Pomoc! Manžel má milenku

Když žena zjistí, že ji muž podvádí a navíc není schopen svou nevěru ani přiznat, je většinou v šoku. V první chvíli se dostaví lítost a poté zlost a pocit, že s takovým mužem už nemůže být ani minutu. Takovou zradu prostě nelze překousnout. Pak se ale objeví zcela opačný pocit: chceme manžela zpátky, uvědomíme si, že ho pořád ještě milujeme a že nás pojí nejen mnoho krásných společných chvilek, ale i rodina.

Nepráskejme hned dveřmi

To, že nám manžel lže a nechce nevěru přiznat, může znamenat nejenom to, že je zbabělec. Ale také možná to, že od rodiny odejít nechce. Je otázka, zda proto, že ji má vlastně rád, a milenku považuje jen za nevinnou avantýru, nebo se bojí opustit jistoty.

Pokud ho tedy nechceme ztratit definitivně a jsme ochotné tuto zradu odpustit, měly bychom zvolit správnou taktiku. Křik a hádky vůbec nic nevyřeší. Natož rázné prásknutí dveřmi, to by mohlo být řešením konečným.

Hlavně se nezhroutit

Důležité je pochopit, že i když na nedobře fungujícím vztahu máme podíl oba, nejsme to my, kdo selhal. Měly bychom přestat zoufat a zkusit zabojovat. Posílit potřebuje zejména sebevědomí. Pečujme o ně. Jedině jako silná žena můžete jednat s partnerem-záletníkem z pozice silnějšího. Z pozice toho, který něco nabízí, nikoli kdo jen zoufá a prosí.

Ani při případných hádkách, ve vypjatých emocích, není dobré vyčítat, žadonit a prozrazovat všechny informace, které o jeho nevěře známe. Vyrazily bychom si tak všechny zbraně z ruky.

Nejistota ho rozhodí

Měly bychom svého muže zbavit části jeho jistot. Nikdy by možná nebyl nevěrný, kdyby si manželkou nebyl tak jistý, kdyby neměl dojem, že od něj nikdy neodejde. Třeba by to vůbec neriskoval. Tak mu seberme to, na co se dennodenně spoléhá! Stačí se zaměřit na své zájmy, svou náplň času a sem tam "zapomenout" vyžehlit, připravit teplou večeři, čekat oddaně doma, až se vrátí od milenky.

Pozor, abychom to však nepřehnaly! Manžel si změny určitě všimne a časem nějak zareaguje. Milenky většinou nebývají ochotné převzít pečovatelské úkoly manželek svých milenců.

Dejme se „do pucu“

Zkusme také udělat něco se sebou. Zhubnout pár kilo, dojít si po letech na kosmetiku a oživit svůj šatník. Prospěje to hlavně nám, ale i manžel si toho dozajista povšimne. Možná ho příjemně překvapíme, anebo znejistíme, zda za tím také není pro změnu nějaká ta vaše „bokovka“.

A když ne, není jediný na světě

V momentě, kdy se trochu zklidníme a situaci budeme schopné vidět z nadhledu, odpovězme si znovu na otázky:

• Jak hodně o toho muže stojím?
• Co všechno jsem pro záchranu vztahu schopna udělat?
• Co všechno jsem ochotna tolerovat?
• Jak dlouho jsem ochotna být nešťastná?

Jeho avantýry totiž nepřejdou ze dne na den. Navíc muž, který si zvykl lhát, už to bude umět napořád, a ta nejistota nás stále bude užírat, i když se třeba všechno spraví.

Vzhledem k okolnostem je proto dobré zvykat si i na myšlenku, že na světě není jen manžel a že život půjde dál i bez něho.

jik

Přečtěte si také
Návod, jak zacházet s mrzutým mužem Míváte depku? Může být, nejste přece počítač Když se z přítelkyně stane sokyně