Zřiďte lapkaboxy! Okradeným jen ušetříte starosti

Zřiďte lapkaboxy! A to co nejrychleji. Ráda připravím veřejnou sbírku na jejich provoz. Proč? Můj příběh zdaleka není výjimečný. Může se přihodit i vám…

Včera jsem plakala. Přišlo mi to tak líto… Okradli mě! Sebrali kabelku a v ní úplně všechno. Všechno, co taková dámská kabela může obsahovat, včetně hraček pro vnoučka. Hraček za bratru pět stovek. A hlavně Mašinky Tomáš :´-(

Nejdřív jsem tomu ani nechtěla věřit. U McDonald's jsem si ji položila přesně vedle sebe. Schválně – aby ji nikdo neukradl. Jaký paradox...

Asi jsem chvilku přestala být ostražitá a někdo mi kabelku vzal přímo za zády. A teď se mi směje do očí. Jenže já nevím, jak vypadá... To se mu to směje.

Já ale plakala. Měla jsem tam peníze, platební karty, průkazky městské dopravy a zdravotní pojišťovny i takové ty osobní nenahraditelné cennosti jako kamínek mého znamení, fotky svých nejbližších (i tu, na které bylo manželovi patnáct let a která byla jediná a poslední), tři čínské mince pro štěstí.

Kamínek nabitý Sluncem a čištěný vodou z lesní studánky a pence od milionáře mi "zaručeně" zajišťovaly stálý přísun platidla do mé peněženky…

Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ Chtěla bych ho zpátky – ale nevím, co s tím Pro přítele existuje jen jeho rodina, moje nikoliv!? Manžel se mstí. Dělá dluhy a já je za něho platím Se žárlivcem žít nechci! Mám zůstat, nebo odejít?

Nahlásila jsem krádež obsluhující paní. Byla příjemná, pohladila mě a povídá: "To se děje často. Máme tu i kamery, ale stejně nikoho ještě nechytili."

Dostala jsem od ní zdarma kafíčko se smetánkou a dva cukry... a že až ho vypiju, mám jít na policii. Nevypila jsem. Nějak se mi stáhl žaludek.

Poprosila jsem mladý pár u vedlejšího stolku, jestli by mi nepůjčili mobil. Chtěla jsem zavolat manželovi nebo někomu, komukoliv. Aby o mně neměli strach a také jim říct o svém trápení. Mobil mi nepůjčili, prý nemají kredit.

Vydala jsem se na policii. Uvnitř byla paní s kočárkem. Plakala. Další oběť zlodějů? A po chvilce přišla další paní. S velkou igelitkou v ruce. "Vedle, v parku jsem našla rozházené doklady," podává igelitku policistce, která se mě předtím ujala při sepisování protokolu.

Na chvíli mi zazářila očička. Že by se ty moje doklady přece jen našly? Čert vem kabelku! Stačila by prázdná peněženka a hlavně doklady… Bohužel, nebylo to moje.

Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ Manželství máme hezké, můj muž mě ale ranil S druhým sňatkem přišly zoufalé problémy Kvůli manželovým dcerám myslím na rozchod Mám smůlu na partnery. Vždycky potkám exota

Na policii jsem byla dvě hodiny. A utírala si čím dál červenější nos. V té době jsem měla být na návštěvě u vnoučátek – čtyřletého chlapečka a roční holčičky.

Byla tam oslava. Čekali na mě. Nevěděli, co se děje. Nikdo netušil, kde jsem, co se stalo... a já jen jela koupit ještě nějaké dárky :-(

"Měla jste v kabelce platební karty? Od koho?" Bylo znát, že se uniformovaná paní ve své práci vyzná. Určitě se takhle ptá často.

Na mou odpověď, že jsem tam měla sporožirovou kartu a spořitelní kreditku, vyťukala číslo. Podala mi sluchátko. "Zablokujte si obě!" Stálo to čtyři stovky.

"Měla jste v kabelce mobil? Jakého operátora?" A už vyťukávala další číslo. Mobil mi zablokovali také.

Po víkendu mě čeká běhání po úřadech. Nechci ani vědět, kam všude budu muset jít. Stejně mě ale nejvíc mrzí ta mašinka Tomáš...

A tak mě napadlo. Když se zřizují babyboxy, proč bychom nemohli instalovat také lapkaboxy... zloděj si z ukradené kabelky vezme peníze a co "potřebuje", zbytek pak vhodí do lapkaboxu. Beztrestně, bez kamer a dozoru policistů.

Takové lapkaboxy nám, okradeným, jen ušetří starosti, čas a nervy. No, nesmějte se – možná někdy i vám!