Diskuse ke článku:

Odpověď na 1  |  Hysterky nejsou pro muže koření života, ale kajenský pepř na druhou!!! ...a co dvouleté dítě vyrůstající v takové domácnosti s denním kraválem???

Před necelými třemi lety jsem do toho "vletěl". Přišlo mi podezřelé, že mne už přátelé mé přítelkyně a i její rodina varovala. Já ale v domnění, že nepatřím mezi slabochy - a v životě jsem zažil opravdu leccos - si říkal, že to nebude tak hrozné.
Dnes, po té době, kdy jsem zažil to, co jsem viděl jen v televizi (násilí, nadávky, policii doma, výhrůžky na mé ex-přítelkyně, zamezení styku s mou dcerou z předchozího vztahu, ničení bytového zařízení, napadení nožem atd.) mohu říct, že jsem se krutě zmýlil.
Pokusil jsem se vyhledat i odbornou pomoc, ale bezvýsledně.
Přiznávám, že jsem se několikrát neovládl a dal jí facku a také jednou použil studenou sprchu. Podotýkám, i když to je i tak smutné, že po nepřetržité smršti facek a kopanců jsem už nemohl. Samozřejmě pak nastala scéna, že je nadosmrti zmrzačená a půjdu "sedět"... Druhý den chtěla někam vyrazit.
Včera mi však došla trpělivost poté, co mi na dálnici vytáhla klíče ze zapalování a jen náhodou jsme se nepřizabili.
A hlavně jsem rád, že jsme spolu neměli děti. To by pak asi byl můj konec, protože ona moc dobře ví, že na dceru trpím a měla by mne v hrsti.
Letos mi bude čtyřicet a s ní jsem zestárl snad o deset let. Vážně uvažuji, že si zajdu k nějakému psychologovi... tentokrát už sám.

Všechno, co je tady napsané, sedí na 100%. Měl jsem tu čest 4 roky.
Na začátku fantazie, zamilovanost, něco úžasného (jen pro info, nejsem žádný asociál ani škaredý zoufalec a je mi 40 let). Ale pak to postupně začalo.
Čekali jsme dítě, já měl dceru z prvního manželství, ona dvě děti. Prý, že k nám dcera nemůže chodit tak často (každou středu a co 14 dní soboty a neděle), že je toho moc, že nemá klid a že mám přece novou rodinu, které se mám věnovat, že tu starou už nezachráním.
Scény, hádky, vyčítání. Domluva nemožná žádná, protože vše, co jsem navrhl, bylo špatně. Do toho mi začala mluvit, ať už přestanu hrát aktivně hokej. Cokoliv jsem chtěl dělat (na tenis, na squash, do hospody za kámoši), tak vždycky mi vyčetla, že mám rodinu a mám se starat o ni. Ale opravdu vždy, úplně všechno byl postupně problém.
Ve 40 letech jsem pochopil, jak se cítí chlap "pod pantoflem". Přitom, když jsme se usmířili, tak super. Týden, 14 dní pohodička, klid, fantastický sex, užívání si života, společné zájmy.
A pak zase něco "střelilo v hlavě" a byl týden hádání, obviňování, urážení. Následovalo i bití, sprosté nadávky, neskutečný psychický teror.
Výsledek byl vždycky takový, že já se mám omluvit, že já jsem ten, který to způsobil - protože jsem jí třeba nezábranil v tom sbalit si věci a odjet k mamince.
Jak se tady píše: Když vám tři dny nadává, uráží vás a bije, chce obejmout vlastně :-)
Když vás tři dny uráží a ponižuje, tak jsem jí samozřejmě taky už pak řekl svoje.
Hysterku nebrat!!! Nikdy!!!

Já to s ní vydržel deset let a divím se sám sobě. Vůbec nechápu, jak může být žena tak zlá a zákeřná, kde se to v ní bere. Nelze jí nic říct, vše si zdůvodní po svém. Když přijde čas na nějaké řešení, začne křičet a není možné vyřešit ani nejmenší problém. Navíc to jsou znamenité herečky - jak by ona mohla být zlá, to ty jsi největší hajzl.
Připomínám, že je Beran. Když má kolem publikum, to se vybarví. A těch slovních urážek a fyzického násilí. Zničehonic ji chytne rapl a začne do vás kopat. Ani se mi to nechce rozepisovat, jelikož bych se asi rozbrečel.
Hysterku, pánové, nebrat! A línou hysterku, co umí jen sedět u PC, plkat s kámoškami a nechat se litovat na Facebooku, to raději začněte chlastat, bo vás to tam stejně dovede. Já měl štěstí, že když konečně odešla, zrovna byla prohibice, tak jsem nezačal.

pokud jseš válečník, jdi do hysterky. po vyhrané bitvě s ní budeš odpočívat a ona tě podřízne. o nevěře ani nemluvím. do toho jde jen blb jako já. už jsem ji omrzel. huráááááááááááááááááááááááááááááááá.

Ale, pánové, pozor - i mezi vámi jsou hysterky. S jedním takovým jsem vydržela 6 let a dodnes toho lituji. Přesně, jak se popisuje v článku: nejdřív mě vzrušovalo, že se něco děje i že je ve vztahu spousta emocí, pak mě to ubíjelo a když začalo ničit, ukončila jsem to rozchodem. Ale těch sil, co mě vztah stál...

Ahoj, chtěl bych znát váš názor. Už jsem bezradný. Skoro dva roky žiji s přítelkyní. Již první část vztahu začala být velmi "vášnivá". Cca po třech měsících mě začala kontrolovat - hlavně, koho mám v přátelích na Facebooku. A pořád je to na programu dne. Doslova mi několikrát vlezla do notebooku, telefonu a zjišťovala, s kým si píšu a co si píšu. Poté jsem si FB smazal na čas. Nyní jej zase mám a na truc si některé lidi nechávám v přátelích.
Ona je Vodnář, já jsem Panna. Ji nemám šanci přehádat, jelikož začne vždy křičet v případě, že začnu něco říkat a nenechá mě ani mluvit. Když chci odejít, začne říkat, že pokud odejdu, rozejdeme se. Tak jsem nejprve setrval v bytě, ale pak jsem to nevydržel a odstrčil ji... doslova :) A ona spadla na zem a ležela tam jako kdybych ji vzal lopatou. Z toho jsem dostal záchvat smíchu. Pak jsem to již radši neudělal. Říkala, že jsem násilník :D
Pokaždé jí říkám, ať na mě nekřičí. Dokonce mě fyzicky napadla a když jsem ji odhodil, opět se svalila, že zavolá na mě policii. Jsem sportovní typ a když bych jí jednu vrazil, tak už nevstane. To opravdu nechci a ani jí tu radost neudělám.
To, že ona takto křicí, mě naopak hází do klidu a jen vím, že ji stejně nepřehádám. Pokaždé začne člověku říkat podle své verze, co udělal. A vmanipuluje ho do svého příběhu tak, abyste se cítil provinilý... Já říkám, že jde o důvěru, žárlivost atd.
Nyní byl spor o tom, když mi vyčítala ex v mobilu. Tak jsem se zeptal, jestli ona nějaké má. Přiznala, že ano. Tak jsem ji naschvál donutil si ho vymazat. Mě to je upřímně jedno - vím, že když bude chtít, tak se s někým bude scházet, aniž bych to poznal.
Takhle to dál nejde... asi si najdu jinou...

Žil jsem s hysterkou dva roky - ráj a peklo v jednom. Pak jsem to nevydržel a odešel - následovalo peklo. Slovo "krutá" jen nedostatečně vystihuje povahu a chování odmítnuté hysterky.
To, co se o těchto ženách píše, bylo do puntíku pravda. Lhaní, obviňování, manipulace... prostě vše.
Pokud vás omrzel zdravý rozum, jděte do vztahu s hysterkou.

Také jsem chodil s hysterkou, necelé 4 roky. Mohu vám říct, že hysterka z vás vysává život a v horším to může skončit i u soudu. Teď si hledám novou slečnu a dávám si velký pozor na slečny trpící hysterií.
Opravdu pozor na hysterické ženy!

S tímto kořením si moc nezahrávej... Kamaráde, jsem moc rád, že toto koření lásky mám za sebou. A už nikdy více!!

Odpověď na 1  |  ...tak si to skús s nejakou a to korenie ťa hneď prejde!