Není voda jako voda: Co rozhoduje o správném pitném režimu

Jak by měl správně vypadat pitný režim celé rodiny a proč do něj zařadit i přírodní minerální vody?

Dodržování pitného režimu odráží přístup každého z nás k tomu, jak zajišťujeme tělu tekutiny a jak pečujeme o své zdraví.

Totéž platí i pro rodinu jako celek, pro každého jejího člena.

Většina jednotlivců i rodin řeší pitný režim spíš podvědomě – pijí až ve chvíli, kdy mají žízeň, a co je po ruce.

Přitom dostatečný příjem vhodných tekutin je jednou ze základních součástí zdravého životního stylu, a proto je nutné věnovat se mu cíleně.

Významnou roli hraje i dostupnost zdrojů.

„V Česku máme výhodu – kvalitní pitnou vodu i širokou nabídku minerálních vod, a tedy dobré podmínky pro správný pitný režim,“ říká nutriční lékař MUDr. Petr Tláskal.

Kolik tekutin vlastně potřebujeme

Potřeba tekutin se v průběhu života mění. Souvisí to mimo jiné s tím, kolik vody obsahuje lidské tělo. U novorozenců tvoří voda až 75 % hmotnosti, v dospělosti je to zhruba 50–60 % a ve stáří ještě méně.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT V péči o pleť chce každý věk něco Jak zpomalit stárnutí pleti: zdraví životní styl je základ anti-agingu Nepřidělávejte si zbytečně vrásky v obličeji

Dochází také ke změnám v rozložení vody v těle a rozdíly existují i mezi muži a ženami – muži mají díky většímu podílu svalové hmoty obvykle vyšší zásoby vody.

Nároky na pitný režim ale ovlivňují i konkrétní situace – fyzická aktivita, zdravotní stav, zadržování vody nebo celková zátěž organizmu.

U dospělých se orientačně doporučuje zhruba 35 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti denně (při 60 kg tělesné hmotnosti je to právě kolem 2 litrů tekutin denně).

Jak poznat, že pijeme málo

U dětí se nedostatek tekutin projevuje rychleji a výrazněji než u dospělých. Typickým projevem u dětí může být neklid, u velmi malých dětí i pláč, který se po napití zlepší

U dospělých už funguje pocit žízně jako signál, ale i ten přichází často pozdě. A u starších lidí se tento mechanizmus opět oslabuje, podobně jako u dětí.

Mezi běžné příznaky nedostatečného pití patří bolesti hlavy, únava, horší soustředění. Objevovat se mohou i svalové křeče.

Není voda jako voda

Málo známý je fakt, že kohoutková voda má jiné legislativní zařazení než voda balená. Může pocházet z povrchových i podzemních zdrojů a primárně slouží k využití v domácnosti, nejen k pití.

I proto má jiné parametry než voda balená, která je z pohledu legislativy považována za potravinu, a podléhá tak přísnějším požadavkům.

Balená voda může být přírodní minerální, pramenitá, kojenecká a pitná. Každá má svá specifika.

Například přírodní minerální voda musí mít prokazatelné blahodárné fyziologické účinky, to ji odlišuje od ostatních balených vod.

Balená pitná voda zase nemusí pocházet z podzemních zdrojů, ale z povrchových, a kvalitou se tak vyrovná vodě kohoutkové.

Jak minerální vody pít

Doporučení vždycky záleží na mineralizaci, která je uvedená na obalu (kromě pitných vod, kde tato povinnost ze zákona není).

Vybírat je možné například podle účelu:

• Pokud chceme tělo jenom hydratovat a doplnit běžnou dávku minerálních látek, pijeme slabě až středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg na litr. U nich není důvod obávat se každodenní konzumace ani nutnost je neustále střídat.
• Když potřebujeme doplnit více hořčíku, vybereme si minerálku s vyšším obsahem hořčíku (na trhu jsou k dostání středně i silně mineralizované vody, které jsou bohaté na hořčík a přitom obsahují minimum sodíku). Stejně tak můžeme doplnit vápník, draslík i další minerální látky.
• Pokud chceme tělu dodat větší množství minerálních látek, protože jsme po fyzickém výkonu, po sauně, po nemoci, pijeme silně mineralizované vody.
• U konzumace velmi silně mineralizovaných vod je vhodné poradit se s odborníkem, kvůli specifickému zastoupení a vyššímu obsahu minerálních látek.

zit, ŽenyproŽeny.cz