Kojenecké mléko | Semišové lodičky | Dámské nazouváky |
130 Kč | 390 Kč | 190 Kč |
Adam, Adéla, Alena, Alice, Alžběta, Andrea, Aneta, Anežka, Anna, Antonín, Barbora, Bohumil, Dana, Daniel, Daniela, David, Eliška, Eva, Filip, František, Františka, Gabriela, Hana, Helena, Ilona, Irena, Ivana, Iveta, Ivo, Jakub, Jan, Jana, Jarmila, Jaroslav, Jaroslava, Jindřiška, Jiřina, Jiří, Jitka, Josef, Kamila, Karel, Karolína, Kateřina, Klára, Kristýna, Ladislav, Lenka, Libuše, Lucie, Ludmila, Lukáš, Marcela, Marek, Marie, Markéta, Marta, Martin, Martina, Matěj, Michaela, Michal, Milan, Milena, Miloš, Miroslav, Miroslava, Monika, Natálie, Nela, Nikola, Olga, Ondřej, Patrik, Pavel, Pavla, Petr, Petra, Radka, Renáta, Roman, Romana, Růžena, Soňa, Stanislav, Šárka, Štěpán, Štěpánka, Tereza, Tomáš, Václav, Veronika, Věra, Viktorie, Vít, Vlasta, Vojtěch, Zdeněk, Zdeňka, Zuzana.
Děsí mě myšlenka, že bych obvoďačku poslechla
zpět do příběhů2.8.2009 00:00 | Příběhy
Hned druhý den jsem navštívila obvodní lékařku, která zastupovala mého stálého lékaře. Ujišťovala mě, že to nic není, že to jsou zduřelé žlázy a abych přišla opět za půl roku, že uvidíme. Po chvilce dohadování mi ale přece jen, ačkoliv neochotně, napsala doporučení k odbornému lékaři se slovy: „Když jinak nedáte!“
Nález po vyšetření byl POZITIVNÍ!! Paní doktorka mi sdělila, že prso bude muset být pravděpodobně odebráno. Sama jsem se divila, s jakým klidem jsem zprávu přijala. Nakonec mi prso naštěstí zůstalo, jelikož jsem přišla včas a nádor byl malý. Z toho vyplývá ponaučení: nenechte se odbýt a trvejte na určujícím vyšetření! Ještě dnes po osmi letech mě děsí vzpomínka, jak málo chybělo, abych obvodní lékařku poslechla a přišla až za půl roku…
Během tří týdnů jsem absolvovala čtyři chemoterapie na onkologickém oddělení Nemocnice v Chomutově. Průběh léčby byl samozřejmě náročný a chemoterapii jsem snášela stejně špatně jako většina pacientek. Zvracení a další zdravotní potíže se dostavily vždy ještě týž večer a trvaly další dva až tři dny. Po psychické stránce jsem se však snažila být nad věcí a reagovat na důsledky léčby klidně a trpělivě.
Důležitý byl zejména pozitivní přístup a víra, že vše dobře dopadne. V tomto ohledu jsem se snažila uklidnit i celou rodinu, která mi byla během chemoterapie a následných „ozářek“ velkou oporou. Obě moje dospělé děti, které žijí v Hamburku, za mnou jezdily častěji než dříve a velmi mě podporoval zejména můj manžel.
Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ
Nový začátek a tlustá čára
Problém jsou bývalé polovičky. Prudí
Nevím, jak máme přežít
Těhotná a sama
Celková léčba trvala přibližně půl roku. Snažila jsem se být co nejvíce aktivní
a zapojit se co nejdříve do „normálního“ života. Proto jsem se chtěla vrátit do práce, od čehož mě manžel zpočátku zrazoval. Začala jsem na poloviční úvazek tlumočit, což mi velmi pomohlo. Nejhorší totiž podle mého názoru je zůstat doma a přemýšlet nad svou nemocí.
Velký dík musím vyjádřit i svým kamarádkám ze Sokola. Stále za mnou chodily, braly mě mezi sebe. Jak se říká, nenechaly mě vydechnout, což pro mě byl také způsob úspěšné léčby. Každý rok například jezdíme společně na kola a právě kamarádky se postaraly o to, abych mohla ihned po skončení léčby vyrazit s nimi. Přesvědčily mě také, abych sundala paruku z hlavy, protože mi to mnohem víc sluší bez ní…
V současné době chodím každých šest měsíců na kontroly. Bohužel mě velmi mrzí, že při nich v ordinaci potkávám stále mladší ženy. Jelikož jsem přesvědčená, že prevence hraje v případě rakoviny prsu klíčovou roli, zapojila jsem se do činnosti sdružení Kapka 97 v Chomutově, v jehož rámci se snažíme informovat dívky a ženy o této zákeřné nemoci.
Diskuse: Děsí mě myšlenka, že bych obvoďačku poslechla
Každý je za sebe odpovědný. Doktoři za vás neumřou!
22.9.2009 | 19:52 | od:Můj otec takhle chodil za doktorem celý rok. S bulkou na krku. A pak, když už nemohl otec polykat, tak ho poslali do nemocnice. Za další dva roky zemřel. Ta bulka byla metastáza rakoviny plic...
Nespoléhat na náhody
4.9.2009 | 09:52 | od:Každopádně, nespoléhat na náhody, prsy si pravidelně (nejlépe ve sprše) kontrolovat a i s nejistotou za lékařem jít. Já šla také za gynekologem hned a byla z toho malá cysta, kterou nicméně hned operovali.
Onehdy se psalo o mamografu, že se nemá chodit moc často... tak potom člověk neví:-?
Žial, je to častá diagnóza
13.8.2009 | 11:59 | od:Nuž čo, len som si vtedy uvedomila, že tak ako mňa nebaví byť milá k papierom v kancelárii, tak isto nemusí byť lekárka zhovievavá k pacientovi. Robota ako robota.
Pisateľka príbehu ma ale zaskočila tým, že bola najskôr u obvoďáčky. Mňa to ani nenapadlo a hneď som utekala ku gynekológovi. Ale zrejme nemáme rovnaké pravidlá v Čechách aj na Slovensku. Stále si neviem zvyknúť, že už nie sme jeden štát.
Ale chyby robia aj odborní lekári a napríklad aj zdravotné poisťovne. Kamarátku s hrčkou v prsníku objednali na odborné vyšetrenie (sono a mamograf) až po viac ako 7 mesiacoch! Poradila som jej zmeniť poisťovňu a výsledok mala o dva týždne.
Dámy, veľa šťastia a optimizmu - iné nám ani neostáva.
rakovina prsu
8.8.2009 | 19:18 | od:jenže, holky, nešetřete zrovna na sobě a zaplaťte si mamograf. také čtěte a přemýšlejte, co si mažete do podpaží a co vaše antikoncepce.
Nevzdávejte se a bojujte!
3.8.2009 | 22:53 | od:Byla jsem na sesypání. Ale pak jsem se o tuto problematiku začala zajímat a hledat různé informace všude možně. Řekla jsem si, že to nevzdám a budu bojovat!
Našla jsem si dietu, která vylučuje ze stravy cukry, tuky, bílou mouku, kvasnice a mléko. Protože právě tyto složky potravy tvoří výživu pro nádor. Zkusila jsem to a... dostala pochvalu! Po dvojích výsledcích z cytologie mi bylo řečeno, že nemusím na operaci a že se můj stav zlepšuje. Dietu držím i nadále a doufám, že se problému zbavím navždy.
Tímto bych všem ženám chtěla říct, ať se nevzdávají a bojují, protože to za to stojí!
poslední příspěvek: 22. 9. 2009 19:52
ČÍST VŠE / REAGOVAT