Diskuse ke článku:
Jak mi leguán udělal ze života peklo

Ahoj,
vím, že tohle je divný dotaz, ale chystám se prodat leguána a stále si řikám, zda je možné, že by mu to třeba nějak ublížilo, nebo mu bylo smutno.... Moje otázka je, zda může mít leguán pouto k jednomu člověku, nebo mu je jedno kdo se o něj stará? Jde mi o to, že leguána mam již 5 let po svém ex příteli, který se o něj absolutně nestaral. Teď mám manžela, který se leguána bojí (ano chlap se bojí ještěra) a nyní čekáme miminko, takže přišel i strach o dítě a s tím dost velký nedostatek prostoru. Leguán potřebuje vetší terárko a my ho nemáme kam dát.. myslim, že se někde může mít lépe a že u nás je ted chudák. Takže je to někdo, kdo mi dokáže na mou otázku odpovědet? :/

Odpověď na 28  |  Dobrý den, leguan dělá potřebu v přírodě většinou do vody. Naučil jsem svého skoro každý den že půjde do vany a tam se vyjádří a pěkně ho osprchuj. Po přestěhování mám už jen sprchový kout, ale zvládám to i tak. Měl by vykonávat potřebu denně ale pokud mám dlouhé směny tak vydrží i tři dny. Navíc se naučil že když už je to nutné tak si našel místečko v koupelně a tam jde a vykadi se. Když vím že budu mít dlouhé směny dám mu tam psi podložku a on jde na ni. No a to je tak asi vše.

Dobry den,moc se omlouvam za svuj prispevek,ale jsem v nouzi. Nastehovala jsem se k priteli,ktery ma leguana cca 4roky, ja s nim ziji uz rok a jeho leguan mu stale chodi na potrebu vsude mozne jen ne do sveho zachudku(teraria). Je pravda,ze mam psa a kocoura,s nima se snese uplne v pohode, neresi se navzajem a i ignoruji, obcas ho pes otravuje,ale nedelaji si nic jen se leguan nastavi zavre oci a nechava se oliznout od psa nebo postuchovat,mame dvere,kdy jsou od sebe behem chvile,kdy nejsme s nima doma rozdeleny, kdyby nahodou. Mam strach o sva zvirata 🙄 na zachod mu chodil pry jako maly,ale kdyz vyrostl prestal. Nevim zda to bude tim,ze by mohlo byt to terarium male a nebo jen ze se mu tam nechce? Naschvaly?? Obcas (svetla nahoda) tam vleze a potrebu vykona,nebo kdyz ho tam dame my. Ja s leguanama neumim,vse jsem si zjistovala za pochodu. Budu rada za jakoukoliv odpoved a radu, co bych mela udelat nebo co se dela spatne,moooc predem dekuji

Dobry den,moc se omlouvam za svuj prispevek,ale jsem v nouzi. Nastehovala jsem se k priteli,ktery ma leguana cca 4roky, ja s nim ziji uz rok a jeho leguan mu stale chodi na potrebu vsude mozne jen ne do sveho zachudku(teraria). Je pravda,ze mam psa a kocoura,s nima se snese uplne v pohode, neresi se navzajem a i ignoruji, obcas ho pes otravuje,ale nedelaji si nic jen se leguan nastavi zavre oci a nechava se oliznout od psa nebo postuchovat,mame dvere,kdy jsou od sebe behem chvile,kdy nejsme s nima doma rozdeleny, kdyby nahodou. Mam strach o sva zvirata 🙄 na zachod mu chodil pry jako maly,ale kdyz vyrostl prestal. Nevim zda to bude tim,ze by mohlo byt to terarium male a nebo jen ze se mu tam nechce? Naschvaly?? Obcas (svetla nahoda) tam vleze a potrebu vykona,nebo kdyz ho tam dame my. Ja s leguanama neumim,vse jsem si zjistovala za pochodu. Budu rada za jakoukoliv odpoved a radu, co bych mela udelat nebo co se dela spatne,moooc predem dekuji

Odpověď na 4  |  Souhlasím s váma je mi toho leguána líto sami jsme chovaly leguány kteří se dožili 20 let. A tohoto leguána je mi fakt líto např. že jste mu nedávali krmný hmyz.
Ps: omlouvám se za pravopisné chyby :)

Dobrý den,
četl jsem si váš názor na leguána a řeknu vám, že podle mě je horší chování vaše k tomu leguánovi než jeho k vám.
PS.:Chce to procházky a větší terárko.

Dobrý den,
četl jsem si váš názor na leguána a řeknu vám, že podle mě je horší chování vaše k tomu leguánovi než jeho k vám.
PS.:Chce to procházky a větší terárko.

Zdravím chci se zeptat mám 3 měsíčního leguana a ze začátku jsem udělal 3 chyby. Za prvé jsem si ho koupil a hned jsem ho vzal do ruky a jemu se to nelíbilo za druhé jsem mu nedal soukromí v novim teráriu a za třetí jsem mu udělal větší terárium asi po 1 tidnu a přestěhoval jsem ho. a teď je agresivní chtěl jsem se zeptat když mu dám tiden klidu a potom ho budu pokoušet hladit lístkem od zelí mám ještě šanci že bude v klidu a nebude mě slehat ocasem.

Dobrý den, jak jste psala na začátku a že jste četla od odborniku, je pravda leguan zelený, agama vousatá a kocincinska, jsou jesteri kteří se dají opravdu ochocit, ale musí mít správně podmínky pro chov, leguani do svého 1 roku mají mít i živočišnou potravu 1x tydne(hole, cvrcky, červy), takže Vas leguan opravdu neměl správný odchov. Další je velikost terária, dostatečně velká nádrž na koupání atd. Leguany jsem měla celkem 3.1 samici a 2 samce, 1 z nich jsem si brala jako 4 leteho údajně agresivního šel do velké skříně upravené na terárium jelikož měřil 210cm ( u předešlého majitele neměl ani 1/3 prostoru. Krmila jsem pouze z ruky a do týdne byl jak beranek( ale zároveň hlídací pes, nikdo kromě rodiny k němu nesměl. Takže než začnete tato zvířata odsuzovat zkontrolujte si podmínky chovu a jak často se zvířeti věnujete. Naši leguani vždy zdravili při příchodu a nikdy s nimi nebyl problém. Chodili i navolno po zahradě, či se s nama jezdili v létě koupat.

Nechci rejpat, jen vezměte všichni v potaz, že leguáni jsou divoká zvířata, co neprošla skoro žádnou domestikací. Reagijí na vás jako na potencionálního predátora. Vždy pomůže se představit na místě toho zvířete, které má hlavu plnou instinktů, je výrazně menší jak my a taktéž nemá tak nadupaný mozek.

Odpověď na 16  |  dobrý deň,
veľmi sa mi páči Váš príspevok ohľadom Leguana. Mam niekoľko vecí,čo by som chcela prediskutovať o svojom Leguanovi s niekým, kto ma hneď´"neukamenuje" a chová svojho Leguana podobne ako ja. Pokiaľ by ste si našli chviľku budem veľmi rada.

Taky mám doma leguánku, samičku, letos bude mít čtyři roky. Mám jí od malička, sama jsem si jí ochočovala, vychovávala, učila i na mazlení, chodit ven, nosit na ruce - dodnes to zvládá, ale musím říct, že její puberta byla opravdu nepředvídatelná. Samička začala být agresivnější, když neměla náladu, švihla ocáskem, tak jsem uznala, že nemá cenu jí násilně vnucovat svou vůli a nechala ji v klidu, další den už byla kolikrát milejší.
Dnes už je z ní dospělá holka, a sama za sebe můžu říct, že to rozhodně není mazlíček na hraní, je to osobnost. My s princeznou máme hezký vztah, ale když nemá náladu, dá mi to najevo šlehnutím ocásku nebo pokýváním a já vím, že jí mám nechat být.. a pak jsou dny, kdy jí můžu hladit klidně i hodinu, a ona je vděčná.

Všetko čo tu bolo napísané o leguánoch je pravda. Mali sme Leguána 10 rokov.čo všetko sme s ním zažili by sa dala napísať kniha... Od malička bol divý, pohľad ako leopard(a to mal tak15cm) švihal chvostom, čo Leguány robia a občas vyštartoval a kúsol do prsta ak sa mu priblížil. Potom si trochu zvykol. No z terária utekal(a potopm celá rodina hladala kde asi tak je)... v byte sa tak velké terárium vhodné pre leguána nedá umiestniť, takže pár rokov si chodil po byte a občas na okne pozeral smutne na stromy dole.
Mal v terárku UV žiarivku lebo bez toho by dobre befungoval( a bez tepla) a občas sme ho zobrali von do lesa, no keby nebol priviazaný, tak ho už nikdy neuvidíme, vyliezol by na najbližší strom(to bolo niečo neskutočné ten jeho pohľad keď prvý krát v lese zbadal stromy jeho prirodzené prostredie, začal zhlboka dýchať, ledva som ho stiahol zo stromu). Neskôr začal byť bezdôvodne agresívny cca rok možno mu chýbala samička. No nakoniec prestal jesť a uhynul. Myslím že Leguán patrí do dažďového pralesa ..tam je jeho miesto A keď už si niekto Leaguána chce kúpiť, tak nech si najprv preštuduje všetko čo to obnáša... možno ho prejde chuť

Jak již tady někteří přede mnou zmínili, leguán není mazlíček. Já jsem se jeho opatrovníkem stal před čtyřmi roky poněkud z donucení, když se moje sestra rozešla s přítelem a odjela do zahraničí.
Celou dobu jsem tedy leguáním opatrovníkem a někdy i proti své vůli. Nemám ho ani pod stálým dohledem, trávím u něj hodinku denně a přiznávám, že někdy se mi za ním ani nechce. Potřebu vykonává do terária. Vím, jsou to hrozné podmínky, ale já nemám tu moc přimět rodiče s tím něco dělat. Jak říkám, leguána, kterému je osm nebo snad už devět let, nemám od malička jako jiní :-/ On třeba dříve sestře chodil do vaničky, ale teď je pořád zavřený a nemá na výběr :-(
Leguán bohužel nemá pořádné zázemí (je v bytě s podnájemníky, kteří sem přijeli z Ukrajiny). Když za ním přijdu, tak ho ale třeba nosím na zádech, na rameni nebo dokonce mi napůl sedí na hlavě. A tak se přesuneme alespoň k nám na zahradu, kde se pak vyhřívá :-)
Je to ale někdy trochu o nervy, to přiznávám. Před pár dny mi asi šiblo, neboť jsem ho plácl přes hřbet a on se nahrbil a pak supěl. Teď se na mě ohání ocasem a v tu samou hodinu mě při přesunu do vaničky chtěl i otevřeně hryznout do ruky, když jsem ho držel v náručí. Takže, jen tak si ho za krk už nedám - nevěřím mu a pravděpodobně ani on mě asi už nevěří.
Nevím, co s námi bude. Čekám od "vyšší moci", jak to bude dál, neboť jsem jediný v rodině, kdo se leguánovi věnuje. Ale, to musím přiznat, i matka se teď snaží pomoct (vždy mu zpestřuje leguání stravu atd.).

Já mám legouše asi čtyři roky starého. Je od chovatele a doteď neměl žádné zdravotní problémy.
Ono je těžké věnovat mu hodinku denně jako to dělám já. Ochočovat legouše chce pevné nervy a trpělivost. Mně zabralo přes sedm měsíců, než si pomalu zvykl na ruku a doteky. Útoků bylo samozřejmě víc než dost - nějaké ty rány ocasem a nějaká ta kousnutí. Ale, co? Chápu ho! Jen se bránil jako každé zvíře. Bohužel, neumí mluvit...
A teď, po čtyřech letech? Zhruba půldruhého roku je už volně po bytě. Nemá terárko a vůbec mu nechybí, ani by tam nevlezl jako dříve. Sám chodí na záchod - do vany napustím vodičku a vykoná potřebu.
Mám doma také vcelku dost velkého psa a s legoušem jsou kamarádi. Zvykli si na sebe, žádné útoky nejsou. K tomu chovám ještě hroznýše královského. Všichni jsou naprosto v pohodě :-)
Jen jde o to nekašlat na to a pouze nekoukat přes sklo, jak rychle zvíře roste. Pak totiž není divu, když celkem zákeřně zaútočí. Převýchova trvá vcelku dost dlouho!
Na závěr bych uvedl, že legouš má menší chybu: Krade mi oběd :-) Špagety a řízek a zeleninovou polévku... to jíme z jednoho talíře spolu :-)
V životě bych tohle zvíře nikomu nedal. Beru ho jako nejlepšího přítele!!! Jako i ostatní zvířata, co mám.

Ta paní, co napsala článek, je asi opravdu hloupá.... Leguán primárně není domácím mazlíčkem, ovšem jestliže k němu má chovatel respekt (to znamená, že mu nevnucuje za každou cenu svoji vůli, ale dokáže rozeznat, co kdy a jak), pochopitelně se i hladit a nosit nechá. Nehledě na krmení z ruky, koupání a někdy také venčení venku. Ale chce to zkušenosti a jak jsem řekl: Respekt k jeho potřebám!
Kdo se domnívá, že si se zvířetem bude dělat, co se mu zamane podle svých představ, neměl by si pořizovat vůbec žádné zvíře. Na to totiž musejí být vždy dva - ten, co se chce mazlit, a ten, co chce nechat mazlit.
Nosit za leguánem výhřevnou lampu, jak paní v článku píše - proč, proboha? Výhřevná lampa má přece být v teráriu. A krmení z ruky je pak od leguána projevem důvěry, nikoliv, že si ho přitroublý rádobychovatel krmením z ruky koupí. Tak to nefunguje, na to se mu leguán vykašle.
Ano, leguáni, to jsou osobnosti. Chutnají jim různé věci, rozeznávají lidi a upřednostňují ty vlastní (v případě, že to s nimi umějí) od těch cizích. Taky se leguáni umí poprat - to pak může téct i krev. Ale zkušený chovatel vše zvládne.
Kdo chce jen zvíře na muchlování, kdykoliv dostane chuť, ať si pořídí radši plyšáka.

Odpověď na 4  |  Sharoni, píšete, že litujete leguána, kterého autorka článku koupila svému synovi. Víte, ono to není tak jednoduché a z článku nemůžete posoudit, jak leguána paní nepochopila nebo zanedbávala. Informací tam není dost.
Chápu vaše rozhořčení z takového článku, nicméně i majiteli, který se o chov leguána neustále zajímá, řeší jej, vylepšuje a snaží se dát leguánovi maximum, nemusí ještě toto zvířátko hned jíst z ruky, chodit ven na kšírech a být vzorným leguánem - to jste skutečně na omylu.
Každý leguán je jiný a na každého platí trochu něco jiného. Takové komentáře, jako je ten váš, píší lidé, kteří mají zatím zkušenost pouze s jedním leguánem a příliš důkladně nečtou miliony dalších zkušeností s jinými leguány.
Ten, kdo měl štěstí na leguána, s nímž je méně práce, bude tvrdit, že autorka článku musela něco udělat špatně. Ten, kdo má stejnou zkušenost jako ona, bude zase tvrdit, že leguáni jsou nevhodná zvířata pro chov atd.
Já dnes vím, že všechno není tak černobílé, jak se to tváří.

Text článku je psaný s humorem a nadsázkou, ale toto je realita některých chovatelů. Já sama s mou tříletou leguánicí zažila leccos a některé pocity autorky článku jsou velmi přesné.
Není to o tom, zda projevíte leguánovi lásku - to jistě paní dělala. Ale jde o to, jak mu ji projevujete, jakou máte trpělivost věnovat se zvířeti, které reaguje jinak než pes nebo kočka. Navíc paní udělala hned jednu chybu: nenechala leguánka ten první den oddychnout. Na leguány se opravdu musí opatrně, postupně. A hlavně - každý leguán je jiný! Někdo má od prvního dne milého leguána, který s ním pomalu spí v posteli a ani si jeho chování nijak nezasloužil a třeba si protrpí své později v pubertě, jiný zase projde "peklem", ač se informuje a je trpělivý a ve své podstatě nedělá nic špatně.
Oni prostě leguáni nejsou všichni stejní. Jestliže máte divočejšího a nikoliv tak přítulného ještěra, musíte ho zkrátka respektovat takového, jaký je - pak s ním nebudou takové problémy. Pokud z něho proti jeho vůli budete chtít udělat mazla, to pak je peklo větší a nakonec se majitel vzdá a leguán putuje jinam.

Já mám leguánku osm měsíců, je to brouček.
V terárku se jí teď moc nelíbí. Ale to mi tak nějak nevadí - mám ji na volno a lítá si kde chce a jak chce.