SuperStar: Fuj, třináctka, tu nechci!

Superstar jako osoba by měla zahrnovat komplexní složku různých znalostí a dovedností. Nemělo by jí scházet charisma, talent pro pohyb, slušná intonace, smysl pro rytmus, jakž takž pohledná tvář a mozek. A s tím posledním prvkem je občas problém. Nejviditelněji se to projevuje při výběru skladeb pro semifinálová kola.

Kdo měl pod čepicí, nenechal nic náhodě

Systém je přitom jednoduchý. Každý účastník musel štábu odevzdat seznam písní, ve kterých se cítí být silný v kramflecích. Několik rychlých, pomalých, zahraničních i tuzemských. Z nich pak produkce sestavuje semifinálové večery. O tom, že postoupil do semifinále, věděl každý soutěžící dlouhou dobu. O tom, že ho čeká v průběhu čtyř měsíců spousta zpěvu taky alespoň něco tušil. Snad každý, kdo má pod čepicí, by se vrhnul na trénink a zjišťoval svá silná a slabá místa, pokud by je tedy už dávno neznal. Jinak dostane naloženo od Habery a spol.

I leckdo z nás nezpěváků, kteří u táboráků vřeštíme Okoř, Stánky, a za nás, za Jižany, i Montgomery, dobře ví, že některé písně jsou jiná váhová kategorie a neradno se do nich pouštět bez důkladného nácviku. U ohně si ostudu neuřízneme a chybnou intonaci svedeme na to, že jsme si zrovna kousli do horkého špekáčku. Ostuda v televizním pořadu je o dost nepříjemnější.

Rozhodnutí 2 SuperStar zase o čtyři hlavy kratší

Vycpávky se nevyplácí

A i když už se v obou republikách konalo dohromady šest řad SuperStar, jeden X Factor a jeden Talent, účastníci se stále nedovedou poučit z chyb svých předchůdců. Když sepisují seznam skladeb pro semifinálová kola, napíšou jednu nebo dvě silné pecky a pak to ”něčím vycpou”. Nad oněmi vycpávkovými skladbami se až tak nezamýšlejí a protože zákon schválnosti funguje bezchybně, tak produkce neomylně vybere právě tyto písně.

Už jsme od nejednoho letošního soutěžícího slyšeli, že v seznamu má opravdu skvělé věci, ale ”oni mi vybrali tuhle, kterou jsem až tak nechtěl/nechtěla.”  No kruciš, copak je na světě tak málo písniček, aby se nedalo sepsat dejme tomu dvacet úplně skvělých, které daný soutěžící opravdu chce zpívat a umí zpívat? Při nácviku už je pozdě začít přemýšlet, jestli to je opravdu ta bomba, ze které si diváci sednou na zadek a zavaří mobily. Nakonec se může stát to co Anetě Galisové (na snímku) – že budete stát na pódiu, zpívat omletou skladbu z Kleopatry a doufat, že vás ve hře udrží alespoň ta odhalená prsa v Blesku.

Mozek by chtěl, ale dál se to nezvládne

Ale nejde jen o skladby, které účastník ”až tak nechce”. Jsou i skladby, které by chtěl, ale na které nemá schopnosti či vhodný hlas. Co na tom, že si člověk vybere náročnou efektní věc, když pak ve falzetech piští jak podsvinče a uprostřed dlouhých tónů mu dojde dech? Mnoho soutěžících se do užších kol Superstar nedostalo, protože neměli soudnost. Kupodivu ji občas nemají ani ti, kteří se dostali až do finále. Ben Cristovao (vpravo) by mohl vyprávět o tom, jak píseň Al Greena ”zremakeoval” k nepoznání. Možná je spíš na místě slovo ”zmasakroval”.

A bohužel – bude hůř. Ve finálových kolech už bude možnost volby podstatně menší. Tam už si soutěžící budou vybírat z playlistu, který sestavila produkce. Křičet onu známou větu z filmu Vrať se do hrobu!, tedy ”Fuj! Třináctka! Tu nechci!” už nepomůže. Doba, kdy mohl mít soutěžící vše pod kontrolou a zpívat přesně to, co si přál, už bude pryč. Nastane smažení účastníků na pekelném oleji finálovém. Doufejme, že jen do příjemného křupava a bez přepalování.

Lída Švédová
Foto: z TV obrazovky

Přečtěte si také
Největší nespravedlnost v dějinách SuperStar Holky daly klukům na frak! SuperStar není jen o zpěvu. Zaplaťpánbu!