Střelnice:
Chtěli peníze za záruční opravu

Už jsem dávno vychladla, ale když si vzpomenu, co mi v poslední době nejvíc naštvalo, bublá to ve mě pořád. V našem novém domě jsme si nechali instalovat centrální vysavač. Firma přijela, všechno udělala, dokonce po sobě řemeslníci uklidili (!).

Po dvou měsících bezvadného luxování zapnu přístroj a nic. Zkusila jsem to jinde a zase nic. V záruce je reklamace bez problému, řekli byste. Já taky, ale všechno bylo jinak. Technik přijel, podumal nad luxem a řekl, že přístroj si musí odvézt. Deset dní to budeme muset bez vysávání vydržet.

Jistě to nebyl problém, ten začal až poté, kdy mi na telefonický dotaz, kdy přijedou s vysavačem (potřebovala jsem vědět hodinu) jsem se dozvěděla, že až poté, co zaplatím náklady na cestu technika. Po chvilce dohadování jsem to vzdala a vzteky praštila s telefonem.

Ještěže manžel je kliďas. Umluvil druhý den nějakého člověka v servisu, že zaplatíme, až přijedou, abychom nemuseli až do Plzně. Po namontování jim poděkoval a bez odpovědí na jejich hlasité připomínky je vyprovodil.

Byli jsme v právu, to jsme si mezitím zjistili, navíc nikdo se za pět měsíců ze servisu neozval. Ale nepochybně jsme nebyli sami, kde zkoušeli servismani vybírat, na co neměli nárok. Takže moje povídání berte jako příběh k poučení.