Vyprávěj: Televizní seriál, který navrací čas

Od 31.srpna můžete každé pondělí večer (od 20:00) sledovat osudy jedné obyčejné české rodiny Dvořákových. Zrcadlí běh času od poloviny šedesátých let, přes invazi v srpnu 1968, dobu normalizace, sametovou revoluci až po současnost.

Na prvních šestadvacet dílů budou navazovat tři další stejně početné série. Takže nakonec by měl seriál dosáhnout úctyhodných sto čtyř epizod.

Seriál mapuje historii ve čtyřech vypravěčsky uzavřenějších cyklech přibližně po desetiletích: 1964–1975, 1975–1985, 1985–1995, 1995–2005. Autorem konceptu seriálu a jeho producentem je Filip Bobiňski, vedoucím scenáristou Rudolf Merkner, režisérem je Biser Arichtev.

To jsou oni, Dvořákovi!

Píše se rok 1964 a student Karel Dvořák (Roman Vojtek) má postoupit do druhého ročníku na pražské technice. Trochu mu to zkomplikuje ambiciózní asistent Franc (Ondřej Veselý), jemuž se líbí stejná blonďatá studentka Eva (Andrea Kerestešová), která právě nastupuje na fakultu.

V souboji o Evino srdce nakonec vyhrává Karel. Po čase je svatba a do rodiny přibude synek Honzík, který se stane vypravěčem a glosátorem seriálového dění.

Ke Dvořákovým patří také maminka Jana (Veronika Freimanová), tatínek Josef (Svatopluk Skopal) a nekompromisní babička Běta (Nina Divíšková).

Obyčejný život vs. Velká politika

Silnou zbraní seriálu je to, s jakou lehkostí a vtipem propojuje „Velkou politiku“, včetně zásadních dějinných událostí s všednodenním životem hrdinů. Díky pečlivé práci architekta, výpravy, kostymérů, posvěcené dobrozdáním historiků, se na televizní obrazovku navrací doba minulá.

Pamětníci si například připomenou otevření prvních stanic metra, či z dnešního pohledu úsměvně naivní dobové reklamy, ale třeba i kupónovou privatizaci. 

Čtěte o prázdninových TV seriálech Chalupáři  Hospoda O zvířatech a lidech

K přesnému dokreslení historického pozadí osudů jednotlivých hrdinů seriálu Vyprávěj využívají tvůrci hojně archivních záběrů.

Co se vám vybaví, když se řekne „šedesátá léta“? Sověti vysílají prvního člověka do vesmíru, na Západě se odehrává Beatlemanie, je tu srpnová invaze roku 1968, v Československu ve volbách vyhrávají komunisté na 98,4 procenta...

Kdo je kdo?

Karel Dvořák (R.Vojtek). Zásadový muž, který není v jádru ani komunista, ani disident, ale snaží se žít normálním životem a chovat se slušně. Někdy dostane nálepku mladého revolucionáře a jindy zase normalizační šedi – to je jeho osud.

Eva Dvořáková (A.Kerestešová). Dívka, co si splnila životní sen. Ze zapadlé vesnice se dostala do velkoměsta a začala studovat. Stále hledá nové možnosti, snaží se být řádnou manželkou, ale nespokojí se s klidným rodinným životem.

Jana Dvořáková (V.Freimanová). Duše rodiny. Iniciátorka veškerého dění, co se kvůli upřímné snaze pomoct upíše Mefistovi – za to pak musí pykat.

Josef Dvořák (S.Skopal). Chlapák, ale často jenom na oko. V podstatě hodný člověk, který se občas rozzlobí, anebo rozčilí všechny kolem, ale rodina by bez něj fungovat nemohla.

Babička Běta (N.Divíšková). Svědomí rodiny. Odvolává se na klasické hodnoty první republiky, což ostatní přivede takřka vždycky do varu.

Věra Nedbalová (V.Žilková). Celým životem si nese trauma z dětství. Ovlivňuje to její vztah k mužům i schopnost začít normální spořádaný život.

Radek Krása (J.Štěpnička). Šaramantní muž, který opomněl, že svět má pravidla, podle nichž se musí hrát, i když doba je zrovna popřela.

Veronika Malá (A.Stanková). Vybíravá žena, co nakonec vždycky přebere. Člověk by jí přál, aby měla spokojený život, protože je sympatická. Ale ona se vždycky zachová tak, že ji osud znovu a znovu klepne přes prsty.

Tonda Sova (J.Nosek). Novodobý Don Quijote, který porušuje klasický trojúhelník, že člověk si něco jiného myslí, něco jiného říká a něco jiného dělá. Co si myslí, to také říká i dělá. A má s tím jako všichni jemu podobní problémy.

Producent se těší na céčka a popík

„Jednotlivé díly popisují kolem čtyřiceti let naší nedávné historie pohledem ze současnosti,“ říká autor konceptu seriálu a jeho producent Filip Bobiňski.

„Samozřejmě jde o fiktivní postavy, ale jsou inspirovány skutečnými osudy. Lidé se časem mění. Snaživý vysokoškolák, premiant před čtyřiceti lety může nepřízní osudu skončit třeba jako alkoholik. A naopak, jedna z hlavních hrdinek zpočátku obětuje kariéru a studia rodině, ale v devadesátých letech uskuteční své nenaplněné ambice – stane se úspěšnou majitelkou malé živnosti. Jsou pochopitelně i povahy, které jsou ´úspěšné´ v každé době...“

„Osobně se velmi těším, až se v seriálu dostaneme do osmdesátých let,“ přiznává Filip Bobiňski.

„Byla to doba, kdy jsem chodil na základní školu. Pamatuji si například ´céčka´, tehdejší hudební ´popík´, kýčovitou módu i svůj první počítač, dovolenou s rodiči v Jugoslávii a podobně. To vše se určitě v seriálu Vyprávěj objeví. Rád na to vzpomenu, ale bude to jen z nostalgie – s růžovými brýlemi vzpomínání. Jsem rád, že dnes se mohu takto ohlédnout s nadhledem a svobodně.“

Co říkají herci o svých hrdinech

Roman Vojtek – Karel: „Co mám s postavou  Karla Dvořáka společného? V jisté části seriálového vyprávění máme stejný věk a pak stejně jako on miluji svou životní partnerku. Karel je čestný a zásadový muž. Doba, ve které žije, nahrává patolízalům i úplatkářům. On má své zásady a snaží se těmhle metodám vyhýbat.

Postupem času Karla stejně jako většinu ostatních život naučí dělat kompromisy kvůli rodině.  Karel je sice kladný hrdina, ale není kladný prvoplánově a pohádkově. K tomu bych řekl, že jsem natočil několik pohádek, kde jsem hrál zamilované kladné joudy, a tam se nedalo nic dělat. Tahle figura je uvěřitelná. V postavě Karla je za co bojovat a tím pádem je i co hrát.

Seriál je lidsky pravdivě napsaný, nemá složitě konstruované vztahy a zápletky. Jsou to zážitky, příběhy a zkušenosti, které ve své době prožívali lidé u nás. Já osobně  bych se rád podíval třeba do roku 1972, kdy jsem se narodil. Bylo by zajímavé vidět, jak to tu tenkrát fungovalo. Také bych se rád podíval třeba do šedesátých let a zažil uvolněnou atmosféru té doby. Docela by mě zajímalo vidět na vlastní oči srpnové události roku 1968, které znám jen zprostředkovaně.“

Andrea Kerestešová – Eva: „Je to pro mě zatím největší herecká škola. Od začátku se učím, poslouchám a objevuji své vlastní možnosti. Jinak je mi Eva docela podobná. Také jsem z malé vesnice na konci Slovenska. Měla jsem obdobný příchod na školu s podobným baťohem a nevkusným oblečením jako ona.

Častokrát mi ale tahle holka dává zabrat. Zvlášť když musím hrát to, co jsem vzhledem ke svému věku nemohla zažít a procítit. Je těžké držet v ruce šestileté dítě, tvářit se jako zralá žena a řešit vážné problémy, když si občas sama připadám jako nezkušené dítě. A pokud jde o módu, jsem ráda, že žiji v dnešní době. Mohu si oblékat pohodlné oblečení z příjemného materiálu a nemusím jednu kabelku či kabát nosit deset let.“

Veronika Freimanová – Jana: „Začínám v seriálu jako zralá žena a končím. Dobovou módu si ze vzpomínek pamatuji velice dobře. Působí na mě pozitivně. Možná proto, že jsem měla velmi šťastné dětství. Připadá mi, že tehdy byla móda ženštější. Už se ale docela těším, až přestanou s těmi natupírovanými účesy. Občas mám pocit, že kvůli tomu přijdu o všechny vlasy.

Líbí se mi, že v seriálu je politika podávána s každodenní všedností. Přesně tak, jak se tehdy konzumovala a jak se s ní lidé vypořádávali. Člověk si tehdy možná ani neuvědomoval, že se chová jako hrdina nebo naopak jako srab. Podobně jako moje hrdinka i já měla ustaranou maminku, která nosila nákupy a tlumila v rodině všechny problémy. Myslím si, že to máme podobné. I když pak se příběh mé postavy docela překvapivě rozvine.“

Titulní píseň zůstala raději špinavá

Autorem titulní písně Budu ti vyprávět je Michal Hrůza. Než ji začal skládat, věděl o seriálu pouze to, že by měl být příběhem obyčejné rodiny v rozmezí od šedesátých let po současnost.

„Udělal jsem písničku takovou, jakou by složil Karel z lásky pro dívku Evu, co si ji pak vezme a prožije s ní celé dlouhé roky. V pozdějších dílech seriálu ale může tato píseň vyznít i docela komicky. Přestože jsem volil jednoduchou aranži, výroba trvala celkem dlouho. Nakonec jsme vybrali tu nejlepší verzi, která je sice trochu ´špinavá´, přesto má kouzlo a těžko nahraditelnou atmosféru. Natočili jsme i bezchybné verze, ale nefungovalo to tak dobře.“

Ilona Černá  
Foto: Česká televize

Přečtěte si také
Pojišťovna V.: Tomáši, přijdeš o všechno! Doktorka Quinnová se jmenuje Jane Seymour  V pátek je věda zločinu na stopě