S létem přichází největší ohrožení od klíšťat
6.6.2016 00:30 | Zdraví a krásaAktivitu klíšťat totiž ovlivňují klimatické podmínky. Vyhledávají nejen teplé, ale také vlhké prostředí. Proto je mnoho případů nemoci hlášeno v červenci. V srpnu bývá často sucho a aktivita klíšťat klesá. Naopak pokud na konci srpna nebo začátkem září zaprší, lze očekávat jejich zvýšenou aktivitu i na podzim.
Souvislost mezi klíšťovou encefalitidou a přisátím klíštěte byla prokázána až ve druhé polovině 40. let minulého století. Poprvé byl virus klíšťové meningoencefalitidy popsán na území Čech a Moravy. I proto se nemoci nejprve říkalo československá klíšťová meningoencefalitida.
MŮŽE VÁS ZAJÍMATNepodceňujte klíšťata, mohou i zabít! |
Přesto Češi očkování zanedbávají. Každoročně se u nás nakazí několik stovek osob. Naproti tomu v sousedním Rakousku dosahuje proočkovanost až 90 % a výskyt nemoci se pohybuje jen v desítkách ročně.
Klíšťová encefalitida byla do 40. let minulého století zcela neznámou nemocí. Až po roce 1945 došlo z neobjasněných důvodů ve střední Evropě k rozšíření nákazy virových meningokencefalitid a následně byla prokázána souvislost s přisátím klíštěte.
Nemoc může končit smrtí
Dnes se nemoc vyskytuje téměř po celé Evropě (mimo Pyrenejského poloostrova, Velké Británie, Irska a Řecka) a v mírném pásmu Asie až po severní Japonsko.
Infikovaná klíšťata se vyskytují i v nadmořských výškách nad 1000 m. n. m. V celé Evropě se každoročně klíšťovou encefalitidou nakazí kolem 10 000 lidí. Průběh onemocnění bývá závažnější u dospělých a starších lidí.
Zejména starší pacienti mohou mít silnější potíže vyžadující větší počet dnů v nemocnici na jednotce intenzivní péče, může dojít k selhání životně důležitých orgánů a nejzávažnější formy nemoci mohou skončit i smrtí.
Očkování Češi moc nedají
Od začátku 70. let minulého století až do roku 1990 se průměrný počet nemocných nezvyšoval. Od začátku 90. let v důsledku klimatických změn však začal počet případů stoupat.
Největší počet nemocných byl zaznamenán v roce 2006, kdy bylo hlášeno celkem 1 029 případů, druhým rokem s nejvyšší nemocností byl prozatím rok 2011 – nakazilo se 861 osob, z nichž 5 zemřelo.
Proti klíšťové encefalitidě existují vakcíny, ale v Česku na ně moc neslyšíme… Tzv. proočkovanost se pohybuje kolem 30 % s výraznými rozdíly v jednotlivých krajích.
Klíště čeká kdekoli
Rodiče většinou nechávají naočkovat své děti. Poměr nemocných do 24 let tak tvoří 20 % všech pacientů, zatímco starší neočkovaní tvoří 80 % všech nemocných klíšťovou encefalitidou.
V sousedním Rakousku, dosahuje proočkovanost až 90 procent. Díky tomu se zde počet nemocných pohybuje v řádu desítek pacientů ročně. Před zahájením vakcinace byl přitom výskyt nemoci podobný jako u nás.
Klíště je možné chytit nejen na dovolené v přírodě, ale i během volného času venku, sportování, při procházkách v parku, zahrádkaření, houbaření nebo turistice.
Do rizikové skupiny spadají také majitelé psů a koček, kteří musí občas svým mazlíčkům klíště odstranit. Ochranu proti klíšťové encefalitidě v podobě očkování by proto neměl zanedbávat nikdo.
Účinná ochrana
V současnosti jsou na trhu dostupné dvě očkovací látky - přípravek FSME-IMMUN 0,5 ml (výrobce společnost Baxter) a přípravek Encepur (výrobce Novartis). Na očkování poskytuje příspěvek většina zdravotních pojišťoven.
Vakcína Encepur, která u více než 90 % naočkovaných poskytuje dostatečnou ochranu již 14 dní po podání druhé dávky. První dávka se obvykle aplikuje ve zvoleném termínu, druhá 1-3 měsíce po dávce první.
Kompletní očkovací schéma sestává ze tří dávek, poslední dávka se očkuje 9-12 měsíců po druhé dávce. Pro nastoupení rychlejší ochrany mohou zájemci zvolit i zrychlené očkovací schéma.
U vakcíny FSME-IMMUN se druhá dávka podá již za 14 dní po dávce první. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana 3 roky.
Pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou po 3 – 5 letech.
ztp, ŽenyproŽeny.c
Přečtěte si také |
---|