Rozchod s milovaným člověkem – já se utrápím

Dneska jsem opustila milovaného člověka – rozešla jsem se s přítelem. Po dvou letech vztahu. Prosím, poraďte. Já se utrápím. Myslím na něho, co asi bude dělat. On měl totiž pořád nějaké problémy.

Jsou to dva roky, co jsme se seznámili. Přítel je o dvanáct let starší.

Už když jsme se poznali, tak měl dluhy. Bohužel. Je zkrachovalý podnikatel – měl menší firmu.

Bojovali jsme s tím celé ty dva roky. Z práce do práce.

Dluhy se pomalu snižovaly a já věděla, že ho moc miluji. I přes to všechno. Naši ho měli také moc rádi.

Problém ale byl, že příteli sháněli práci všichni kolem a on o ni třikrát přišel. Vždycky to bylo ze stejného důvodu. Půjčoval si tam peníze.

Teď všechno vyvrcholilo, když mu bratr sehnal dobré zaměstnání. Ale jelo tam poměrně dost peněz...

Stalo se, že příteli párkrát chybělo to, co měl na konci směny mít. Pokaždé na firmě slíbil, že udělal nějakou chybu a druhý den ráno peníze hned měl.

Nakonec o tuto práci také přišel. Vedl si ale pořád svou – že to nebylo úmyslně. Tvrdil, že byl prostě nervózní, spěchal. A proto mu prý peníze chyběly. Ovšem na firmě k tomu měli jinou verzi.

Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ Pro přítele existuje jen jeho rodina, moje nikoliv!? Co sudičky přály mi. Na vše je stejně člověk sám Mám smůlu na partnery. Vždycky potkám exota S druhým sňatkem přišly zoufalé problémy

Celá moje rodina teď přítele zavrhla. Doma mi řekli, že jsem mladá (je mi devatenáct let) a že se na takový život v nervech mám vykašlat.

Sama to vím dávno, že je na mě přítel hodný, je skvělý a nikdy by mi neublížil, ale že s ním nikdy nebudu šťastná – kvůli jeho kopancům a věčným problémům s penězi.

Také mi kolikrát přísahal, že dluhy už žádné nemá. Bohužel, důvěra v tomto směru je ztracená.

Já jsem ho dnes opustila. Jsem z toho ale úplně vyřízená.

Přítel mi řekl, že jsem udělala správnou věc. Já se ale utrápím. Pořád na něho myslím, co asi bude dělat.

Nechci mu volat, bude to horší.

Prosím, poraďte.