Jak rodiče brzdí vývoj dítěte – čtyři největší rodičovské chyby

„Z ležícího miminka, které samo ještě neudrží hlavičku, se postupně stává lezoucí, sedící a následně pak stojící a chodící človíček, který se učí poznávat svět kolem sebe.

A především v tomto tak důležitém období dělají rodiče miminka největší chyby v souvislosti s pohybovým vývojem svého dítěte,“ upozorňuje MUDr. Michaela Tomanová (na snímku vpravo), která působí jako primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí. Přinášíme její odborné rady a doporučení:

Pohybový vývoj dítěte v prvním roce věku je úzce spojen s vývojem jeho nervové a rovněž tak i svalové soustavy.

Určité pohybové programy jsou každému člověku dány již při jeho narození a postupem času se pak dále vyvíjejí a zdokonalují.

Právě pro správný a přirozený pohybový vývoj je důležité, aby rodiče zbytečně dítě neomezovali v pohybu.

Sedačka, kočárek, chodítko...

„Pro rodiče je mnohokrát pohodlnější a z jejich pohledu bezpečnější upoutat dítě do sedačky, kočárku či chodítka. Přirozený vývoj tím ale spíše zpomalují a ovlivňují špatným směrem,“ varuje lékařka Michaela Tomanová.

• RADA ODBORNÍKA

Velmi vhodné je naopak děti nechat volně ležet třeba přímo na podlaze, na hrací dece nebo koberci, kde nehrozí pád. Zároveň zde mají pevnou oporu a mohou se volně pohybovat a zkoušet, co všechno jejich tělo dokáže.

Přetížení zádových svalů

Velkým problém z hlediska přetížení zádových svalů může být pasivní sed.

Dochází k němu ve chvíli, kdy dítě ještě není schopné se posadit samo a vy mu do sedu pomůžete. Třeba tím, že ho podložíte například polštářkem a necháte ho tak dlouho sedět.

Důsledkem je přetěžování zádových svalů, které nejsou na tuto zátěž připravené a trénované a následně ke špatnému pohybovému vývoji.

• RADA ODBORNÍKA

Důležité je, abyste nechali dítě dělat jen to, co samo zvládne. Pokud se do sedu nedostane samo přirozenou cestou přes bok, neposazujte jej.

Teprve až bude jeho pohybový a centrální nervový systém připravený, bude i dítě připravené se posadit samo.

Opora, která zpomaluje vývoj

Když už dítě samo vstává a pokouší se o první krůčky, potřebuje oporu a dopomoc, aby nabralo jistotu. Ze začátku ho tedy můžete jemně přidržovat.

Pokud ale dlouhodobě dítě držíte za ručičky, zvykne si na oporu a nebude nucené samo udržovat správnou rovnováhu. Tím se celý vývoj chůze zpomalí.

Při nešetrné dopomoci prováděné silou může navíc dojít i k poškození především ramenních vazů či kloubních pouzder, které jsou v dětském věku ještě nestabilní a volné.

• RADA ODBORNÍKA

Nechte všemu volný průběh. Dítěti pomáhejte vždy opatrně, jemně a jen na co nejkratší dobu, než samo získá jistotu.

Pro pohybový vývoj je důležitá především fáze lezení, a čím déle bude tato fáze trvat, tím lépe.

Až bude dítě připravené, začne se samo stavět třeba s oporou o křeslo či sedačku. Rozhodně mu nepořizujte žádná chodítka či jiné pomůcky, protože ty nepodporují správný nácvik pohybových stereotypů.

Předcházení úrazům

V rozmezí tří až šesti let dochází u dětí k rychlému růstu, mění se struktura tkání a celé postury.

Toto období provází další výrazný rozvoj motoriky dítěte, jako je držení rovnováhy, stoj na jedné noze nebo skákání.

Mnoho předškolních dětí – ale i školáků – je však pohybově méně zdatných, takzvaně nešikovných.

Pokud v tomto období nedojde ke správnému nácviku koordinace a stability, a tím k dobrému vývinu centrální nervové soustavy a pohybového systému, může u dětí docházet například k častějším úrazům.

• RADA ODBORNÍKA

Již v předškolním věku doporučuji zvolit pro dítě vhodnou pohybovou aktivitu, která umožní dále rozvíjet pohybové schopnosti dítěte, zlepšovat jeho koordinaci a upevňovat jistotu v pohybu.

Dítě tím získá potřebné dovednosti, upevní správné pohybové stereotypy, bude obratnější a méně náchylné k úrazům, zraněním a rovněž tak k deformitám pohybového systému.

ozt, ŽenyproŽeny.cz