Smolař, okradený a nakonec sám. Navždy?

zpět do příběhů
17.1.2010 00:00   |   Příběhy
Jsem s partnerkou pět let. Více než rok bydlíme v našem novém domě, který jsem celý postavil svépomocí – jen s rodinou jak její, tak mojí.

Náš problém vznikl před dvěma lety, kdy jsem podnikal a měl nějaké problémy s neplatiči. Proto jsem před ní mlžil a hlavně doslova vyráběl smyšlené faktury – hlavně, aby byla spokojená. Zkrátka, své problémy jsem neřešil s ní, ale v podstatě ji obcházel. V té době si přítelkyně, která je o pár let mladší než já, vzala hypotéku na náš dům a ten má tak celý napsaný na sebe.

kluk s rukamav dlaníchPřed těmi dvěma roky, když se toto všechno provalilo, jsme si celou věc vyříkali a zůstali spolu. Nechal jsem podnikání a našel si zaměstnání na dost vysoké pozici. Také jsme se dohodli, že když musím doplatit dluhy z podnikání (stát, sociální pojištění, subdodavatelé), tak jí nějaký čas nebudu moct dávat peníze na domácnost, ale že ona mi žádné peníze dávat nebude. Jen si z výplaty nechám pětitisícovku na svůj provoz, protože denně dojíždím přes padesát kilometrů.

Zbyla mi jediná nedořešená věc z podnikání, kde mi firma dlužila opravdu hodně peněz. Partnerka mi pořád připomínala, ať to dodělám – ale já neměl z čeho, protože mám splátkové kalendáře. Takže jsem udělal největší chybu a před půldruhým měsícem se vypravil (aby o tom nevěděla) za jejím dědou, od něhož jsem si ty koruny na pár týdnů půjčil s tím, že mu je pak pošlu složenkou. Akci jsem zdárně dokončil a vyfakturoval.

Bohužel, při vracení peněz dědovi jsem udělal další obrovskou chybu. Protože toho mám v práci až nad hlavu, tak jsem vyplněnou poštovní poukázku dal i s penězi kolegovi, který mi každý den chodí vyřizovat poštu. Když se vrátil a přinesl kontrolní útržek složenky, hned jsem dědovi volal, že koruny jsou na cestě.

Po týdnu ale děda rozčileně telefonoval, že nic nepřišlo a ačkoliv jsem ho prosil, aby všechno zůstalo mezi námi, přesto ještě kontaktoval mého skorotchána. Tomu jsem situaci rovněž vysvětlil a navíc dovezl útržek složenky ukázat. V práci jsem svého podřízeného, který toto zařizoval, požádal, aby zjistil, co se děje. On mi pak z pošty přinesl ústřižek, potvrzený reklamačním razítkem, datem a podpisem. Prý už jeho reklamaci začali vyřizovat. Ústřižek jsem znovu odvezl otci mé přítelkyně, který si jej nechal, že ho ještě jedou ukázat dědovi, aby byl klidný.

Z DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ

Co sudičky přály mi. Na vše je stejně člověk sám
Bojím se, že si něco udělá! Mám ho vzít zpátky?
S druhým sňatkem přišly zoufalé problémy
Kvůli manželovým dcerám myslím na rozchod

Druhý den za mnou přišel partnerčin otec do práce. Hned spustil, že jsem podvodník a že jsem žádné peníze neposlal, protože si všechno na té poště osobně zjistil. Koukal jsem jako blázen a vůbec nic mi nedocházelo. Až po chvíli jsem zavolal onoho kolegu a ten se před námi hned přiznal, že si peníze nechal a ústřižek složenky pro mě zfalšoval na počítači. Otec přítelkyně si ale vedl svou. Řekl, že ho to nezajímá, prý mám stejně jen dluhy – z mého podnikání. A nejhorší bylo, že to takhle pěkně sdělil i mé partnerce.

Následně jsem byl odstěhován, a to doslova z našeho domu. Můj skorotchán okamžitě vyměnil vložku zámku, takže se domů ani nedostanu. Sdělil mi, abych přítelkyni nekontaktoval, protože mě prý už nechce nikdy vidět a všem našim známým se řekne, že jsme si nerozuměli atd.

Od té doby žiji jako ve zlém snu. Přítelkyně zůstala bydlet v našem domě a já ve svých pětatřiceti letech spím u rodičů na zemi. Nemám žádné své věci – odešel jsem s igelitkou a pak už byly vyměněné klíče. S partnerkou jsem se sice sešel a chtěl jsem jí vysvětlit, že věc, z níž mě podezírají, bych nikdy neudělal. Ale ona mi pořád dokola opakovala, že nemůže skousnout moje podnikání, které jsme řešili už před těmi dvěma lety. Ptal jsem se jí, jak chce náš vztah dále řešit. Říkala, že neví, že mě má ráda, ale teď chce být sama.

Já udělal všechno, co si přála. Moc mi na ní záleží a nechci o ni přijít. Ovšem nevím, co mám teď dělat.

Tomáš

Diskuse: Smolař, okradený a nakonec sám. Navždy?

Hlavu hore

29.1.2010   |   21:03   |   od: Mikolaska
Všetko je tak, ako má byť. Dnes si stratil, zajtra nájdeš. Ver si.
A 35 rokov? Veď to je správny vek na nový superdobrý začiatok.
Nezabudni, si muž a tí sa neboja začať z ničoho aj vo vyššom veku.
Úprimne ti želám už len samé príjemnoprekvapivé skúsenosti.
Začni konať, ale nedoprosuj sa!

Dej se do pořádku a pak zkus zavolat partnerce

22.1.2010   |   12:20   |   od: Okarin
Tomáši, sice netuším, jestli to bude k něčemu, ale pokud máš práci, tak se nejprve snaž si vydělat, postarat se o sebe a dát se do pořádku. Potom zkus partnerce zavolat nebo napsat, zda by byla ochotna časem znovu si o všem promluvit...
Zobrazeny poslední 2 příspěvky, celkový počet 2 příspěvky.
poslední příspěvek: 29. 1. 2010 21:03
ČÍST VŠE / REAGOVAT


Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci