Ničím si nejsem jistá... rozcházím se a znovu scházím
zpět do příběhů17.8.2012 11:00 | Příběhy
Byla jsem ten den nějak hodně protivná. A když se pak přítel zeptal, co se děje, hned jsem vyklopila, co se mi nelíbí. A když se zeptal, jestli se tedy chci rozejít, akorát jsem řekla, že asi ano a že to nemá cenu. Bydlela jsem u něho měsíc...
Druhý den jsem si sbalila věci. Přítel nečekal, že to doopravdy udělám a byla to prý pro něho rána.
Ale ještě ten den, jsme se domluvili, že to zkusíme znovu. On se přitom pokusí změnit to, co mi vadilo a já naopak změním, co se nelíbilo jemu na mě.
Přítel však další den přišel s tím, že nechce žádná ultimáta.
Prý se nechce nervovat, že jednou třeba udělá něco špatně a já se zase budu hned chtít rozejít. Tvrdil, že chce mít ve vztahu jistotu a teď se mnou tedy vlastně souhlasí.
Já jsem totiž předtím už dvakrát dala najevo, že mi na něm něco vadí a že bych se kvůli tomu s ním i rozešla – tím jsem chtěla dát problému patřičnou váhu.
To, že mě nyní přítel odmítl, byl šok zase pro mě. A tentokrát jsem opravdu hodně přemýšlela, jestli to s ním skutečně bylo tak strašné. Zjistila jsem, že těch lepších vlastností měl více a že já mohla to špatné ovlivnit rovněž svým chováním.
Jenže, když jsem se mu další den omluvila a chtěla druhou šanci, odpověděl, že teď to nedokáže, i když neříká, že se k sobě někdy nevrátíme
Celý tento tyátr je pro mě velkou školou... Vím, že člověk chce nejvíc to, co mít nemůže. A to také zřejmě způsobilo můj obrat. Díky tomu jsem si uvědomila, jaká jsem.
Během svého předešlého šestiletého vztahu jsem se totiž s partnerem rozešla třikrát a dvakrát to dala opět dohromady. Ale pokaždé mě odprosil spíš on. A to nepočítám, kolikrát jsem nad rozchodem přemýšlela já a nakonec to neudělala.
Když to celé shrnu, nepřipadá mi normální, že toto pořád dělám. Asi vztahy moc řeším, jsem přelétavá a impulzivní...
Co s tím? A jak bych teď mohla přítele získat zpět?