Jak na výcvik psa: radost, hranice a správný moment

Podle Zuzany Daušové, která je ředitelkou a vedoucí výcviku asistenčních psů v organizaci Helppes, je právě tohle základ celého výcviku.

„Pes se neučí jen povely, ale především reagovat na svého páníčka. Stejně důležité je, aby páníček porozuměl svému čtyřnohému kamarádovi.“

Radost ano. Ale bez hranic to nefunguje

Dnešním trendem je mluvit o pozitivních metodách výcviku - o odměnách, motivaci a radosti. Daušová s tím souhlasí – bez toho to nejde.

Zároveň ale upozorňuje, že pes potřebuje vědět, co je správně, a stejně tak musí vědět, co už správně není.

„Setkala jsem se s přístupem, kdy psi neměli žádné mantinely. A nebyli spokojení. Paradoxně jsou šťastnější ve chvíli, kdy mají jasno,“ vysvětluje.

Když se objeví případy, kdy pes někomu ublíží, často se mluví o nevhodném plemeni nebo povaze. Podle Daušové za tím ve většině případů stojí vedení psa.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Až třetina majitelů koček dělá chyby při jejich krmení Kočičí přátelství: Proč jsou rituály a rutiny tak důležité Na cizí psy se bez svolení nesahá

Dvě vteřiny rozhodují

Jedna z nejčastějších chyb je špatné načasování. V praxi to často vypadá takhle: pes přijde na přivolání, majitel počká, až si sedne, a teprve pak ho pochválí.

Jenže pes si odnáší jinou informaci – že správné je sednutí, ne příchod. Proto se často používá klikr – malá pomůcka, která vydá vždy stejný zvuk a přesně označí správný okamžik. Bez emocí, bez zmatku.

Korekce patří k věci

Otázka korekcí budí mezi majiteli psů emoce. Podle Daušové je ale důležité odlišit nepřiměřený nátlak od srozumitelného vedení.

„Pokud pes ví, co má udělat, a přesto to neudělá, musí přijít reakce. Jinak pro něj situace zůstává nečitelná,“ říká.

Korekce musí být přiměřená a přijít v pravý moment. Nemá psa zastrašit, ale zastavit nebo usměrnit.

Každý pes je jiný

Univerzální návod neexistuje. Co funguje u jednoho psa, nemusí fungovat u druhého.

Proto se nestačí spoléhat jen na obecné návody nebo videa z internetu. Výcvik vždy stojí na konkrétním vztahu mezi člověkem a psem.

Malé kroky místo velkých skoků

I složité úkoly se učí jednoduše – po částech. Například asistenční pes, který má vytáhnout prádlo z pračky, se to neučí jako jeden celek.

Nejprve se naučí otevřít dvířka, pak vzít prádlo a nakonec ho podat.

Jak poznat dobrého trenéra

Psích škol přibývá, orientace mezi nimi je složitější. Daušová doporučuje sledovat především výsledky a způsob práce.

Dobrý trenér by měl mít zkušenosti s více psy a být schopen doložit dlouhodobé výsledky. Důležité je také to, jak psi při tréninku působí.

Pokud pracují ochotně a s chutí, je to dobré znamení.

Nejde o poslušnost

Cílem výcviku podle Daušové není „dokonalý pes“, který slepě plní povely.

Důležitější je, aby pes věděl, co se od něj očekává, a chtěl to dělat – nejen na cvičišti, ale i v běžném životě.

„Pes by měl pracovat s radostí. Ale zároveň musí mít jasno. Jedno bez druhého nefunguje,“ uzavírá.

zot, ŽenyproŽeny.cz