| Elektrický mop 3 v 1 | E-knihy | Cestuj ! Kniha pro všechny cestovatele |
| 2000 Kč | 59 Kč | 400 Kč |
Adam, Adéla, Alena, Alice, Alžběta, Andrea, Aneta, Anežka, Anna, Antonín, Barbora, Bohumil, Dana, Daniel, Daniela, David, Eliška, Eva, Filip, František, Františka, Gabriela, Hana, Helena, Ilona, Irena, Ivana, Iveta, Ivo, Jakub, Jan, Jana, Jarmila, Jaroslav, Jaroslava, Jindřiška, Jiřina, Jiří, Jitka, Josef, Kamila, Karel, Karolína, Kateřina, Klára, Kristýna, Ladislav, Lenka, Libuše, Lucie, Ludmila, Lukáš, Marcela, Marek, Marie, Markéta, Marta, Martin, Martina, Matěj, Michaela, Michal, Milan, Milena, Miloš, Miroslav, Miroslava, Monika, Natálie, Nela, Nikola, Olga, Ondřej, Patrik, Pavel, Pavla, Petr, Petra, Radka, Renáta, Roman, Romana, Růžena, Soňa, Stanislav, Šárka, Štěpán, Štěpánka, Tereza, Tomáš, Václav, Veronika, Věra, Viktorie, Vít, Vlasta, Vojtěch, Zdeněk, Zdeňka, Zuzana.
Diskuse ke článku:
zpět na článekNechci být jen hodně blízkou kamarádkou
19.3.2012 | 23:36 | od: rada | reagovatTo, co popisujete, je typická zdvojená vazba – chováte se k sobě jako partneři, ale vztah je definován jako blízké kamarádství. Tudíž bych radila, abyste si pro sebe vztah stanovila a určila tak, jak jej chcete prožívat vy. Příteli-kamarádovi byste měla dát najevo, že s ním budete bydlet jen, pokud to cítíte oba stejně. Zdvojená vazba vyčerpává.
Je otázkou, proč přítel-kamarád s vámi chce takhle nablízko být a zároveň si vztah definuje jako přátelství. To je ovšem to, co byste měla vědět, jestliže budete dál chtít pokračovat v takto intimním vztahu.
Nechci být jen hodně blízkou kamarádkou
19.3.2012 | 23:35 | od: lazynka | reagovatDobrý den, už delší dobu tápu, na čem vůbec jsem. Poznala jsem muže, se kterým jsem se začala vídat skoro denně, protože to byl můj soused. Já se do něho zamilovala. On ze začátku říkal, že zájem má, dával mi pořád pusinky. Pak se to nějak vytratilo...
Tvrdí, že mě má moc rád, ovšem nemůže mi říct, že mě miluje. Jsem prý jeho kamarádka, ale hodně blízká. Přitom beze mě nemůže být. Někdy mi naznačí, že v budoucnu to třeba bude jinak. Ale prostě jako kamarád se nechová – žárlí, spíme spolu (nemyslím sexuálně), i když už něco předtím proběhlo, objímá mě celou noc. Teď, když jsem se odstěhovala, brečel a chce se mnou bydlet. Říkal, že mě potřebuje a chce se mnou žít... tohle přece kamarádi nedělají. Pokládám si tedy otázku, že si to asi nechce přiznat.
Každopádně, já s ním bydlet chci, ale nechci být na pozici jen hodně blízké kamarádky. Navíc je mi hloupé se ho pořád ptát, jak to se mnou myslí. Je to tak už půl roku. Času jsem mu dala dost, aby si to ujasnil – nebo myslíte, že ne? Prosím, poraďte. Děkuji předem za odpověď.