Málem ze mě byla troska

Na podzimní vejšlap mě vzali do Českého ráje. Na Trosky. Lidí tu bylo jako mraků, vstupenku tu tisknou elektronicky a v seznamu osob mají i pejsky.

Králík, a kouše jako pes

Za desetikorunu jsem se ale dostal pouze na nádvoří. Ne snad, že by dál byl vstup zakázán, ale po takových železných schodech, jaké tu mají, se výš dostane leda tak hodně vytrvalý vlčák nebo pejsek mého vzrůstu v tašce.

Jenže moji páníčci batoh neměli. Tak jsem raději čekal u schodů, než bych riskoval pád. Ale i tak se mi to líbilo.

Moc se mi hlavně líbil jeden macek králík, kterému říkali Vašek. Blíž k němu mě sice nepustili, jen tak na délku vodítka...

On prý totiž Vašek prská a kouše. To je tedy fór – králík, a kouše jako pes.

Jinak se mi ale podzim moc líbí. Na zelenou trávu padá žlotuhnědé listí a to mě fascinuje. Nic tak krásného jsem neviděl. Honím je, krčím se a útočím... Škoda jen, že jíst se to nedá.

PEJSKŮV BLOG další díly: Jsem Skot a trpím Byl jsem ztracený! Jsem vegetarián! Ňamka z nočníku

Jestli, kamarádi, máte také nějaké zážitky z výletů, napište mi do Pejskovy pošty. Budu rád!

Přečtěte si také
Těšte se, vysoké zídky! Tolik povyku kvůli nosu Byl jsem ztracený!