Špalda se vrátila do jídelníčku díky módní vlně bio

Královna mezi obilninami

Špalda, tato královna mezi obilninami, vás určitě překvapí nejen svou všestranností, ale i výjimečnou chutí.

Naši předkové nepili minerálky, ani nekonzumovali potravinové doplňky na pročištění a detoxikaci organismu a přesto nemívali takové zažívací potíže, jakými trpíme my. Tajemství se skrývá ve skladbě jejich stravy: Jedli to, co sami vypěstovali... a bez chemie.

Z obilnin se velmi často pěstovala právě špalda – Popelka, kterou nyní znovu objevujeme a nepřestáváme se divit, jaký poklad ukrývá. Špalda je vlastně druhem pšenice. U nás se jí také říkávalo samopše.

Podle archeologických výzkumů se špalda pěstovala již v době prehistorické. Oblibu si získala jak u Egypťanů, tak u Keltů a Germánů.

Postupně se stala populární po celé Evropě. U nás byla výrazně rozšířená ještě v 18. století – až do průmyslové revoluce, se kterou přišlo i extenzivní zemědělství a špalda neposkytovala takové výnosy jako tehdejší nově vyšlechtěné druhy pšenice...

Zažívá renesanci, má vynikající výživové vlastnosti

Dnes špalda zažívá svou renesanci a dokonce se vyhřívá na výsluní zájmu výživových odborníků.

Ze špaldy se mele velmi hodnotná mouka, která má takřka stejné využití jako "klasická" bílá pšeničná mouka, avšak na rozdíl od ní je přímo nabitá spoustou hodnotných nutrientů.

Hodí se k zahušťování polévek, omáček, lze z ní připravovat teplé moučníky, péct koláče či chléb.

Ze špaldy se připravují vločky i krupice a také předvařený bulgur – recept na salát z bulguru přinášíme zde.

Čím méně je však špalda upravována, tím více výživových hodnot si uchová.

Proto například zrnka špaldy ve společnosti Racio přidávají k hnědé rýži a díky společnému pufování, kdy jsou zrnka jen navlhčena a po dobu několika vteřin tlakem a vysokou teplotou tvarována do tenkých plátků, vznikají oblíbené Bio špaldové chlebíčky. Jejich předností jsou zachované výživové vlastnosti i výborná stravitelnost a charakteristická příjemná chuť.

Bohatá na bílkoviny, minerály, vitamíny, vlákninu...

Čím je špalda tak výjimečná? Obsahuje nejvíc bílkovin ze všech obilovin, je v ní však jen velmi malé procento tuku, který představují především tolik oblíbené nenasycené mastné kyseliny. Je bohatá na minerály, zvláště pak draslík, hořčík, vápník a zinek.

Špalda rovněž vyniká obsahem vitamínů skupiny B, mimo jiné i vitamínem B17, který se proslavil svými protirakovinnými účinky. Díky dalším biologicky cenným látkám je špalda výtečným pomocníkem v boji s infekcemi.

Má vysoký obsah vlákniny, proto se její konzumace doporučuje při potížích s trávením. Tato speciální špaldová struktura je dokonce velmi dobře snášena i osobami s citlivým zažíváním.

Špaldu v současné době pěstují téměř výhradně biofarmáři. Důvodem je nízká výnosnost, což však plodina vynahrazuje svou nenáročností. Nevadí jí drsnější klima a vyroste všude, kde by se jinému obilí nedařilo. Typické je obalení zrna dvojitou plevou, která chrání před chorobami, škůdci a nepřízní počasí.

O špaldových chlebíčcích již byla řeč. V prodejnách biopotravin dostanete i samotnou špaldu, takže si můžete "biostylově" uvařit. Nabízíme dva recepty:

Špalda s restovanou chilli omáčkou

Původ tohoto hlavního jídla najdeme ve střední Itálii. Na čtyři porce potřebujeme půl kila špaldy, dvě větší červené papriky, čtyři chilli papričky, půl šálku rozinek, středně velkou cibuli, dva bobkové listy, dva stroužky česneku, půl lžičky červené sladké papriky, kilo čertsvých rajčat nebo plechovku konzervovaných, mražený špenát (ne protlak), olivový olej, bazalku a strouhaný parmazán.

Špaldu namočíme přes noc, aby zrna nabobtnala. Pak ji přendáme do kastrolu, osolíme, vložíme bobkový list a vlijeme šest šálků studené vody. Takto dusíme asi hodinku do doby, až budou zrna al dente. Poté slijeme přebytečnou vodu.

Červené papriky podélně rozkrojíme, očistíme a na trošce oleje opečeme, až slupka začne praskat. Nakrájíme na tří až čtyřcentimetrové kousky a dáme do velké pánve, kam přidáme na plátky nakrájenou cibuli, nadrcené dva stroužky česneku, bobkový list, mletou papriku a dvě lžíce olivového oleje. Vše na mírnějším plameni mícháme, dokud cibule nezezlátne.

Do pánve pak ještě přidáme nakrájená čerstvá rajčata nebo plechovku konzervovaných rajčat a dosolíme. Vaříme asi 10 minut, až pokrm začne houstnout. Na závěr vmícháme rozmrazený špenát, po chvilce i rozinky, uvařenou špaldu a posekané chilli papričky. Jemně povaříme a dochutíme.

Pokrm posypeme bazalkou a parmazánem a necháme lehce vychladnout – podává se mírně teplý.

Špaldové sušenky s mandlemi a skořicí

Kdo si nevěří na hlavní jídlo, může zkusit něco na zub. Pro sušenky s mandlemi si připravíme 175 g másla, jedno vejce, 75 g moučkového cukru, jeden vanilkový cukr, lžičku mleté skořice, půl lžičky mletého kardamomu, 300 g hrubé špaldové mouky, hrst loupaných mandlí, prášek do pečiva, sůl.

Do mísy vložíme všechny suroviny kromě mandlí. Vypracujeme těsto, ze kterého vytvoříme válečky o přibližně třícentimetrové tloušťce – zabalené je pak necháme dvě hodiny v chladničce odpočinout.

Z válečků odkrajujeme asi po dvou centimetrech kolečka a klademe je na plech pokrytý pečicím papírem. Každé kolečko ozdobíme mandlí.

Sušenky pečeme v předehřáté troubě 12 až 15 minut. Necháme je vychladnout a servírujeme.

boh, ŽenyproŽeny.cz