Podvedl mě, vrátil se. Ale k vydržení to není
zpět do příběhů2.9.2009 00:00 | Příběhy
Manžel si našel nového koníčka motorky a víc to pro něho bylo důležitější, než rodina. Samozřejmě začaly častější hádky a jeho odjezdy na celé víkendy.
Letos v červnu se stalo, co jsem nečekala. Asi jsem byla dost naivní. Týden jezdil pryč, vracel se v noci a ve čtvrtek nedojel vůbec. V pátek mi řekl, že si našel jinou a se mnou končí. Jen tak, bez ohledu na to, co to se mnou udělá.
|
Myslel jen sám na sebe, že je šťatný. Během týdne o tom věděla celá naše rodina. Představil ji našim kamarádům jako svou novou přítelkyni a se mnou už nikdy být nechce. Další týden mu stačil na to, aby si pronajal domek, kde se začali oba stěhovat.
Najednou měl novou rodinu, ji a její malou dceru. Že ublížil tímto i našim dětem, ho nějak netrápilo. On jim rozhodně neublížil podle něho.
Byl to šok, jak byl otevřený a přesvědčený, že bude žít jiný život beze mne. Trvalo mi to, než jsem se s tím trochu vyrovnala. Alespoň trošku. Pomohli hodně kamarádi a rodina.
Trvalo to u něho měsíc a něco a zjistil, že to není to, co chtěl. Došel za mnou, že se chce vrátit.
Dokázal odkopnout další ženu, která ho milovala a chtěla s ním žít. Zase myslel jen na sebe. S ní nekomunikoval. Psala mu dokonce, že s ním čeká dítě a toho parchanta nechce. Šla na potrat. Ani to s ním nehnulo, aby se nějak zachoval. Jen chtěl být se mnou.
|
Já jsem řekla "Ne". Chodil, prosil, omlouval se, byl zoufalý. Nějak jsem si říkala, že to myslí upřímně. Tvrdil, že mě miluje, nemůže být beze mne. Svolila jsem, že ho vezmu zpátky zase ze dne na den, jak odešel (i když říkal, že se mnou nechce nikdy být), tak se taky tak rychle vrátil do mého života zpátky.
Nedala jsem na rady nikoho, ani dětí, ani kamarádů. Byla jsem přesvědčená, že se změnil a bude to mezi námi lepší. Omyl. Za čtrnáct dní pěkného soužití plného lásky se znovu změnil. Začal mi vyčítat, že se bavím s lidmi, kteří o něm mluví špatně (říkali, že to přehnal, jak to udělal a že to neměl všechno řešit tak razantně, že jsem si to nezasloužila). Prý se jako jeho manželka mám naopak s nimi pohádat a stát za ním, když bude někdo proti tomu, že jsme spolu.
On pořád s tou ženskou komunikuje, scházejí se a vůbec neřeší, že mě to ubližuje. Já nesmím být s kamarády, kteří v našem vztahu nic nezavinili, ale on přitom může pořád pokračovat s ní.
Jsem z toho zoufalá, ale jde to k horšímu. Děti jsou na mě naštvané. Říkaly, že ho nemám brát zpátky, tři už jsou dospělé. Nevím, jak dál, zase jsem měla naději, že se to u nás spraví. Někdy se říká, že nevěra utužuje manželství, ale u nás je to opak. Asi to tak má být.
Nechtěla jsem s ním mezi lidi. Chtěla jsem mít nějakou jistotu, že to bude stát za to, když se ukážeme spolu, tak to bude už jistota, že mě neopustí. Od včerejška po mě pořád chce, ať se nebavím s určitými lidmi. Nejlepší podle něho bude, když se odstěhujeme do jiného města mezi cizí lidi.
Dnes dopoledne odjel, asi za ní. A já už nevím, co dál. Když se na mně zase vykašle, budu zase mimo a bude trvat déle, než se z toho dostanu, jestli vůbec.
Může být někdo takový sobec a ubližovat? Snad se někdo najde a ozve se. Vím, tady není jednoduchá rada a nikdo mě ji nedá, ale alespoň nějaké názory. Děkuji.