Zločinu je každý pátek na stopě... věda

17.7.2009 00:00   |   Společnost
Každý den napočítáme na televizní obrazovce desítky krimiseriálů. Stěží ovšem takový, který by připomínal Dobrodružství kriminalistiky. Ten totiž spojuje dobové kostýmní detektivky a dramata s dějinami kriminalistiky.

Zločinu je každý pátek na stopě... věda

Kromě toho, jednotlivé příběhy (každý pátek na ČT 1 od 20 hodin) byly motivovány skutečnými kriminálními případy z let 1818 – 1936. Jejich děj se odehrává nejen v různých dobách, ale i v různých zemích: ve Francii, Anglii, USA, Rakousku-Uhersku.

Fuška pro architekty

Jednotlivé díly byly „dobovky“, navíc každý z jiného období, což představuje velké množství práce pro všechny filmové profese – maskéry, kostyméry, výpravu, rekvizitáře a hlavně architekty.

Je totiž stále těžší najít v civilizované krajině použitelná místa, náměstí, ulice, budovy i interiéry domů a bytů, které by architektonicky a ostatními parametry odpovídaly době a místu, ve kterých se děj odehrává.

Zvláště má-li se příběh odehrávat ve staré Anglii nebo dokonce za velkou louží. Režisér Antonín Moskalyk to však skvěle zvládnul a vznikl jeden z nejpopulárnějších a nejkvalitnějších televizních seriálů.

Vědci vs. Zločinci

Pozoruhodné na jednotlivých příbězích je, že divák je nejen svědkem objasňování zločinu, ale zároveň se před ním odkrývají stěžejní kapitoly dějin kriminalistiky.

Dnes již běžné a v mnoha případech i překonané způsoby pátrání po pachatelích a jejich usvědčování jsou totiž výsledkem bádání vědců a techniků z mnoha různých oborů.

Třeba v jednom z dílů jsme mohli sledovat vznik antropometrie, metody zvané bertillonáž, kdy písař pařížské prefektury Alphonse Bertillon nahlédl do zastaralých kartoték zločinců a s využitím antropologie zavedl metodu jedenácti určujících znaků a rozměrů lidského těla k identifikaci podezřelé osoby. Později byla tato metoda nahrazena přesnější daktyloskopií.

Objevujeme balistiku i týmovou práci

Další příběh nás zavádí do Anglie roku 1928, kdy poprvé vražedkyni usvědčil obor zvaný balistika, jejímž objevitelem byl puškař Robert Churchill.

V moderní kriminalistice je už zcela běžné – a vidíme to jak v zahraničních seriálech typu Kriminálka New York či Kriminálka Las Vegas, tak třeba v naší Kriminálce Anděl, že se na objasňování zločinů podílejí specialisté z nejrůznějších oborů.

S průkopníky týmové policejní práce se můžeme potkat v epizodě Tým. Odehrává se v Německu v letech 1928 – 1936, kdy docházelo k podivným atentátům na vlaky a k loupežným přepadením. Na tomto velkém případě spojilo své síly mnoho specialistů z různých vědních oborů. Vznikla metoda týmové práce.

V jiném příběhu pro změnu sledujeme zrod legendární detektivní organizace Scotland Yard, u jejíž kolébky stál spisovatel, dramatik a právník Henry Fielding.

Na řadu přichází i DNA

V čase, kdy zločince téměř se stoprocentní jistotou usvědčí DNA, se nám může zdát metoda identifikace pachatele podle krevních skupin zastaralá, ale ve své době znamenala přímo revoluci v objasňování trestné činnosti.

Neméně pozoruhodný příběh přináší díl Pinkertonova detektivní agentura, v němž se pojednává o vzniku této prestižní a neúplatností proslulé soukromé detektivní národní agentury. Její zakladatel Alan Pinkerton se narodil jako syn irského policisty a odjel hledat živobytí do Ameriky.

Pinkerton se v Americe náhodou setkal se skupinou lidí pátrajících po bandě zločinců. Vybudoval detektivní agenturu, jejímž logem se stalo rozevřené oko s nápisem My nikdy nespíme.

Když sledujeme eskapády, které vedly k využití psa v policejních službách, uvědomíme si, jakými mílovými kroky se kriminalistika ubírá a co všechno dnešní čtyřnozí ochránci zákona oproti svým předchůdcům z minulých časů dovedou. Vše ale začalo u slavného německého ovčáka Horana a u jeho pána.

… a pár jmen nakonec

V šestadvaceti dílech seriálu účinkovalo na 600 českých a německých herců. Mezi nimi Boris Rösner, Petr Kostka, Ladislav Mrkvička, Ondřej Havelka, Vlasta Fabianová, Daniela Kolářová, Luděk Munzar, Ivan Trojan, Viktor Preiss, Martin Růžek, Simona Stašová, Rudolf Hrušínský, Michal Dlouhý, Josef Vinklář, Radoslav Brzobohatý, Miroslav Moravec, Barbora Srncová, Marek Vašut, Ladislav Potměšil…

Hudbu složil a nahrál ve svém studiu Karel Svoboda.

Scénář napsala společně s Janem Šiklem režisérova dcera Pavlína Solo Moskalyková.

Ilona Černá
Foto: ČT

Přečtěte si také


Diskuse: Zločinu je každý pátek na stopě... věda

ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci