií si můžeme stres přivolat i z informační přehlcenosti. Podle studií denně spotřebujeme informace v hodnotě 75 GB – nejedná se jen o data z internetu, ale i informace z televize, rozhlasu, časopisů, tabletů.

Dělá to pro nás přes 200 tisíc slov za den (psané i audio). Jedna normostrana psaného textu v češtině obsahuje asi 250 slov, denně tedy absorbujeme asi 800 stran textu na formátu  A4.

Náš mozek je tak každý den „bombardován“ neuvěřitelným množstvím informací, které by mohli „zavařit“ lecjaký počítač, natož pak ten v naší lebce.

Jak proti stresu

Co můžeme udělat, aby nás stres spojený s využíváním technologií nepřeválcoval? Zde je několik rad Ondřeje Pečeného k větší digitální „kultuře“, která může v boji s technostresem pomoci.

  • Neposílejte e-maily mimo pracovní dobu (i když pracujete sami na sebe. Ideální je dodržovat pravidlo od devíti do pěti).
  • Najděte si koníček, který vůbec nezahrnuje digitální technologie.
  • Omezte multitasking.
  • Sportujte více (zkuste to i bez mobilu či hudby).
  • Využívejte aplikace tak, abyste mohli sami určovat momenty, kdy se jim chcete a potřebujete věnovat – čtěte poštu vždy jednou za čas (například jednou za hodinu), abyste měli možnost se věnovat i nějaké soustředěné/koncepční práci, případně si nastavte služby tak, aby se vám e-maily aktualizovaly jednou za hodinu.
  • Zkuste se zaměřit na větší osobní komunikaci před online.
  • Rozhodně si na dovolenou neberte pracovní počítač a telefon.
  • Minimálně hodinu před spaním se zkuste věnovat offline činnosti.

ozt, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také


Diskuse: Nezavařte si mozek informacemi, naordinujte si denně offline

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci