Miss Diana Kobzanová: Z úspor vydržím minimálně rok

Na peníze, které si Diana vydělává jako modelka teď, si ale musela pár dlouhých roků počkat. Před šestnácti lety si jako manekýna vydělala přibližně pětistovku, kterou hned utratila za vysněné boty.

A jak je na tom v současné době? „V dospělosti jsem na své finance opatrná, takže kdybych přišla o práci, vydržím z úspor minimálně rok,“ říká Miss České republiky, kterou se stala jako devatenáctiletá v roce 2001.

• Dostávala jste od rodičů jako malá kapesné?

Kapesné jsem samozřejmě dostávala. Na základní škole to byla dvacka na týden, v osmé a deváté třídě dokonce padesát korun. Na střední škole jsem také dostávala, ke konci studia dokonce i od táty.

• Chodila jste někdy na brigády?

S modelingem jsem začala ve třinácti letech, takže klasickou brigádu vlastně neznám. Už tenkrát jsem něco málo vydělala, ale spořila jsem hlavně na ty vysněné boty nebo voňavku. Za přehlídku jsem jako začínající modelka před šestnácti lety dostávala maximálně pět set korun.

• Máte finančního poradce, který vám radí, jak investovat?

Mám osobního bankéře. Věřím, že kdybych potřebovala poradit, určitě by mi byl k dispozici. Ale klasického finančního poradce nemám.

• Většina žen „investuje“ spíše do sebe a do šatníku. Jak je to u vás?

Ráda si kupuji hezké oblečení. Zároveň ale částečně financuji údržbu mamčiných domů na venkově a teď budu babičce předělávat část bytu.

Pokud to pracovně dobře půjde, chci si vzít další hypotéku a koupit ještě minibyt. Jiné investice, než do bydlení, mě nelákají.

• Jste majitelkou řidičského průkazu. Kolik měsíčně projezdíte?

Abych se přiznala, nevím. Záleží kam jezdím a kolik mám mimo rozhlasu ještě práce. Přes léto chodím hodně pěšky, nebo jezdím na kole.

• Myslíte na důchod? Spoříte si?

Na důchod myslím, ale spořím si jen na svůj spořící účet v bance. Žádné státem podporované spoření nemám. Nevěřím tomu, bůhví, jak to jednou tady bude vypadat…

• Nosíte u sebe hotovost, nebo spíš platíte kartou?

Hotovost nenosím, často mám u sebe celý týden třeba jen dvacet korun. Nezbývá pak, než si v práci u kolegů vyprosit alespoň drobné na kafe – to když rozfofruji i tu dvacku.

Většinou platím kartou, je to pohodlnější. Navíc mi jednou ve městě ukradli peněženku s celým honorářem. Už je to sice deset let, ale od té doby jsem opatrná. A peníze v hotovosti dost svádějí... často si pak koupím věci, které ani nepotřebuji.

• Patříte mezi lidi, kteři si umí peníze vydělat snadno?

Nevím, čemu se říká snadno. Aktuálně většina mých pracovních dnů vypadá takto: v 5.30 někdy až v 6 budíček, utíkám ven se psem, snídaně a tak dále.

Před 7. hodinou odcházím a v 7.30 nastupuji v práci, kde jsem do 13 hodin – v tu dobu přejíždím na vysílání do rozhlasu. Od 14 do 17 hodin jsem v éteru na Frekvenci 1. Potom mám v 17.30 opět nástup na natáčení nebo na akci, kterou moderuji.

V lepším případě se domů dostanu po 22. hodině, často až po půlnoci. K tomu dvě až tři soboty v měsíci moderuji akce, takže volno mívám jen v neděli.

Je to snadný způsob, jak vydělat peníze? Ale pozor – nestěžuji si!

• Zažila jste někdy situaci, kdy jste opravdu neměla žádné peníze?

Zůstaly jsme samy s mámou. Nejezdila jsem na lyžích, protože jsme na ně neměly. Oblečení jsem měla většinou ze sekáče. Někdy to bylo dost krušné ve srovnání s ostatními dětmi.

Vše, co jsem měla, navíc platila babička. Takže díky ní jsem jezdila na tábory pod stan a podobně. Dneska se jí to snažím všechno vrátit.

Jak jsem už zmiňovala, v dospělosti jsem na finance opatrná, takže kdybych přišla o práci, vydržím z úspor minimálně rok. Ovšem vím, že tak dlouho bez práce nikdy nebudu.

• Uvádíte v televizi pořad o investování s názvem Horký prachy. Na nabídku jste kývla hned, nebo jste si nechala chvilku na rozmyšlenou?

Chvíli jsem se rozmýšlela. Bylo to z několika důvodů. Například jsem zvyklá moderovat sama, nerada se spoléhám na kohokoliv dalšího... Takže, snad nebudu litovat.

Pořad by měl být takovým vodítkem, kam a jak správně investovat. Dneska totiž člověk neví, čemu může věřit.

tzp, ŽenyproŽeny.cz