Říjen připomíná rakovinu prsu: důležitá je prevence i citlivá komunikace

Mezinárodní den metastatické rakoviny prsu - 13. říjen, patří právě ženám, pro které je náročné nejen samotné onemocnění, ale i mluvit o něm s rodinou, přáteli nebo kolegy.

Právě způsob, jakým okolí naslouchá a reaguje, přitom může být podstatnou součástí podpory.

Diagnóza metastatického karcinomu prsu může znamenat zásadní změnu života nejen pro samotnou pacientku, ale také pro její okolí.

S diagnózou mohou přicházet silné emoce, nejistota a obavy, o kterých nemusí být vždy snadné mluvit.

Právě možnost sdílet své pocity a mluvit o tom, co člověk prožívá, přitom může pomoci zmírnit pocit osamění a přinést potřebnou blízkost a podporu.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT V péči o pleť chce každý věk něco Jak zpomalit stárnutí pleti: zdraví životní styl je základ anti-agingu Nepřidělávejte si zbytečně vrásky v obličeji

Správně zvolená slova

Zásadní roli přitom hrají samotná slova. Dobře míněné věty jako „musíš myslet pozitivně“ nebo „určitě to bude dobré“ nemusí být pro ženu tím, co v danou chvíli potřebuje slyšet.

Někdy může pomoci jednoduše se zeptat, jak se cítí, a naslouchat tomu, co chce sama sdílet. Stejně tak je dobré být citlivý při používání výrazů jako „bojovat s rakovinou“ nebo „zvítězit nad rakovinou“.

Tato slova mohou u žen s metastatickým onemocněním vyvolávat pocit, že musí nad nemocí zvítězit a že případné zhoršení znamená její vlastní selhání.

Význam citlivé komunikace potvrzuje také výzkum ONKO Unie provedený společností ResSOLUTION na reprezentativním vzorku 1032 respondentů internetové populace ČR ve věku 15 a více let.

Výsledky ukazují, že lidé často váhají, jak s onkologicky nemocnými mluvit a jak na jejich situaci reagovat.

Pouze 18 % respondentů, kteří mají zkušenost s komunikací s onkologicky nemocným člověkem nebo jeho blízkými, uvedlo, že věděli, jak v takové situaci reagovat a chovat se.

Nad tím, co je vhodné říct a čemu se naopak vyhnout, přemýšlí přes polovinu lidí.

Mezi nejčastěji uváděné obtíže při komunikaci patří nalezení vhodných slov, hledání rovnováhy mezi upřímností a povzbuzením, obava z vyslovení něčeho nevhodného, reagování na silné emoce, rozhodování, zda se na nemoc ptát, nebo počkat, až o ní začne mluvit druhý člověk.

„Každá žena může svou situaci prožívat jinak a stejně tak může mít jiné potřeby, pokud jde o komunikaci s okolím. Některé ženy chtějí o své nemoci mluvit otevřeně, jiné potřebují více soukromí a času. Důležité proto není hledat jednu správnou odpověď, ale respektovat, co konkrétní žena potřebuje. Někdy může být největší pomocí jednoduše naslouchat a dát jí prostor mluvit o tom, co sama prožívá,“ říká Petra Adámková, ředitelka ONKO Unie.

Náročná situace přináší emoce

Pro okolí může být náročné také reagovat na emoce, které s diagnózou přicházejí. Smutek, strach, vztek i pláč jsou přirozenou součástí vyrovnávání se s náročnou situací.

Není proto nutné je za každou cenu potlačovat nebo hledat způsob, jak je rychle změnit. Naslouchání, blízkost a respekt k tomu, co člověk právě prožívá, mohou být tou nejdůležitější formou podpory.

Zásadní je podpora také při komunikaci se zdravotníky. Silné emoce a šok mohou způsobit, že si žena během návštěvy lékaře obtížně zapamatuje všechny informace.

Přítomnost blízkého člověka proto může pomoci nejen s nasloucháním, ale také s pokládáním otázek a pozdějším vybavením důležitých informací.

Říjen tak není jen příležitostí připomenout význam prevence a včasného záchytu rakoviny prsu. Je také časem, kdy je vhodné mluvit o tom, co ženy prožívají po stanovení diagnózy, a nebát se témat spojených s metastatickým onemocněním.

Citlivá komunikace přitom neznamená hledat za každou cenu pozitivní slova nebo nabízet jednoduchá řešení. Znamená především naslouchat, respektovat potřeby druhého a dát mu najevo, že na svou situaci nemusí být sám.

zit, ŽenyproŽeny.cz