Nemocnice nemají krev, dárci stárnou
31.8.2009 00:00 | Zdraví a krása
Registrovaní dárci stárnou a prvodárce se nedaří oslovovat v potřebné míře. Situace je obzvláště tíživá v letních a podzimních měsících. „Problém s dostatkem krve může nastat už na podzim kvůli prasečí chřipce,“ upozornil Vít Řeháček, předseda Společnosti pro transfuzní lékařství.
Staří odcházejí, noví nemají informace
„Stejně tak jako stárne celá populace, stárnou i dárci. Někteří z nich pak přestávají darovat krev ze zdravotních důvodů, a mnohdy se naopak stávají jejími spotřebiteli,“ uvedl Vít Řeháček. Problémem je i to, že se zpřísňují také kriteria pro výběr nových dárců a zároveň roste neochota některých zaměstnavatelů dárce uvolňovat.
Nemocnice ohrožují i komerční centra, kde je možné darovat jen plazmu a nechat si zaplatit. Za jeden odběr dárce dostane 500 korun a může jej podstoupit 24krát ročně. Vydělat si tak lze nádherných 12 tisíc! „Málokdo už ví, že plazma odebraná v komerčních centrech se nevrací do ČR v podobě léčiv pro pacienty, pomáhá někde jinde,“ řekl Vít Řeháček.
Nedostatek lidí, kteří by šli darovat krev poprvé, vysvětlují lékaři nedostatkem informací o potřebě krve, o výhodách bezplatného dárcovství, strachem z odběru a údajným nedostatkem času. Dárce má ze zákona v den darování krve volno v zaměstnání. Zároveň si za každý odběr zvyšuje tzv. odpočitatelnou daňovou položku – platí menší daně.
Kdy to bylo poprvé?
|
Co vše se daruje?
- Odběry můžeme blíže rozdělit do dvou skupin. Tou první je odběr plné krve, kdy je dárcům odebíráno 450 ml krve; odebraná plná krev se při následném zpracování rozdělí na jednotlivé krevní složky.
- Druhou skupinou jsou přístrojové odběry (tzv. aferézy), při nichž se dárcům odebírají jen některé krevní složky. Při aferéze lze odebrat 1 nebo 2 jednotky červených krvinek (erytrocytů), 500-850 ml plazmy, 1-3 jednotky krevních destiček (trombocytů) nebo různé kombinace jednotlivých složek.
- V roce 2007 bylo v ČR provedeno na 537 100 odběrů, z toho 410 500 odběrů plné krve a 126 600 aferetických odběrů.
|
Transfuze není prohlídka
Představa, že vyšetření na transfuzních stanicích je součástí preventivní prohlídky a dárce tak má jistotu, že je zdravý, je mylná.
„My přijdeme na choroby, které vyšetřujeme. Nabízíme orientační vyšetření moči, přišli bychom na cukrovku, závažnější onemocnění ledvin, měříme krevní tlak, vyšetřujeme krevní obraz. Řada chorob nám unikne,“ říká primář Petr Turek z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze s tím, že na prevenci u praktického lékaře by se určitě zapomínat nemělo.
Kdo může darovat krev?
- Věk 18-60 let, minimální váha pro ženy 50 kg a 60 kg pro muže.
- V posledním měsíci nesmí neužívat antibiotika nebo jiné léky.
- Neměl v posledních šesti měsících přisáté klíště.
- Netrpí vážnější alergií.
- Neprodělal onemocnění jater (žloutenku aj.), neprodělal zánět ledvin, netrpí chronickým onemocněním ledvin, neměl toxoplazmózu, tularemii, brucelózu, netrpí onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krevní tlak)
- Neměl tyfus, paratyfus
- Nepatří do tzv. rizikových skupin (promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani, homosexuální pohl.styk)
- Není alkoholik
- Neprodělal pohlavní nemoc (kapavka, syfilis)
Kdo u nás daruje?
- Nejvíce dárců se pohybuje ve věkové skupině mezi 25 a 35 lety a poměr mužů a žen mezi dárci je přibližně 2:1.
- Zastoupení dárců podle krevních skupin odpovídá četnosti výskytu krevních skupin v populaci. Nejčastějšími dárci jsou »majitelé« krevních skupin A a 0 (obě 35 až 45 %), dále je to skupina B (15 až 20 %) a nejméně obvyklou je skupina AB (5 až 7 %).
tm
| Přečtěte si také |
|---|
Jak začít
DATUM NAROZENÍ