Až přijde meningokok, může být všechno marné

24.11.2018 00:00   |   Komerční články
Patří k nejzákeřnějším a nejzáludnějším vůbec. Přesto jsou mnohým z nás stále neznámá nebo je podceňujeme. Řeč je o invazivních meningokokových onemocněních, při kterých jde doslova o boj s časem. Ne vždy se navíc tento boj podaří vyhrát. Zákeřné nemoci ohrožují životy nás všech, nejvíc ale těch nejmenších.

IMO

Každá mince má dvě strany. Totéž platí o původci invazivních meningokokových onemocnění (IMO), bakterii Neisseria meningitidis. Zatímco u některých lidí je výsledkem jejího usazení v horních cestách dýchacích stimulace imunitního systému a následná vyšší odolnost organismu proti těmto nemocem, u jiných naopak nevyzpytatelná bakterie způsobuje velmi vážné stavy.

Jaká reakce nastane, se bohužel nedá předvídat. Proč bakterie u někoho jen přebývá a u jiného vyvolá život ohrožující onemocnění, na to zatím moderní medicína nezná odpověď.

Jisté je, že meningokoky kolonizují nosohltany mnoha lidí. Podíl nosičů se u adolescentů a mladých dospělých pohybuje kolem 10 procent. Takzvané bezpříznakové nosičství meningokoku je tedy relativně běžné a nosiči bakterie zpravidla neonemocní.

Mohou se ale stát zdrojem nákazy pro ostatní a zvlášť pro malé děti. Riziko přenosu bakterie je v případě přímého kontaktu s přenašečem až 800krát vyšší.

Případů onemocnění jsou u nás každoročně zaznamenány desítky. Může se tedy zdát, že IMO nejsou příliš častá. Přesto ale není radno toto nebezpečí podceňovat. Zejména proto, že počáteční příznaky se rozlišují jen velmi těžko a rozvinutá IMO mívají rychlý a zpravidla velmi závažný průběh.

Naučte se rozpoznat příznaky IMO

Meningokok může způsobovat meningitidu (zánět mozkových blan) nebo sepsi, tedy otravu krve. Případně může dojít ke kombinaci obojího. Pacienti jsou ve všech případech vystaveni vysokému riziku a o jejich zdraví a často i životě rozhoduje rychlost, s jakou je jim nasazena odpovídající léčba.

K tomu bohužel nemusí dojít včas, protože ani pro lékaře není v prvních chvílích snadné odlišit počáteční příznaky IMO od jiných běžných nemocí.

Mezi nejčastější příznaky patří vyšší teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, citlivost na světlo či strnutí šíje. Ty ovšem často připomínají chřipku, u nejmenších dětí pak mohou odpovídat například růstu prvních zubů.

Domácí testování

  • Spolehlivým ukazatelem vážné diagnózy je takzvaný skleničkový test. Ten je možné využít ve chvíli, kdy se na těle pacienta začne objevovat vyrážka v podobě nachově či krvavě zbarvených skvrn. Pokud po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou pomoc.
  • Podezření na meningitidu se dá v domácím prostředí potvrdit i testem typického strnutí šíje. Nemocný se položí na rovnou podložku s protaženými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku a pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je to další z důkazů nebezpečného onemocnění.

U každého člověka se navíc objevuje trochu jiná kombinace příznaků s různou intenzitou, kvůli čemuž pak snadněji dochází k podcenění situace.

Průběh nákazy je až překvapivě rychlý. Na to, aby meningokok napadl mozek, přivodil otravu krve a v nejhorším případě i smrt, stačí jen několik desítek hodin. Proto je důležité včasné rozpoznání tohoto onemocnění.

Zejména rodiče malých dětí by proto měli přikládat větší důležitost i atypickým a nespecifickým příznakům IMO – průjmům a horečkám. V každém případě se nevyplácí možnost propuknutí meningitidy podceňovat a vždy raději vyhledat lékaře.

Jeden z deseti pacientů zemře

Onemocnění bakterií Neisseria meningitidis, jakkoli je závažné, je léčitelné širokým spektrem antibiotik. Léčba ale musí být zahájena nejpozději v řádu hodin a není vůbec lehká. Nezřídka je nutné nasadit i umělou plicní ventilaci a připojit pacienta na dialýzu, protože nemocným často selhávají plíce, ledviny i další orgány.

Odehrává se tedy na jednotkách intenzivní péče a přibližně jeden z deseti nemocných bohužel zemře i při odpovídající léčbě. Takto zákeřný může meningokok být.

Onemocnění se nezřídka nepodaří vyléčit úplně bez následků. Lidé, kteří prodělali IMO, mohou mít poškozený zrak, sluch, srdce i mozkové funkce. Kvůli nedokrvování a následnému odumírání tkání přicházejí o prsty i větší části rukou či nohou. Hrozí jim rozvoj epilepsie a další nepříjemné zdravotní a psychické následky.

Onemocnění přibylo, neriskujte

IMO patří mezi nejrychleji smrtící infekční choroby na světě. V České republice bylo podle dat Státního zdravotního ústavu v roce 2015 zjištěno 44 invazivních meningokokových onemocnění, předloni 47 případů a v loňském roce už 68.

Rodiče statistiky přesto ignorují a spoléhají na to, že nemoc v invazivní formě propuká jen u malé části populace.

Nejúčinnější prevencí je očkování. Protože mají invazivní meningokoková onemocnění nejvyšší incidenci v prvním roce života dítěte, doporučuje Česká vakcinologická společnost očkování proti nim již ve věku od dvou měsíců.

Rizikové faktory

  • Bakterie se přenášejí kapénkovou cestou, například kýcháním, kašlem nebo líbáním.
  • U nejmenších dětí bývá nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník. Často se může jednat i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo staršího sourozence.
  • Možnost nákazy IMO zvyšuje aktivní i pasivní kouření. U dětí do 15 let věku toto riziko stoupá trojnásobně, pokud kouří jeden z rodičů, a osminásobně, pokud kouří oba rodiče.
  • Vyšší riziko nákazy je v chladnějších ročních obdobích, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách.

Aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života, kdy je možné očkování proti meningokoku pohodlně zařadit do očkovacího kalendáře.

Před pár měsíci navíc došlo ke změně očkovacího schématu vakcínou Bexsero, kterou je nově možné od tří měsíců věku dávkovat ve schématu 2+1. Díky tomu se nabízí vyšší flexibilita pro načasování v rámci celkového očkovacího kalendáře kojence, snižuje se počet návštěv nutných k očkování a v neposlední řadě rodiče díky vysazení jedné dávky ušetří téměř tři tisíce korun.

Očkování se tak stává dostupnější i pro ty, kteří si ho dříve nemohli dovolit. Podle odborníků je smutné, že někteří lidé očkování stále podceňují a jiní dokonce odmítají.

Žádná vakcína není stoprocentně účinná a bezpečná. Studie nicméně dokazují, že u očkovaných dětí se nezvyšuje riziko jiných infekcí.

Někdy bývá velmi náročné obhájit pozitivní přínos a doporučovat i nepovinná očkování. Lidé by si ale měli uvědomit, že prevence je důležitou součástí každého oboru medicíny. Ochrana očkováním může pomoci zachránit život nebo zachovat jeho kvalitu.

Zdroj gsk.com



Tiskové zprávy

Vzkaz redakciMáte dotaz či připomínky?Napište vzkaz redakci